Hlášky z filmů a seriálů

Nadporučík Podovsky: (o Rambovi) „Jsi silný. Jsi opravdu silný. Jsi zatím nejsilnější. Ale jsi skoro mrtvý.”

(Beatrix u baru, Hattori řve dozadu na plešouna.)
Hattori Hanzo: (japonsky) „Co je s tím čajem? Pospěš si, sakra! Vrtáku líná...”
(Plešoun přijde a nakloní se k Beatrix.)
Plešoun: (japonsky) „Co chcete?”
Beatrix Kiddo: „Co jste říkal?”
Hattori Hanzo: „K pití?”
Beatrix Kiddo: „Aha, láhev teplého saké, prosím.”
Hattori Hanzo: „Teplé saké? Velmi dobře.” (japonsky na plešouna) „Jedno teplé saké!”
Plešoun: (japonsky) „Během dne?”
Hattori Hanzo: (japonsky) „Den, noc, odpoledne, koho to zajímá? Přines to saké!”
Plešoun: (japonsky) „Proč vždycky to saké musím nosit já? Něco ti povím. Už třicet let děláš ryby. Já nosím saké. Kdyby to bylo na vojně, byl by ze mě už generál.”
Hattori Hanzo: (japonsky, ironicky) „Tak z tebe by byl generál?” (Začne plešounovi kroutit ruku, se kterou mu hrozil.) „Kdyby tys byl generál, tak já bych byl císař, a zase bys nosil saké! Tak zmlkni a přines to saké!” (k Beatrix, anglicky) „Rozumíte tomu?”
Plešoun: (japonsky k Beatrix) „Nejsem plešatý, oholil jsem si hlavu.” (anglicky) „Rozumíte tomu?”
(Hattori po něm hodí nůž.)

Arnoštka: „Ty mě teď představíš svým rodičům a v poledne můžeme mít svatbu.”

Magi: „Co kdybys mi skočil do špižírny pro sůl? Právě mi došla.”
Chytrolín: „Ale v našem městě nebývá zvykem, aby hosté chodili pro sůl.”
Magi: „Možná že po cestě potkáš nějakou tu krasavici.”

Král: „To je tvůj budoucí manžel, Kamilko.”
Princ Kristián: (převlečený za kominíka) „Tak tohle jsme si nedomluvili, veličenstvo. Já vím, že bych za tu rozbitou vázu měl být potrestán, ale takhle přísný trest si nezasloužím.”

Princezna Antonie: „Za co tě platím? Bylo tvou povinností mě upozornit, že se chystá loupež.”
Ministr Absolon: „Ale to já nevěděl.”
Princezna Antonie: „Nevěděl? Takové slovo vůbec nesmíš vypustit z úst. Já tě platím od toho, abys věděl.”

Pavla: „Teto, chovala jsem se už dobře?”
Vychovatelka Jarmila: „No, docela to šlo.”
Pavla: „Takže ten slib s tou odměnou platí?”
Vychovatelka Jarmila: „Ty jsi ale podšívka. To víš, že platí. Ale taky ti to chování musí nějakou dobu vydržet, milá zlatá.”

Nádvorník: „No stejně jsi už veliká holka.”
Párátko: „Víš, že já ještě neměla měsíčky? Už aby to bylo. To mě máma ztříská.”

Bíba: „Do prčic.”
Viky: „Co?”
Bíba: „To není moje taška.”
Viky: „Jak to?”
Bíba: „Copak jsem tam měla činku?”

Trpaslík: „Ale teď už pojď, aby Čekanka dlouho nečekala. Aby Čekanka dlouho nečekala, to je dobré.” (Zasměje se.)

Bobs: „Kdes byl, Kocoure?”
Kocour: „Pro dřevo.” (V ruce má jednu slabou větev.)
Bobs: „Víš co, nic mi neříkej. Popadni pilu, sekeru a zpracuješ to na táborák. Můžeš začít.”
René: „To si mákneš, čičinko.”

Vousáč: „Dám příkaz, aby připravili loď, hodíš se do parády, ženské ti vyžehlí krajky na košili a hned ráno vypluješ na námluvy.”
Kristián: „Zůstanu doma a vypravíš se ty.”

Učitel: „Proč ses to nenaučil?”
Pepík Horáček: „Ono se mi to nelíbí.”

Král: „Vedu ti panoše.”
Princ: (posměšně) „Nebo dozorce.”

Král Štěpán: „Ještě nikdo mého bratra neuhlídal. A každý za svoji odvahu zaplatil životem. Nikdo to zatím nedokázal.”
Anička: (pro sebe) „Třeba jen nikdo ho dokáže uhlídat.”