Hlášky z filmů a seriálů

Tetička Julie: „Tak co, padli jste si do oka?”
Madlenka: „Ať jde do háje. Já hloupá. Strčte si ho za klobouk, Fridolína.”

André: „Taxi!” (přijede taxi a André nastoupí) „Do ulice Central Park West.”
Taxikář: „A jak tam chcete?”
André: „Taxíkem.”
Taxikář: „Hm.”

Piův otec: „Tygr není tvůj kamarád. Když se mu podíváš do očí, vidíš jen odraz svých vlastních pocitů, nic víc.”

Joan: „Přiznej se, Harry, byla Amy jediná, s kterou jsi mě podvedl, nebo jich bylo víc?”
Harry: „Ne, Amy byla jediná, ať mě Bůh srazí, jestli lžu.”
Joan: „Harry, ale ty jsi přece ateista!”
Harry: „A můžu snad i za to, že jsme ve vesmíru sami?”

(Tess shodí na Caitlyn jakoby omylem špagety.)
Caitlyn: „Tak to jsi udělala schválně!”
Tess: „A co má bejt? Tvým šatům prospěje každá změna.”

(Po úplném zničení planety hmyzáků.)
Plukovník Graff: „Vyhráli jsme! To je vše, na čem záleží.”
Ender Wiggin: „Ne! Záleží na tom, JAK vyhrajeme.”

(Kelly si nechala udělat nový nos.)
Kelly: „Jak teď vypadám?”
Steve: „No, fajn... už nemáš ten chobot.”
Kelly: „Za to ty jsi pořád stejný pako.”

Jednorožec: „Musím je najít! A pak se k vám zase vrátím.”

(Jules a Vincent po koupeli a převlečení do Jimmyho šatů.)
Winston Wolfe: „Teď vypadáte jako... Jak vypadaj, Jimmy?”
Jimmy Dimmick: „Ehm... Paka. Vypadají jak dvě paka.”
Jules Winnfield: „Ha ha. Jsou to tvoje hadry, blbečku.”

Barman: „Co to bude, chlape?”
Castle: „Dám si lak na rakev.”
Barman: „Co to?”
Castle: „Však víte, zahřejvák. Živá voda. Smrťák. Kovbojskej koktejl... Jak tu říkáte whisky?”
Barman: „Whisky.”

Gabe: „Proč máš tohle všechno?” (Ukazuje na nacistické symboly.)
Hando: „Protože nechci bejt otrok ve svý zemi. Protože to už ani není naše země. Protože bohatý lidi a lidi u moci sem navezli lidskej šmejd. Levnou pracovnou sílu. Rákosníky. A bude toho víc. Chci ukázat, že jsem hrdej na svou historii a bílou krev. Jednou to bude to jediný, co mi zbude. Nechci dopadnout jako domorodci.”

Christopher McCandless: „Dva roky kráčí po Zemi. Nemá telefon, nemá bazén, nemá žádné domácí zvířátko, nemá cigarety. Absolutní svoboda. Extrémista. Estetický cestovatel, jehož domovem je silnice. Utekl z Atlanty. Není cesty zpět, protože ‚Západ je nejlepší’. A teď, po dvou letech potulování, přišlo konečné a největší dobrodružství. Vrcholná bitva, jež má zabít faleš uvnitř tebe a vítězně uzavřít duchovní pouť. Deset dní a nocí strávených v nákladních vlacích a stopováním jej dovedlo na Velký Bílý Sever. Už není otravován civilizací, před níž prchá, ale kráčí sám do země, v jejíž divočině se ztratí. - Alexander Supertramp, květen 1992.”

Béďa: „Dokážem to postavit?”
Ostatní: „Jasně, dokážem.”
Lůďa: „No, snad.”

(Brandon je s Marianne ve vířivce.)
Marianne: (ukazuje na hruď) „Tady máš chloupky.”
Brandon: „Ve skutečnosti jenom dva a celý rok jsem si je pečlivě pěstoval.”

(Kluci se opili a jsou s policisty u Honzy na dvorku a vymýšlejí výmluvu pro Kláru, aby mohli na slámové víno. Netuší, že je Klára celou dobu pozoruje.)
Policista: „Kluci, normálně půjdeme dovnitř, jo. Musíte hrát, že jste úplně zdrchaný. My totiž nahlásíme, že vás přepadli. Trošku se musíš to... kopli tě do kolena, ne, ale už je to v pořádku, že jo.”
Jirka: „Hele, a mě praštili do hlavy.”
Policista: (na druhého policistu) „Hele, chyť ho.”
(Policista ho položí na auto a chce ho zatknout.)
Policista: „Hele, co blbneš, prosím tě? Jako že je zraněnej, ne?”
Druhý policista: „Tak už si rozmysli, co chceš teda.”
(Klára vylije vodu z kýblu ven.)
Honza: „Jé, Klárko, představ si, co se nám stalo. Byli jsme ve městě a...”
Jirka: „Tady nás páni policajti přepadli a oni nás zachránili.”