Hlášky z filmů a seriálů

Homer: „Hele, mozku. Nemáš rád mě a já zas tebe. Ale tohle musíme udělat a pak tě vyřídím jedním pivem.”

(Monika s Chandlerem jsou u fotografa a Chandlerovi se nedaří se hezky usmát.)
Monika: „Chandlere, co je s tebou? Ta fotka má vyjadřovat ‚Monika a Chandler se vezmou’, a ne ‚Místní občanka zachránila tonoucího idiota.’”

Oliver Hajn: „A klíčky jste nechal v zapalování jako tady u toho auta?”
Jaroslav Bílek: „Sem nikdo nechodí. Já když mám rozdělanej auťák, tak to takhle dělám vždycky. Do včerejška se tady nic neztratilo.”
Oliver Hajn: „No jasně. Tady se přece nekrade. Maximálně tak někoho odstřelit na poště?”

Tomáš: „Šéf má vždycky pravdu.”
Oliver: „Správně.”

(James Bond, M a ministr obrany Frederick Gray odchází z domu v Benátkách.)
Ministr obrany Frederick Gray: „V životě jsem nebyl tak ponížený. Měli byste svého člověka odvolat. Uvidíme se na konzulátu.”
(Ministr obrany Frederick Gray se odpojuje a odchází.)
M: (na Jamese Bonda) „Musím ho poslechnout.”
James Bond: „Ale předtím požádejte Q, aby tohle analyzoval.”
(James Bond předává M zkumavku s kapalinou.)
James Bond: „Vzal jsem to z té laboratoře. Ať je opatrný. Je to smrtelné.”
M: „Takže tam laboratoř byla. Raději si vezměte dva týdny dovolené. Napadá vás, kam se zajedete podívat?”
James Bond: „Vždycky mě to táhlo do Ria.”

Charlie: „Prodáváš mi mariánku?”
Doktor Russel: „To není mariánka. Já to nazývám O, jak jsem sjetý.”

Joey: „A teď z pravomoci mi svěřené státem New York a lidma z internetu vás prohlašuji mužem a ženou...”

Tomáš: „Takovej pořádek jsi nikdy neměl, Olivere.”
Oliver: „No, to ne.”
Ruda: „On si to dá zase brzo do nepořádku, viď?”
Oliver: „Si piš.”

(Karel Benkovský ukazuje těla obětí Ivanovi.)
Benkovský st.: „Ale tady to vypadá, jako by ten nůž nezabodl dost hluboko, a jako by měl...”
Ivan: „... rozdvojenou čepel. Jako hadí jazyk.”
Benkovský st.: (překvapeně) „Vy už ten nůž máte?”
Ivan: „No, tak ještě ne tak úplně, ale musím říct, že máš všímavýho kluka.”
Benkovský st.: „Tak doufám, že si toho všimne i na výplatní pásce.”

Charlie: „Holky jsou na jedný straně pokoje a kluci na druhý. Co uděláš?”
Alan: „Emmm...”
Charlie: „Vidíš a to je právě ono. Tohle emmm je výkřik zoufalýho maskota!”

Chandler: „Probůh, někdo zabil čtvercovýho chlapa.”

Rose: „Myslím, že bys ho měl mít u sebe ty, Charlie... Je to náš první soudní zákaz styku...”

Konferenciér na boxu: „Dámy a pánové. Čeká nás dvanáct kol světového šampionátu v boxu, v těžké váze mezi ‚VB’ a ‚VBC’, ‚PVC’ a ‚OPBH’. Uvítáme dnešního vzácného hosta. Prosím potlesk. Vítáme jeho svátost... Papeže Jana Pavla II.”

(Sněhurka odchází.)
Trpaslíci: „Stůj! Stůj! Stůj! Stůj!”
Sněhurka: „Musím jít!”
Bobík: „Nemusíš!”
Kuchtík: „Udělám ti pudink ze skleněnejch nudlí.”
Rychlík: „A můžeš klidně spát v mý postýlce.”
Sněhurka: „Ale já musím!”
Štístko: „Nesuď podle prvního dojmu. My odsud nikoho nevyháníme.”
Sněhurka: „Ne! Musím si nutně...”
Šilhoun: „Pojď se mnou...”
Sněhurka: „Díky! Ale to bohužel nejde!”
Mračoun: „Jsi statečné děvče, ale kam chceš jít tak sama?”
Sněhurka: „Musím si odskočit!”

Rachel: „Tak co chceš, Joey?”
Joey: „Chci jet domů a zavolat Chandlerovi!”