Památné výroky

Sweeney Todd: „Kde je Lucy? Kde je moje žena?”
Neville Lovettová: „Otrávila se. Arzenikem. Z lékárny na rohu. Snažila jsem se ji zastavit. Ale ona mě neposlouchala. A on má vaši dceru.”
Sweeney Todd: „On? Soudce Turpin?”
Neville Lovettová: „Adoptoval ji.”

(Blíží se školní ples.)
Napoleon Dynamit: „A se mnou nikdo nepůjde.”
Pedro Sanchez: „Už ses některé ptal?”
Napoleon Dynamit: „Ne, která by šla? Vždyť nic pořádně neumím.”
Pedro Sanchez: „Jak to myslíš?”
Napoleon Dynamit: „Víš, jako s nunčaky, s bumerangem nebo s počítačem. Holky chtěj jen kluky, který něco skvěle uměj.”

Vůdce Osvícených: „Bratři a sestry. Dnes je patnáctého května. První den planetární konjunkce. A my se stále nepřibližuje vypátrání klíče. To je nepřípustné. Pane Powelle, máte na to nějaké vysvětlení?”
Manfred Powell: „Nemám vysvětlení. Rozhodně né omluvy. Chtěl bych jen velevážené radě s dovolením připomenout, že pracuje podle dávných kosmologických modelů. Z doby před Aristotelem. A jsem si jist, že jste téměř hotovi. A jsem hluboce přesvědčený, že odpověď budeme mít v čase konjunkce planet.”
Vůdce Osvícených: „Takže budeme vlastnit klíč za jeden týden.”
Manfred Powell: „Ano, jistě. Za týden.”
Vůdce Osvícených: „To jsou dobré zprávy, pane Powelle. Ale nezapomeňte, že máme pouze jedinou možnost, jak spojit obě poloviny Trojúhelníku. A pokud zklameme, musíme čekat dalších pět tisíc let.”
Manfred Powell: „Nevím jak vy, ale to je víc času, než hodlám tomuto podniku poskytnout.”
Vůdce Osvícených: „Jsme připraveni.”
Manfred Powell: „Věřte mi.”

(Šerif J. W. Pepper si všimne malého slůněte, které mu strká chobot do kapsy.)
Šerif J. W. Pepper: „Okamžitě mi ten frňák vyndej z kalhot. Ty jsi tak ošklivej.”

Little Rock: „Litujete něčeho?”
Bill Murray: „Možná Garfielda...”
(Murray zemře.)
Wichita: (zasměje se) „Promiňte, dostalo mě to.” (po trapné chvíli ticha) „Ale je to pořád dost smutný...”

Lumír Tuček: „Já jsem vyslech takovej poučnej rozhovor. Jeden se ptal: ‚Hele, jseš taky rozvedenej?’ - ‚No taky.’ - ‚A kolik máš dětí?’ On říká: ‚Pět. Nejstarší studuje medicínu.’ - ‚Ty vole, to je největší průser, chytrý děti. To platíš furt.’”

(U hrobu Gilraen, Aragornovy matky.)
Elrond: (elfsky) „Chtěla své dítě ochránit. Domnívala se, že v Roklince budeš v bezpečí.” (obečtinou) „Tvá matka věděla, že budeš celý život pronásledován. Že nikdy neunikneš své sudbě. Umění elfů dovede znovu zkout královský meč, ale jen ty máš moc jím vládnout.”
Aragorn: „Nechci tu moc. Nikdy jsem ji nechtěl.”
Elrond: „Jsi poslední z té krve. Není tu nikdo jiný.”

(Bruce Wayne uvízl pod spadlým trámem.)
Alfred: „Pane Wayne, pane Wayne.”
(Alfred se snaží trám zvednout.)
Alfred: „Na co cvičíte ty kliky, když ani nedokážete nadzvednout hloupý trám!”

(Leonard McCoy přesvědčuje doktora na operačním sále, aby neotvíral Pavlu Chekovovi lebku.)
Hlavní lékař Leonard McCoy: „Probůh! Člověče, vrtání děr do hlavy není řešení. Artérii musíme zacelit. Zahoďte ty řeznický kudly a nechte mě ho zachránit, dokud je čas.”

(Na silnici před Jacquouillem zabrzdí auto. Začne do něj mlátit. Z auta vystoupí černoch.)
Černoch: „Do háje, pomát ses?!”
(Jacquouille se ho lekne a rozběhne se do lesa za Godefroyem.)
Jacquouille la Fripouille: „Pane! Saracén! Pane!” (Doběhne k němu.) „Pane, pane, pane! Saracén v ďábelským povozu! Je to celý ze železa a jede to bez volskýho spřežení.”

(Randy stoupnul na hřebík. Potom ho vytáhnul a postříkal krví Caroline.)
Max: „Randy, tohle je špatný.”

Pepa Bednář: „Zůstaneš poprvé sám doma. Dokážeš to?”
Pepíno Bednář: „To nevím.”
Pepa Bednář: „No znáš přece tu pohádku O neposlušných kůzlátkách?”
Pepíno Bednář: „Vlk měnil hlas a řekl: ‚Kůzlátka, otevřete.’ Kůzlátka neposlechla maminku a otevřela a vlk je sežral!”
Pepa Bednář: „No vidíš, ty jsi chytrej chlapec a poslušnější než kůzlátka ze všech pohádek.”

Karel Hynek: „Já když jsem rozdělen se ženou, tak si večer užívám s kamarádama při partičce pokru. Žena si užívá zase tím, že mi posílá SMSky, kdy už přijedu domů? Žádný SMSky mi neposílá. Rovnou mně volá.

(Turbo a Boyka se loučí.)
Turbo: „Tak zase někdy příště, Boyko.”
Boyka: „Yuri. Mé křestní jméno je Yuri.”

(Proximo podá Maximovi klíče, aby mohl utéct z Říma.)
Proximo: „Vypadá to, že jsi pro sebe získal svobodu.”
Maximus Decimus Meridius: „Nehrozí ti, že se staneš dobrým člověkem?”
Proximo: „Ha!”