2Bobule

(Kluci se opili a jsou s policisty u Honzy na dvorku a vymýšlejí výmluvu pro Kláru, aby mohli na slámové víno. Netuší, že je Klára celou dobu pozoruje.)
Policista: „Kluci, normálně půjdeme dovnitř, jo. Musíte hrát, že jste úplně zdrchaný. My totiž nahlásíme, že vás přepadli. Trošku se musíš to... kopli tě do kolena, ne, ale už je to v pořádku, že jo.”
Jirka: „Hele, a mě praštili do hlavy.”
Policista: (na druhého policistu) „Hele, chyť ho.”
(Policista ho položí na auto a chce ho zatknout.)
Policista: „Hele, co blbneš, prosím tě? Jako že je zraněnej, ne?”
Druhý policista: „Tak už si rozmysli, co chceš teda.”
(Klára vylije vodu z kýblu ven.)
Honza: „Jé, Klárko, představ si, co se nám stalo. Byli jsme ve městě a...”
Jirka: „Tady nás páni policajti přepadli a oni nás zachránili.”

Policista: „No takže to nejdřív trošku vystřízlivíme, že? Klíčky.”
Honza: „To nejde.”
Policista: „Jak nejde? Vy chcete odporovat nebo co?”
Honza: „To ne, ale já klíčky nemám, startuju to přes dráty.”
Policista: „To říkáte mně, policistovi?”
Honza: „Nechci vám lhát.”

Honza: „A už to nebude jako dřív. Já jsem teďka rozumnější a on se taky změnil.”
Klára: „Jo?”
Honza: „Byl v cizině, pracoval. Už to není ten nezodpovědnej šílenec.”
Jirka: „Hahahá, jsem děda Mráz.”

Děda: „Lepší je si to posrat podle svýho, než podle toho, co ti raděj ty druhý.”