Hlášky z filmů a seriálů

John Blake: „Udělala jste pár závažných chyb, slečno Kyle.”
Selina Kyle: „I holka musí jíst.”
John Blake: „Máte dost neobvyklou chuť k jídlu.”

(Charlie volá lidem na odchyt ptáků, protože Jake neustále pouští do domu racky.)
Charlie: „No, jedná se mi o racka. Ra-cek. Ano. Já počkám.”
Jake: „Já nevěděl, že jich bude tolik.”
Charlie: „Řekl jsem, abys je nekrmil. A abys nenechával otevřená okna.” (Opět se věnuje hovoru.) „Ano, s kým to mluvím?” (Zarazí se.) „Vy jste pan Racek? Ne, ne, já jsem chtěl mluvit s někým, kdo rozumí rackům. Mám hejno racků v baráku.”
Jake: „Tak už se nezlob.”
Charlie: „Měli jsme dohodu a ty jsi ji nedodržel.” (Opět se věnuje hovoru.) „Ne, já potřebuju síťku, chápete? Ano, počkám.(Mluví s mužem, se kterým mluvil poprvé.) „Kdo je tam? Pan Síťka? Hele, já mám pokoj plný racků a... Ne, ne, ne, ne!” (K telefonu jde opět první muž.) „Pan Racek?”
Alan: „Ahoj.”
Charlie: „Na shledanou.” (Položí telefon.)

Karl: „Vím, co si myslíte. Ale já nejsem rasista, volil jsem Obamu!”

Bruce Wayne: „Máte velmi odvážné oblečení na maškarní ples.”
Selina Kyle: „Opravdu? A za koho jste tu vy?”
Bruce Wayne: „Bruce Wayne, výstřední miliardář.”

Kalia: „To je ono? To je ta fotka? Jsem polonahá a na hlavě mám jablko.”
Connor: „Přesně tak.”
Kalia: „Tohle je obálka Vanity Fair od slavného Connora Meada?”
Connor: „Ne tak docela. Rád bych vám představil Kako Tatsumi, je to japonská mistryně v lukostřelbě. A nemáte se čeho bát, v Pekingu byla šestá.”

Laura: „Babi, ten kožich je pravý?!”
Vilma: „No, to doufám.”
Laura: „Fuj! Víš, kolik zvířat kvůli němu zabili?”
Vilma: „Kdybys věděla, co jsem musela provádět já, abych ho dostala, litovala bys spíš mě.”

(Bart s Lízou vycházejí z domu.)
Marge: „Barte, Lízo, je 11 hodin v noci. Kam teď chcete jít?”
Bart: „Do města.”
Líza: „Musíme si zabrat místa na zítřejší průvod.”
Marge: „Nedovolím, aby moje děti seděly celou noc na nebezpečné noční ulici! Homere, půjdeš s nimi.”
Homer: (smutně) „Aaa...” (Koukne křivým pohledem na Marge.) „Můžou si vzít pistoli!”

(Plainview se snaží přemluvit obyvatele městečka, aby na jejich pozemcích mohl vrtat.)
Daniel Plainview: „Jsem rodinný typ. Jsme rodinný podnik. To je můj syn a partner, H. W. Plainview. Nabízíme vám rodinnou soudržnost, která je vesměs naftařům cizí.”

Emma: „Někdy jsem důležitá, jasný? Ne vždycky, ale tu a tam ano. Všechno je o mně. Třeba dnes. A jestli se ti to nezdá, klidně běž. Jestli tu zůstaneš, budeš dělat to, co máš. To znamená, budeš se usmívat a mluvit o tom, jak jsem krásná.”

(Dr. Faukner vejde do kanceláře a vidí Ducháčka, jak pracuje.)
Dr. Faukner: „Ducháčku, vy jste už tady?”
Ducháček: „Prosím, já jsem tady ještě.”

Tony Stark: (k robotovi) „Jestli mě zase zleješ, i když nebudu hořet, věnuju tě univerzitě.”

Velvyslanec: „Čekám spíše nějakého agenta.”
Tony: „To musíte někoho z FBI.”

Matt: „Přeslechl jsem vaše jméno.”
Elektra: „Neřekla jsem ho.”
Franklin: „Někteří lidé nemají úctu k hendikepovaným.”

Liv: „Jaká byla dovolená?”
Emma: „Byla nádherná.”
Liv: „Musíš mi všechno vyprávět. Nebo vlastně ne. Ne, vzala sis mýho bráchu a to je divný. Už nic neříkej. Připijeme si na svatbu?”
Emma: „Já vlastně nepiju.”
Liv: „Já taky ne.”
(Zarazí se.)
Obě najednou: „Jsi těhotná? A kdy... kdy to čekáš? Řekni mi to první!”
(Odmlčí se.)
Obě najednou: „Třetího března!”

Spike: „Ten jogurt je nějakej divnej.”
William Thacker: „To není jogurt, ale majonéza.”
Spike: „Aha. Tak to jo.”
(Znovu si nabere.)