Hlášky z filmů a seriálů

Dr. Buddy Rydell: „Jsou dva různé typy vzteklounů, explozivní a implozivní. Explozivní jsou ti, co zběsile hulákají na pokladního, pak se na něj vrhnou, že jim nedal účet. Implozivní je pokladní, který je den ze dne zdánlivě v klidu, až nakonec seřve a zmlátí všechny v krámě. Ty jsi pokladní.”

(Generál Georgi Koskov přiletěl letadlem do Afghánistánu a na letišti předává plukovníku Feyadorovi Jamese Bonda.)
Generál Georgi Koskov: (o Kaře Milové) „Jí vezměte také. Přeběhla na západ.”
(Kara Milová dá generálovi Georgii Koskovovi pořádnou facku.)
Generál Georgi Koskov: „Slituji se nad tebou. Pokusím se tě nechat přidělit k Sibiřské filharmonii. Jsou docela dobří, i když mají buržoazní repertoár.”

(2. část, v Arrakénu, Alia přijde za Letem a Ghanimou. Ti hrají šachy.)
Alia Atreidovna: „Musíme se spojit.”
Ghanima Atreidovna: „My?”
Alia Atreidovna: „Jinak jsme zranitelní.”
Leto Atreides II: „A čím?”
Alia Atreidovna: „No tak, nebuď hlupák.”
Ghanima Atreidovna: (Směje se.) „Jestli chceš vědět, jaký je hlupák, zahraj si s ním.”
Alia Atreidovna: (Rozzlobí se a shodí figurky z šachovnice.) „Tohle není hra! Intrikují proti nám mocné síly. Fremenští rebelové reptají proti tomu, jak... jak měníme jejich planetu. A Gilda se nechce smířit s našim monopolem na koření.”
Leto Atreides II: „Nezbývá jim, než se s ním smířit, Alio.”
Alia Atreidovna: „A teď je tu ona. Chci vědět, o co jí jde.”
Ghanima Atreidovna: „Ne, Alio. Chceš po nás, abychom se kořením uvedli do tranzu.”
Alia Atreidovna: „Nezatracujte své dědictví. Váš otec byl největší osobností historie. Dal vám úžasné nadání, které lze fantasticky využít. Tak proč ho nevyužíváte?”
Leto Atreides II: „Chceš, abychom viděli to, co ty nevidíš.”
Alia Atreidovna: „Chci jen, abyste mi pomohli vidět. Vidět budoucnost.”
Ghanima Atreidovna: „V našem vědomí číhají jiné životy, Alio. Sdílené životy. To je prokletí všech Předzrozených.”
Leto Atreides II: „Ony jsou tím pravým nebezpečím. Ne rebelové, ne Gilda... a nebo naše babička. To bys měla ty chápat ze všech nejlíp.”
Alia Atreidovna: „Jednoho dne vy oba pohlédnete do tváře hrůze vlastní existence. Jednoho dne budete vy volat o pomoc. Jednoho dne oba dva zjistíte, že jste... sami.”

Forrest Gump: „Je zvláštní, když tak člověk vzpomíná, nepamatuji si třeba, jak jsem se narodil, a nepamatuji si své první Vánoce ani, kdy jsem šel poprvé na výlet, přesto vím, kdy jsem poprvé uslyšel ten nejsladší hlásek na celým širým světě.”

Charles ‚Chick’ Chapple: „Harry, ty hodiny na tý třímetrový atomový bombě tikají.”

Sonja: „Borisi, musím se ti s něčím svěřit. Už od doby, co jsme byli ještě dětmi, miluju tvého bratra Ivana.”
Boris Grushenko: „No to je přiroz... Ivana? To nemyslíš vážně! Ten stěží vyryje své jméno klackem do země!”

(Milo omráčil Josepha Cornelia Hallenbecka a v bezvědomí ho nechal odtáhnout do auta. K jeho autu přijde policista McCoskey, který právě přijel k Hallenbeckovu domu, aby ho zatkl.)
McCoskey: „Dobrý den, pánové, máte nějaké problémy?”
Milo: „Ano. V podstatě ano. V tomhle revolveru je zbytečně moc nábojů.”
(Poté Milo zastřelí McCoskeyho.)

Locika: (na koně) „Sedni. Sedni! Pusť tu holinu! Fuj je to!”

Eddie Barzoon: „Dostal jsi vzkaz?”
John Milton: „Dostal, Eddie. Hezky píšeš!”

Koule: „To ti nepovím.”

Mary Ann Lomaxová: „Je mi fuk, jestli mě slyší, úplně fuk. Ááá.”

Tugg Speedman: „Pověz světu, co se stalo.”
Kirk Lazarus: „A co se tu stalo?”
Tugg Speedman: „Já nevím, ale musíš to říct.”

(James Bond přichází za M. V místnosti je též ministr obrany Frederick Gray a expert na umění Jim Fanning. M ukazuje Bondovi Fabergého vejce.)
M: „Víte, co to je?”
James Bond: „Vypadá to jako Fabergého vejce. Jedno z těch, která vyrobil klenotník Carl Fabergé pro ruského cara. Všechna jsou nesmírně cenná a velice vzácná. V tomto je model carského slavnostního kočáru.”
M: „Výborně...”
James Bond: „Děkuji, pane.”
M: „Až na to, že je to padělek.”

Megan Eversová: „Chtěl jsi přece dobrobružství!”
Michael Evers: „Pud sebezáchovy je ale silnější.”

První a vědecký důstojník Spock: „V’Ger je dítě. Zacházejte s ním podle toho.”