Stmívání

Charlie: „Bello, pamatuješ si Billyho Blacka?”
Bella Swanová: „Ano. Páni, vypadáte dobře.”
Billy Black: „Ještě stále tancuji. Jsem rád, že jsi už konečně tu. Charlie o tom nezmlknul od té doby, co se dověděl, že přijedeš.”
Charlie: „Když s tím nepřestaneš, pustím tě dolů z kopce.”
Billy Black: „Až po tom, co ti vrazím do čumáku.”
Charlie: „Jen do toho!”
Jacob Black: „Čau, já jsem Jacob. My... dělávali jsme spolu bábovky z bláta, když jsme byli malí.”
Bella Swanová: „Jasně, vzpomínám si. Jsou vždy takoví?” (komentuje počínání Charlieho a Billyho)
Jacob Black: „S věkem se to zhoršuje.”

Profesor: „Vypadáš pěkně nervózně.”
Student: „Ano, pane.”
Profesor: „A potíš se jako prase.”
Student: „Ano, pane.”
Profesor: „Oči máš podlité krví.”
Student: „Ano, pane.”
Profesor: „Máš mariánku, viď, že jo?”
(Student vytáhne mariánku.)
Profesor: „Zabavuji ti to.”

(V nemocnici po nehodě Belly.)
Rosalie Haleová: „Co se stalo.”
Edward Cullen: „A co jsem měl dělat? Nechat ji umřít?”
Rosalie Haleová: „Tohle není jen o tobě, je to o nás všech.”
Carlisle: (Všimne si, že je Bella poslouchá.) „Myslím, že bychom měli jít do mé pracovny.”
Bella Swanová: „Můžu s tebou na chvilku mluvit?”
Carlisle: „Rosalie...”
(Oba odchází pryč a Edward jde k Belle.)
Edward Cullen: „Co je?”
Bella Swanová: „Jak... Jak jsi se ke mně dostal tak rychle?”
Edward Cullen: „Stál jsem hned vedle tebe, Bello.”
Bella Swanová: „Ne. Byl jsi u svého auta. Přes celé parkoviště.”
Edward: „Ne, nebyl.” (Vysmívá se jí.)
Bella Swanová: „Ale ano, byl.”
Edward Cullen: „Bello, ty... uhodila ses do hlavy. Jsi zmatená.”
Bella Swanová: „Vím, co jsem viděla.”
Edward Cullen: „A co přesně to bylo?”
Bella Swanová: „Ty... jsi zastavil dodávku. Odtlačil jsi ji rukou.”
Edward Cullen: „To ti nikdo neuvěří.”
Bella Swanová: „Nechystám se to někomu říct. Jen potřebuju znát pravdu.”
Edward Cullen: „Nemůžeš mi jen poděkovat a přenést se přes to?”
Bella Swanová: „Děkuju.” (Vyhrkne.)
Edward Cullen: „Nenecháš to jen tak, že?”
Bella Swanová: „Ne.”
Edward Cullen: „Tak doufám, že si vychutnáš to zklamání.”

Bella Swanová: „Nedokážu si představit, proč by to vůbec mělo být frustrující, že ti někdo odmítne povědět, co si myslí, i když každou chvíli dělá tajuplné drobné narážky, takže v noci nemůžeš spát a přemítáš, co asi tak mohly znamenat... Co je na tom prosím tě frustrujícího?”

Rosalie: „Bude do toho zapletená celá rodina, když to skončí špatně.”
Bella Swanová: „Špatně... Jako že... se stanu jídlem?”

Jessica: „Doktor Cullen je jako pěstoun-dohazovač.”
Angela: „Možná adoptuje mě.”

Esme Cullenová: „A přichází člověk!”

Bella Swanová: „Ještě jsi mi neřekl, jak jsi zastavil tu dodávku.”
Edward Cullen: „Přemíra adrenalinu, je to běžné. Najdi si to na googlu!”

Bella Swanová: „Vážně si nic nedáš?”
Edward Cullen: „Ne... Jsem na speciální dietě.”

Mike: „La Push je pláž u rezervace Quilete. Jedem tam zítra.”
Jessica: „Bude zábava.”
Eric: „Nesurfuju jen po internetu.”
Jessica: „Ericu, stál jsi na prkně jen jednou. A bylo molitanové.”
Angela: „Ale budeme pozorovat i velryby. Pojď s námi.”
Eric: „La Push, zlato! Je to... La Push.”
Bella Swanová: „Půjdu, pokud to přestaneš říkat, ok?”
Mike: „Vážně, kámo. Je to děsivý.”

(Alice objímá Bellu.)
Alice Cullenová: „Voníš moc hezky.”
Edward Cullen: „Alice, co to...”
Alice Cullenová: „Neboj, Edwarde, budou z nás skvělé kamarádky.”

Bella Swannová: „Mami, kde máš mobil?”
Máma: „Hej. Nesměj se. Neztratila jsem svoji nabíječku. Utekla! S křikem... Já skoro doslova odpuzuju techniku.”

(Mike přispěchá za Bellou.)
Mike Newton: „Hej, Bello, takže ty a Cullen, jo?”
Bella Swanová: „Hmm.”
Mike Newton: „Nějak se mi to nelíbí. Dívá se tebe jak... na jídlo.”

Bella Swannová: „Hele, nosíš kontaktní čočky?”
Edward Cullen: „Ne.”
Bella Swannová: „Měl jsi černé oči, když jsem tě naposledy viděla a teď... jsou zlatohnědé.”
Edward Cullen: „Jo, já vím. To je... ehm... světélkování.”

Laurent: „Jamesi, nehraj si s jídlem!”