Hlášky z filmů a seriálů

Joan: „Dnes se zabiješ. Opravdu to chceš?”
Frank Castle: „Oni mají co ztratit.”

James ‚Rhodey’ Rhodes: „Ty umíš chrlit oheň? Aha.”

(Stamper přivádí Jamese Bonda a Wai Linovou k Elliotu Carverovi. Cestou míjí dva muže.)
Wai Linová: „Generál Chang?”
James Bond: „Váš známý?”

(Hans Blix si přichází stěžovat ke Kim Jong Ilovi, že mu nebylo umožněno dostatečně prozkoumat, zdali Severní Korea vlastní zbraně hromadného ničení.)
Hans Blix: „Je mi líto, OSN si musí být jista. Když to neprozkoumám, tak uvidíte.”
Kim Jong Il: „Uvidím co?”
Hans Blix: „Uvidíte, jak se na vás budeme velmi, velmi hněvat a napíšeme vám dopis, jak se na vás moc hněváme.”

Eric Matthews: „Co po mně chceš?”
John Kramer: „Trochu vašeho času, detektive.”
Eric Matthews: „Já čas nemám!”
John Kramer: „Ptal jste se, co chci. Věřte mi, váš syn je teď ve velkém průšvihu.”

Ron Weasley: „Sakra, taťko, jak vysoko sedíme?”
Lucius Malfoy: „Řekněme to takhle: Jestli se dá do deště, zjistíte to první.”

(M podává Jamesi Bondovi zlatou nábojnici s jeho iniciály.)
James Bond: „Pěkná tretka. Dokonce je na ní moje číslo.”
M: „Přesně tak.”
James Bond: „Jako náboj je ovšem nepoužitelný. Kdo by za mou smrt zaplatil milion?”
M: „Žárlivý manžel, naštvaný kuchař, ponížený krejčí. Seznam je nekonečný. Krom toho tahle tretka, jak ji nazýváte, byla zaslána s lístkem do ‚vašich rukou’.”

Stromovous: „Byly časy, kdy Saruman chodíval po mých lesích. Ale teď má v hlavě jen kov a kola. Rostliny už ho nezajímají.”

Spottswood: „Týme? Jestli mají zbraně hromadného ničení, mám strach, že to bude tisíckrát jedenácté září.”
Sarah: „Bože, vy myslíte...”
Spottswood: „Ano! Jedenáct tisíc těch září.”

(Arthur Galt sepisuje s Rambem protokol.)
Zástupce šerifa seržant Arthur Galt: „Jméno.”
(Rambo nereaguje.)
Zástupce šerifa seržant Arthur Galt: „Tvoje jméno... Tvoje jméno!”
(Rambo stále nereaguje.)
Zástupce šerifa seržant Arthur Galt: „Hele, jestli chceš problémy, jsi na správném místě.”

(1. část, v Arrakénu, Irulan přijde do cely Ctihodné Matky, ta vykládá karty.)
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Ctihodná Matko, je hrozné vidět vás v takové situaci.”
Ctihodná Matka: „Už jsem byla i v horších.”
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Odpovídají karty na všechny vaše otázky?”
Ctihodná Matka: „Odpovědi pouze přináší další otázky.”
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Důležité je, jak se člověk mezi nimi pohybuje.”
Ctihodná Matka: „Vida, ještě jsi nezapomněla všechno, co jsme tě učili.” (Odloží karty a rukama nepozorovaně ukazuje ve znakové řeči, současně mluví.) „Vysvětlil Imperátor, proč mám být zadržena?” (Ukazuje.) „Ví Imperátor, že jsem tady?”
Irulan Corrinová - Atreidovna: (Posadí se a odpovídá jak řečí, tak i rukama.) „Nesvěřuje se mi, Ctihodná Matko. Doufám, že to nebude na dlouho.” (Ukazuje.) „Samozřejmě. Jeho ‚oči’ jsou všude.”
Ctihodná Matka: „Rozumím. Sesterstvo si je mého zdržení vědomo?” (Ukazuje.) „V tom případě nemáme mnoho času. Konkubína se dozvěděla o antikoncepci?”
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Změnili váš program ve světle nové situace.” (Ukazuje.) „Změnila stravu, aby se přizpůsobila.”
Ctihodná Matka: „Budu tedy trpělivá. Zdá se, že ty ses zdejšímu životu už přizpůsobila.” (Ukazuje.) „Musíme se teda přizpůsobit také. Jestli počne, musíš u ní vyvolat potrat.”
Irulan Corrinová - Atreidovna: (Rozzlobeně vstane.) „Už jsem se s ním smířila.” (Ukazuje.) „Chcete, abych to dítě zabila?”
Ctihodná Matka: „Doufám, že tvůj výcvik ti pomohl.” (Ukazuje.) „Nemůžeme v pokrevní linii riskovat fremenskou příměs.”
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Ovšem.” (Ukazuje.) „Nerozumím.”
Ctihodná Matka: „Jednoho dne i Muad’Dib pochopí, jaké dobro jsi nám všem prokázala.” (Ukazuje.) „Narození následníka trůnu z tohoto zdroje musíme za každou cenu zabránit.”

James Bond: „Já už musím jít.”
Bibi Dahlová: „Zůstaň se mnou.”
James Bond: „Mám schůzku.”
Bibi Dahlová: „Přijdeš se rozloučit na tréninkový stadion? Brzy se vracíme do Řecka.”
James Bond: „Dobře, ale když mi to nevyjde, tak se snaž nestát se dospělou.”
Bibi Dahlová: „Cože?”
James Bond: „Opačné pohlaví by to nepřežilo.”

Ron Weasley: „Varuju tě, Hermiono. Nepouštěj tu bestii k Prašivce, nebo ji proměním v rukávník!”
Hermiona Grangerová: „Je to kocour, Ronalde! Co čekáš?”
Ron Weasley: „Kocour? To ti nakukali? Vypadá jako chlupatý prase.”
Hermiona Grangerová: „Že to říkáš zrovna ty s tím smradlavým kartáčem na boty.”

Lord Cutler Beckett: „Počítám, že už se znáte.”
(Will se usměje na Jonese.)
Kapitán Davy Jones: „Přišel jste se opět dát k mé posádce, pane Turnere?”

Angela Dodsonová: „Pokusil ses o sebevraždu?”
John Constantine: „Nebyl to jenom pokus, oficiálně jsem byl dvě minuty mrtvej. Ale když překročíš tu hranici, čas se zastaví. Věř mi, dvě minuty v pekle jsou jako celej život. Když jsem se vrátil, věděl jsem, že všechno, co vidím, je skutečný. Nebe i Peklo jsou tady, za každou zdí, za každým oknem... Ty světy stojí vedle sebe a my vězíme mezi nima. Andělé a démoni se nemůžou dostat do naší dimenze, místo nich tu máme tvory, kterým říkáme hybridi. Ovlivňujou nás. Můžou nám jenom šeptat do ucha, ale jediný slovo ti dokáže dát veškerou odvahu nebo změní tvoji největší radost v nejhorší noční můru. Poloviční démoni i poloviční andělé tu žijou s námi. Říkají tomu Rovnováha. Já tomu říkám hnusný pokrytectví. Takže když nějakej hybrid poruší pravidla, chytnu ho za flígr a pošlu ho zpátky do Pekla. Všechny chytit nedokážu, ale doufal jsem, že si tím zajistím klidnej odpočinek.”