Památné výroky

(Negan a Spencer popíjejí whisky u Ricka na verandě.)
Negan: „Tekoucí voda, klimatizace, dárek na uvítanou? Je to jasný. Sem budu jezdit na dovolenou.”
Spencer: „Na to si připijem.”
Negan: „To je fakt dobrý. Ještě by to chtělo kulečníkový stůl. Není nic lepšího, než si zahrát osmičky.”
Spencer: „V tom baráku přes ulici je jeden v garáži.”
Negan: „Spencere, asi budeš mým novým nejlepším kámošem.”

(Mycroft přišel na to, že Sherlock požívá jeho bezpečnostní kartu k průniku na tajnou vojenskou základnu.)
Mycroft: (přes SMS) „Co děláš?”
Sherlock: (zasměje se) „23 minut. Mycroft je pomalý.”

Irene: „Čekáte, že budu škemrat?”
Sherlock: „Ano.”

(Mycroft volá Sherlockovi.)
Mycroft: „Ahoj bráško, jak je v exilu?”
Sherlock: „Jsem tu čtyři minuty.”
Mycroft: „Tak snad ses z nich poučil. Podle všeho tě totiž potřebujeme.”

(Anderson obviní Holmese, že je psychopat.)
Sherlock: „Nejsem psychopat! Jsem vysoce funkční sociopat. Vygoogli si to.”

Watson: „Potkal jsem tvého kamaráda.”
Sherlock: „Kamaráda?”
Watson: „Nepřítele.”
Sherlock: „Aha. Kterého?”

Jon: „Já ale nevím, jak na to. Myslel jsem, že ano, ale selhal jsem.”
Davos Mořský: „Dobrá, teď jdi a selži znovu.”

(Sherlock přišel na očividnou skutečnost v případu.)
Watson: „Proč to nenapadlo mě?”
Sherlock: „Protože jsi idiot. Ne, nekoukej tak. To jsou skoro všichni.”

Nejvyšší vrabčák: „Každý z nás je chudý a bezmocný. A přesto společně můžeme svrhnout říši.”

(Sherlock, John a Mary přichází do Baker Street. John je naštvaný, že mu Mary lhala.)
John: „Jsou všichni v mém životě psychopati?”
Sherlock: „Ano. Fajn, že jsme si to vysvětlili. A teď...”
John: „Zmlkni! A neotvírej hubu, protože tohle není vtipný! Tentokrát ne.”
Sherlock: „Neřekl jsem, že je to vtipné.”
John: „Ty!” (na Mary) „Co jsem kdy komu provedl? Abych si pak zasloužil tebe.”
Sherlock: „Všechno.”
John: „Řekl jsem ti, ať držíš hubu.”
Sherlock: „Ne, já to myslím vážně. Provedl jsi totiž úplně všechno.”
John: „Ještě slovo a ten morfin nebudeš potřebovat.”
Sherlock: „Byl jsi armádní doktor. Ani měsíc jsi nevydržel na předměstí, aniž bys nezmlátil feťáka v doupěti. Tvůj nejlepší přítel je sociopat, který místo užívání drog řeší zločiny.” (Pousměje se.) „Těší mě. I naše bytná vedla drogový kartel.”
Paní Hudsonová: „Byl mého muže, já jen psala na stroji.”
Sherlock: „A tančila exotické tance.”
Paní Hudsonová: „Jestli jsi byl na YouTube...”
Sherlock: „Johne, jsi závislý na určitém životním stylu. Abnormálně tě přitahuje nebezpečí a nebezpeční lidé, takže tě vážně překvapuje, že se zamiluješ do ženy, která do tohoto vzorce zapadá?”

Jerry: „Díky, vaše Veličenstvo.”
Ezekiel: „Za co?”
Jerry: „Že jste tak hustej frajer.”

Watson: (o Mycroftovi) „Takže není...”
Sherlock: „Není co?”
Watson: „Nevím... kriminální génius?”
Sherlock: „To je dost blízko.”
Mycroft: „Pane bože. Zastávám vysoké postavení v britské vládě.”
Sherlock: „On je britská vláda, když zrovna není britská tajná služba nebo CIA nebo pokud zrovna nejede na vlastní pěst.”

(Sherlock s Johnem objeví ve vlaku pod parlamentem bombu.)
John: „Potřebujeme pyrotechniky.”
Sherlock: „Na to nemáme čas.”
John: „Tak co uděláme?”
Sherlock: „Nemám tušení.”
John: „Tak něco vymysli.”
Sherlock: „A co jako?”
John: (udiveně) „Jsi Sherlock Holmes, chytrák světa!”
Sherlock: „Ale neumím zneškodňovat bomby.” (odmlčí se) „A co ty?”
John: (nechápavě) „Já byl armádní doktor.”
Sherlock: (jízlivě) „A taky voják, jak rád připomínáš.”
John: (odevzdaně) „Nemůžeme třeba vyrvat ten časovač?”
Sherlock: (lehce posměšně) „To by ji odpálilo.”
John: „Vidíš, máš přehled!”
(Mezitím se bomba aktivuje a začne odpočítávání.)
John: (šokovaně) „Bože! Proč jsi nezavolal policii?” (hystericky) „Proč nikdy nezavoláš policii?!)
Sherlock: (klidně) „Teď už je nám k ničemu.”
John: (zděšeně) „Takže to neumíš vypnout? Neumíš zneškodnit bombu a nezavolal jsi policii!”

Terka: „Nemáme čas, ztrácet čas!”
Vojta: „Hmm.”

Watson: „Měli bychom zavolat policii.”
Sherlock: „Vskutku.” (Několikrát vystřelí z pistole.) „Už jsou na cestě.”
Watson: „Pane bože!”
Sherlock: „Mlč, je to rychlejší.”