Hlášky z filmů a seriálů

Carl: „Využij svou fantazii.”
Van Helsing: „Ne. Využiju tu tvou. Pojedeš se mnou.”
Carl: „To ať mě teda svatá hlava...”
Van Helsing: „Ty kleješ. Ne moc dobře, ale jsi přece mnich. Neměl bys klít vůbec.”
Carl: „Vlastně jsem pořád jenom fráter. A klidně můžu klít. Sakra!”

(Komisař Rizzo je v obchodě s koberci. Sedí na smotaném koberci, který se začne hýbat a ozývají se z jeho útrob zvuky.)
Komisař Rizzo: „Kdo je to?”
(Komisař Rizzo si stoupne a rozmotá koberec. Z jeho útrob se vykutálí svázaný Caputo v klobouku a v dlouhém plášti.)
Komisař Rizzo: „Co jsi dělal v koberci takhle vymóděnej? Copak prší?”
Caputo: „Ne, na tom nesejde, ale měl byste se mírnit v jídle. Málem bylo po mně.”
Komisař Rizzo: „Já dobře věděl, že jsi pode mnou.”
Caputo: „To je bašta, mít na sobě dva metráky.”

Joshamee Gibbs: „Máte, co jste chtěl najít.”
Kapitán Jack Sparrow: „Hmm.”
(Zamává kouskem pergamenu.)
Joshamee Gibbs: „Kapitáne, posádka, a tím myslím i sebe, očekávala přece jen něco... blyštivějšího. S tím ostrovem Isla de Muerta to šlo na levačku. Moře ho pohřbilo i s pokladem.”
Leech: „Všude nás pronásleduje Královský námořnictvo.”
Marty: „A hurikány!”
Joshamee Gibbs: „A navíc... navíc jsme už dlouho neprovedli nějakej pořádnej pirátskej kousek.”
Kapitán Jack Sparrow: „Blyštivějšího?”

John: „John Wayne, filmová hvězda. To by šlo.”

Cornel Brinkley: „Tady náš přítel Hartley se v Tulse dozvěděl, že na Buttlerově farmě zahálí spousta věcí.”
Woodward: „Co vlastně?”
Cornel Brinkley: „Jídlo, dobytek, peníze, všechno, co můžem potřebovat.”
Woodward: „To nás může stát hlavu! Farma je dobře opevněná.”
Cornel Brinkley: „Tak, ještě něco?”
Woodward: „Ano. Jsem proti.”
Cornel Brinkley: (Otočí se na vedle stojícího banditu.) „Woodward je proti.”
Woodward: „Nevím, proč nejedeme do Eldora a nespojíme se se Schnellerovou partou, jak bylo dohodnuto.”
Cornel Brinkley: „Ty odmítáš poslušnost?”
Woodward: „Přesně tak!”
Cornel Brinkley: „Woodwarde, předstup! Počítám do tří.”
Woodward: „Nejsem proti tomu sám, Corneli, ale Brad, Dicky a oba Johanssonové!” (Je zastřelen Cornelem.)
Cornel Brinkley: „Chce ještě někdo něco říct?” (Prohlíží si ostatní bandity.) „Připravte koně, jedeme k Buttlerově farmě.”

Jim Levenstein: „Stiflere...”
Steve Stifler: „Dej pokoj, pitomče! Makám!”

(Dominique ‚Domino’ Dervalové se zabodla do nohy bodlina z ježovky. James Bond jí vykousává z nohy jedovaté bodliny.)
James Bond: „Poprvé jsem ochutnal ženu.”

(Jerry cítí pití, které dal Mr. Lee Barrymu.)
Jerry Gabrewski: „Co to tu tak hrozně smrdí?”
Barry: „Já nevím.”
Jerry Gabrewski: „To musí někde čistit kanály.”

Gandalf Šedý: „Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A spousta umírá a zasluhuje život. Můžeš jim ho dát, Frodo?”
(Frodo sklopí oči.)
Gandalf Šedý: „Potom nevynášej rozsudky příliš horlivě. Ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců. Srdce mi říká, že Glum má ještě sehrát nějakou roli, dobrou či zlou, než bude konec.”

(Z vedlejší jeskyně vyletí netopýři.)
Juno: „Jeden netopýr, dva netopýři... Padesát netopýrů. Ho, ho, hó!”

(Novinářská chvíle v přestávce natáčení. Režisér Kohoutek vypráví o přípravě výbuchu na návsi.)
Režisér Kohoutek: „Tato scéna, jak jistě všichni chápete, se nedá opakovat. Proto nenatáčíme jenom jednou kamerou jako ostatní scény, ale třemi kamerami zároveň. Čili, kdyby jedna nebo dvě kamery odešly, tak to alespoň v jedné - nebo, jak my filmaři říkáme, v jednom kufru - bude.”
Novinář: „A můžeme si ten výbuch vyfotit?”
Režisér Kohoutek: „Samozřejmě, Zdenička vám pak vykáže prostor, kde nám nebudete vadit.”
Hlavní pyrotechnik: „Pane režisére, pyrotechnika je hotová, jen to zmáčknout.”
Režisér Kohoutek: „Ano, výborně.” (k novinářům) „To byl náš hlavní pyrotechnik.”
Novinář: „A prosím vás, řeknete nám, abychom ten výbuch nepropásli?”
Režisér Kohoutek: „Ale to je jednoduché, dívejte se prostě na mě. Já budu stát tady, a to je domluveno, že jak já takhle zdvihnu ruku, tak se všichni připraví, a jak takhle mávnu...”
(Ozvou se výbuchy, štáb se kryje před letícími cihlami a filmařská technika se tříští o zem.)

Generál Vavarin Delatombe: „Vrrátíte se do toho lesa, ale jestli vy mi utešete, obrratim kašdý strromešek, rrozbořím kašdý domešek a pofrašdim nevinné, abych fás našel, je to jasné?”

Láďa Bajza: „Nic, lautr nic se tady nezměnilo.”
Paní Bajzová: „Jak to, že ne, kupec Bumbrle se položil.”
Petr Bajza: „Jak to položil? Ten se snad oběsil, ne?”
Paní Bajzová: „Napřed se položil, pak oběsil.”

Vendelín Bajza: „Tak maminko, tady ho máme.”
Láďa Bajza: „Nazdar mami.”
Paní Bajzová: „Ládíčku, seš celej pohublej.”
Láďa Bajza: „To snad ne.”
Paní Bajzová: „A pusu mi nedáš?”
Láďa Bajza: „Já jsem se dneska holil, takže škrábu.”
Paní Bajzová: „Aha.”

Maxová: „Každý ví, že ve jméně Praha píšeme velké P, ale pozor ve slově pražský píšeme malé p. Stejně tak je to se jmény ostatních měst.” (Píše na tabuli další název města.) „Kdo půjde napsat přídavné jméno?”
(Hlásí se Eda Souček.)
Maxová: „Edo, pojď.” (Pískání.) „Rosenheime, aspoň mi tu nehvízdej, nejsi na pastvě.” (K Edovi.) „Správně, posaď se.”