Hlášky z filmů a seriálů

Red: „Odvezli ho do státní nemocnice se sníženou ostrahou, po celej zbytek života mu nezbylo než cucat žrádlo brčkem.”

(Saša a Lexa chtějí, aby se Simona a Tomáš dali dohromady, tak upečou dvě bábovky. Jednu dají Tomášovi a řeknou, že je od Simony a druhou dají Simoně a řeknou, že je od Tomáše. Pak se Simona a Tomáš potkají v hospodě.)
Simona: „Super bábovka!”
Tomáš: „Promiň, zapomněl jsem ti poděkovat.”
Simona: (nechápavě) „Rádo se stalo.”
Tomáš: „Byla dobrá.”
Simona: „Byla, no.”
Tomáš: „Hele, a co tě to vlastně napadlo?”
Simona: „To bych se měla zeptat spíš já tebe, ne?”
Tomáš: „No, já lidem nedávám bábovky jen tak.”
Simona: „Ty za ni něco chceš? Tak to si ji zas vem!”
Tomáš: „Ale já jsem si ji vzal!”
Simona: „Vždyť je pořád tady.”
Tomáš: „Kde se tady vzala?”
Simona: „Děti ji přinesly, ne?”
Tomáš: „No přinesly.”
Simona: „Tak o co ti jde?”
Tomáš: „Ježíš o nic. Já jsem chtěl jenom poděkovat.”
Simona: „Vždyť už jsem ti poděkovala!”
Ozzák: „Vy jste něco pili? Jestli jo, tak chci to samý!”

(Quinn s Robin dorazí na vrchol ostrova.)
Robin Monreová: „A kde je ten maják?”

Mathilde Uranová: „Jak dlouho jste vdaná?”
Anna Heymesová: „Osm let.”
Mathilde Uranová: „Máte děti?”
Anna Heymesová: „Právě že ne. Laurent tvrdí, že je nechci.”

Sophie: „Byla jsem zasnoubená s mužem, co žil v kanálu. Jo, srdci nelze poručit. Navíc tvrdil, že se zná se Želvami Ninja a ty tehdy děsně frčely.”
Max: „Tehdy? Jestli mě seznámí s Donatellem, vraťte se k němu.”

Diggle: „Jaký jste měl večer, pane?”
Oliver: „Myslíš po tom, co jsem u večeře řekl, že jdu na záchod, a už se nevrátil?”

Jimmy: „Jak je, Gusi?”
Gus: „Na Jimmy, absolutně na prd.”

Mason Storm: „To je za ženu - chcípni!”

(Tomáš předává dopis Ozzákovi.)
Tomáš: „Tady máš?”
Ozzák: „Prase píše?”
Tomáš: „To bych se divil, ten píše všechno na pivní tácky.”

Bivoj: „Jsem božan.”

Zdeněk Pohlreich: „Tyhle brambory tady ležej vod loňský Velký pardubický. Ty tady jed naposled Váňa.”

Učitelka: „V našem režimu nemáme žádné politické vězně.”
Marjane Satrapi: „Paní učitelko?”
Učitelka: „Svoboda nás stála draho, ale nakonec jsme ji získali. Co zas, Satrapi?”
Marjane Satrapi: „Můj strýc byl za šáha ve vězení, ale dnešní vláda ho nechala popravit. Prý nemáme politické vězně. Za šáha jich byly tři tisíce, ale za vás jich je tři sta tisíc. Jak nám můžete takhle lhát?”
(Ve třídě se začne tleskat.)
Učitelka: „Přestaňte!”

Riley: „Ahoj, nevíš do koho byl na střední tvůj brácha zamilovaný?”
Ben: „Jo, do sebe. Myslím, že jsou pořád spolu.”

(V Ďáblově nočním klubu. Přichází servírka s podnosem.)
Ďábel: „Nemáš hlad?”
Elliot Richards: „To vypadá přesně jako koláčky od babičky.”
Ďábel: „Dej si!”
Elliot Richards: „To jsou koláčky, co pekla babička!”

Caroline: „Max, nelíbí se mi, jak naznačuješ, že jsem schopná Kaštana utýrat.”
Max: „Nic nenaznačuju. Říkám to na rovinu.”