Hlášky 16786 - 16800 / 38680
27. 5. 2016 - 22:02 | 110 znaků | posláno 29x | známka 2,43 (21x)
(Caroline se nedaří vylézt z postele.)
Caroline: „Max, postrč mě.”
Max: „Dobrý trénink na to, až budeme na útesu.”
27. 5. 2016 - 21:55 | 375 znaků | posláno 50x | známka 2,40 (35x)
Earl McGraw: „No, popiš mi to maso, prvorozený.”
Edgar McGraw: „No, šílenej masakr, tati. Zlikvidovali všechny svatebčany, jako na popravě.”
Earl McGraw: „Pověz kolik.”
Edgar McGraw: „Devět mrtvejch. A vzali to sakum prásk. Nevěstu, ženicha, reverenda, reverendovu ženu, dokonce i toho starýho černocha, co hraje na varhany.”
Earl McGraw: „Jako kdyby někdo proti tomu sňatku něco měl.”
27. 5. 2016 - 21:39 | 113 znaků | posláno 39x | známka 2,86 (28x)
Pan Daws: „Už jsem ti někdy říkal, že do mě sedmkrát uhodil blesk? Jednou, když jsem jel v autě a hleděl si svého.”
27. 5. 2016 - 21:38 | 190 znaků | posláno 31x | známka 2,85 (39x)
Závěrečné motto epizody: „Budou o naší budoucnosti rozhodovat ti, jimž jde o záchranu, nebo náš osud ovlivní chamtivost a závist? Dozvíme se to možná za mnoho let a výsledek je velmi nejistý.”
27. 5. 2016 - 21:37 | 128 znaků | posláno 44x | známka 2,78 (40x)
Závěrečné motto epizody: „Opravdovým hrdinstvím je, obětuje-li se člověk s vědomím, že ti, které zachraňuje, se to nikdy nedozví.”
27. 5. 2016 - 20:41 | 91 znaků | posláno 39x | známka 2,84 (31x)
Violet: „Podává se večeře. Putanesca.”
Hrabě Olaf: „Jak jsi mi to řekla?”
Violet: „To je omáčka.”
27. 5. 2016 - 20:34 | 118 znaků | posláno 24x | známka 2,95 (20x)
Jeremy: „Gravitace je naprosto hrozná a nepředvídatelná služka, takže...”
James: „Ne, není. Je konstantní na celým světě.”
27. 5. 2016 - 18:34 | 263 znaků | posláno 52x | známka 2,96 (56x)
Huml: „Ovšem jestli chcete vidět pěknou ženskou, opravdu, já vám ji ukážu.”
Fuchsová: „No jo, tak jo.”
Huml: „Pojďte sem. No pojďte, pojďte. Zavřete oči.” (Vezme do ruky zrcadlo a ukazuje jí ho.) „Už.”
Fuchsová: (usmívá se) „To myslíte jako... Teda, pane Huml, lichotníku.”
27. 5. 2016 - 17:51 | 194 znaků | posláno 40x | známka 2,95 (39x)
(Alice, Tina a Shane jsou v kavárně.)
Alice: „Ahoj, já bych ochutnala sojové-oříškovo-karamelové jakoby frappé.”
Shane: „Ne, ne, ne, to měla Tonya, smrtelné, ne.”
Alice: „No, škoda, že hned neumřela.”
27. 5. 2016 - 17:34 | 325 znaků | posláno 46x | známka 2,89 (36x)
(Sépiják má učit Spongeboba něco o umění.)
Sépiják: „Spongebobe, opakuj po mně. Všechno umění má výhradně pan učitel.”
Spongebob: „Všechno umění má výhradně pan učitel.”
Sépiják: „Pokud budu mít štěstí, přenese se nepatrný kousek umění na mě.”
Spongebob: „Pokud budu mít štěstí, přenese se pan učitel nepatrně na mě a na moje umění.”
27. 5. 2016 - 14:34 | 292 znaků | posláno 44x | známka 3,07 (30x)
Peter Lyman: „Tuto místnost zbožňuji. Často tu trávíme večery.”
Sid Waterman: „To je anglický venkov. Jo, jo, jo. Půvabný, přesto nenápadný. To se mi líbí. Máte to tu jak z románu. Jako u Christi.”
Peter Lyman: „Ano? Taky ji rád čtete?”
Sid Waterman: „Ne. Tak se jmenovala jedna rajda, co jsem znal.”
27. 5. 2016 - 14:29 | 92 znaků | posláno 54x | známka 2,93 (40x)
Poručík na letadlové lodi: „Admirál Benson?”
Admirál Thomas ‚Tug’ Benson: „Taky? Tak to jsme dva.”
27. 5. 2016 - 12:47 | 353 znaků | posláno 40x | známka 2,56 (50x)
Gandalf Bílý: „Stín, který se chmuří na východě, nabírá tvar. Sauron nestrpí žádného soka. Z vrcholku věže Barad-dúr neustále vyhlíží jeho Oko. Ale ještě není tak mocný, aby neznal strach. Stále ho sžírá pochybnost. Dolehla k němu pověst, že dědic Númenoru stále žije.” (Pohlédne na Aragorna.) „Sauron se tě bojí, Aragorne. Bojí se toho, čím se můžeš stát.”
27. 5. 2016 - 8:47 | 579 znaků | posláno 56x | známka 2,38 (69x)
Elliot Richards: „Už jsem tady, lásko!”
Alison Gardnerová: „Kam jsi zmizel?”
Elliot Richards: „Šel jsem uplést věnec ze švestek. Chtěl jsem ti ho dát na tvou nádhernou hlavu jako korunu. Ale pak jsem si všiml západu slunce a já nevím... Něco se ve mně hnulo a přestal jsem plést a začal brečet.” (Podívá se na slunce zapadající nad mořem.)
Alison Gardnerová: „Je to krása.”
Elliot Richards: (Brečí.) „To je. Vidíš, už zase...”
Alison Gardnerová: „Kapesník?”
Elliot Richards: „Ne. Nikdy si slzy neotírám. Nestydím se za ně. Jsem na ně pyšný. Jsou to malé, mokré, slané symboly emotivní pravdy.”
27. 5. 2016 - 7:57 | 94 znaků | posláno 62x | známka 2,96 (48x)
(Při zkoušení divadelní hry.)
Bohouš: „To jako bylo políbení? To bylo, jak když olizuješ nanuk.”
Hlášky 16786 - 16800 / 38680