Chirurgové

Meredith: „Sečteno a podtrženo, víra je legrační věcička. Objeví se tehdy, když už to ani nečekáte. Jako byste jednou zjistili, že pohádka může být malinko jiná, než o jaké jste snili. Ten zámek... No, on to možná není zámek. A není důležité, že žili šťastně na věky věků. Hlavně, že žijí šťastně teď. Víte, tu a tam - jednou za uherský rok - vás lidi překvapí. A tu a tam - vám lidi můžou dokonce vyrazit dech.”

(Když Meredith vejde do domu, někdo ji skoro zvalchuje lampou. Vezme ji s sebou a vykřikuje na George.)
Meredith: „Kde je ta Izzie?!”
George: „Ona to s tebou neprobrala?”
Meredith: „Tohle měla být malá sešlost na přivítání toho jejího kluka, ne?”
George: „Jo, jo, Izzie má hodně kamarádů.”
Meredith: „Izzie tolik lidí ani nezná!”
George: „Měla ti to říct.”
Meredith: „Já tohle nijak nezvládám.”
George: „Chceš, abych všechny vyhodil? Já teda všechny vyhodím!”
Cristina: (rozjařeně ze středu místnosti) „Holka, tys to stihla!”
Meredith: „Sakra! Podrž to!” (nacpe mu do rukou lampu) „A tohle mi dej.” (vezme si od něj flašku) „Já to stihla!”

Pacientka: (rozvodová právnička) „Výtečně. Až na to, že to nefunguje. A mně utíkají hodiny. Leda by někdo z vás chtěl utíkat z manželství.”
Izzie a George: „Ne.”
Pacientka: „Shepherde?”
Derek: „Ano? Ne!”

Cristina: (k Izzie) „Víš ty co? Kardiologie je moje. Ty s ní možná flirtuješ, ale já jsem za ni provdaná.”

(Ve výtahu.)
Nějaká žena: „Pěkný svetr.”
Primář: „To... manželka.”
Žena: „Co?”
Primář: „Manželka, dala mi ho. Ten svetr.”
(Mark to sleduje z rohu výtahu a kroutí hlavou.)
Žena: „Aha.”
Primář: „Vlastně bývalá manželka... při vší úctě.”
Žena: „Promiňte?”
Primář: „Rozvod bez zlé krve. Kamarádsky. Jsem kamarádský.”
(Žena i čtvrtý muž, co tam je, vystoupí.)
Mark: „Kamarádský typ?!”
Primář: „Sloane!”
Mark: „Zmáčkla páté a vystoupila ve třetím. Radši půjde dvě patra pěšky, než aby s vámi flirtovala. To příště bude zvenku šplhat po okapu?!”

Izzie: „Řekla jsem, abyste ty obálky neotvírali! Copak nevíš, jak se hraje jednoduchá hra?”
Stážistka: „Věděla jsem, když mi bylo osm.”

(U postele Meredith.)
Derek: „Takže?”
Finn: „Takže?”
Derek: „Tak jak vám dupou králíci?”
Finn: „No a co vy, jde to pomalu?”
(Meredith otáčí hlavou jako na tenise a Derekovi se ozve pager.)
Finn: „Hlavně jestli musíte odejít, tak...”
Derek: (podívá se tam) „Né, můžu tu zůstat.”
Finn: „Bomba.”
Meredith: „Bomba.”
Derek: „Bomba.”
(Vejde George.)
George: „Tak, a teď tě připravíme... Doktor Shepherd! Doktor Finn!”
Meredith: „Všichni tři moji kluci jsou tady. Vy jste takoví fešáci. A všichni dobře líbáte.”
George: „Ach, Bože.”
Finn: „Co, prosím?”
George: „Je na drogách.”
Meredith: „George umí výtečně líbat.”
Finn: „Vy jste spolu...?”
Derek: „To nevíte?”
Meredith: „To nebylo chození. Spíš to byla... katastroficky... nepříjemná... sexuální zkušenost.”
George: „Ehm, no, já tu být...”
(Přijde Baileyová.)
Baileyová: „Tato žena je připravená na operaci, což znamená, že musíte odejít.”
George: „S radostí.”
Baileyová: „Ne, vy ne, O’Malley!”
Meredith: „Doktorko Baileyová, všichni moji kluci jsou tady!”

Burke: „Jediný, kdo může něco slíbit, je Bůh a já jsem ho skalpel držet neviděl!”

George: (při pohledu z galerie nad operačním sálem) „Kéž bych to srdce mohl držet.”
Cristina: „Srdce může držet i opice.”
George: „Máš vztek, že tam nejsi ty.”

Derek: „Nechystám se zemřít.”
Meredith: „Dobře. Protože to by byl nejhorší rozchod vůbec.”

Alex: „Je uvnitř Tapley?”
George: „Ne.”
Alex: „Lžeš.”
George: „Ano.”
Meredith: „Tapley je uvnitř?”
George: „Ne.”
Meredith: „Lháři.”
George: „Ano.”

(Nevlastní máma Meredith se jí snaží pomáhat.)
Meredith: „To všechno ty?”
Susan: „To je jen maličkost, abych ti doplnila ledničku.”
Meredith: „Potraviny jsi už nakoupila.”
Derek: „To se musí týdně, když jich chceš víc.”

(Po Meredithině operaci.)
Derek: „Jak se cítiš?”
Meredith: „Umrtveně.”
Finn: „Zrovna jsem Meredith říkal, co pod morfiem vyváděla.”
Derek: „Nic si nepamatuješ?”
Meredith: „Bylo by to k něčemu?”
Derek: (chystá se odejít) „Finn ti to řekne.”
Finn: „Já jsem zrovna teď dostal úkol přinést pacientovi ledovou tříšť... Hned se vrátím.”
(Finn odejde.)
Meredith: „Hodně jsem sama sebe ztrapnila?”

Cristina: „My jsme workoholici a hrajeme si na bohy.”

(Když si šéf volá po jednom stážisty, aby se dozvěděl, kdo odstřihl Dennymu kabel.)
George: (zírají sřídavě na sebe a na stůl) „Budete i... něco říkat, nebo... mě nezlomíte. Začínám se bát, ale mě nezlomíte. Není mi to jedno, co si o mně myslíte, víte, to mi není... jedno. Jen nemůžu říct, co chcete slyšet. Což teď v mém životě vypadá jako hlavní. Jen proto, že něco říct nemůžete, neznamená to, že to nechcete. Můžete s někým být, a ste s ním šťastný, a nemilujete ho. Nebo můžete někoho milovat, ale nechcete se s ním... milovat. I kdybyste chtěl. A to je zklamání. Mozek vám říká, že chcete, a neshoduje se to s tím, co opravdu chcete. To vyčerpává. A je to komplikovaný. To je život. A ten stojí... za hovno.”