Hlášky z filmů a seriálů

Rada Vacátko: „To jste si to pěkně zavařil, pane komisaři, a nám taky. No co s tím teď budeme dělat.”
Komisař Zdychynec: „Mně snad nezbude než zastřelit se.”

(Poté, co je postřelen.)
Koulikov: „Svině jedna! Nový kalhoty. Včera jsem je stáhl kapitánovi z 251. pluku.”

Gábi: „To se zase budeš celou hodinu povalovat ve vaně? Dneska ses už koupala.”
Týna: „Čistota je pouze půl zdraví, proto se koupu dvakrát. Dvakrát půl zdraví je zdraví celé.”
Gábi: „A nezdá se ti, že plýtváš vodou na úkor ostatních? Ve vyšších patrech voda už jen kape.”
Týna: „Aspoň nás nevytopí.”
Gábi: „To není odpověď, to je hloupé vykrucování. Nemáš ani špetku ohledu k ostatním?”
Týna: „Měla jsem, ale v tramvaji jsem se to odnaučila.”

Saint-Auban: „Jak daleko jste postoupil?”
Vojín Ferol: „Asi doprostřed země nikoho.”
Saint-Auban: „Co jste dělal potom?”
Vojín Ferol: „No, viděl jsem, že já a Meyer...”
Saint-Auban: „Neptal jsem se, co jste viděl. Soud nemá zájem zabývat se vašimi vizuálními zážitky.”
Vojín Ferol: „Šel jsem zpět, pane.”
Saint-Auban: „Jinými slovy, vojíne Ferole, ustopupil jste.”
Vojín Ferol: „Ano, pane.”

Julia: „Huntere, to je Thibault Malfete.” (na Thibaulta) „To je můj snoubenec Hunter.”
Hunter: „Velice mě těší.”
Thibault Malfete: „Jsi urozený?”
Hunter: „Ne, lituji.” (podívá se na Thibaultovo brnění) „Řekl bych ale, že vy ano.”
Julia: „To je Thibaultův asistent Ondra.”
Ondra Bašta: „Dobrého dne, Frňáku.”
Thibault Malfete: „Poběžíš za povozem, holoto.”
Ondra Bašta: „Ano, pane.”
Julia: „Ne, nemůže za námi běžet.”
Thibault Malfete: „Do povozu nesmí, není urozený.”
Julia: „Musí jet s námi.”
Thibault Malfete: „Poběží rychle.”
Hunter: „Pojedeme po dálnici.” (na Ondru) „Jistě neběžíte sto deset kilometrů za hodinu?”
Ondra Bašta: „Mám dobré škrpály.”

Jack: (zamyšleně) „Nečekal jsem, že na to zase vlítnem... Kecám, hnal jsem to na plný plyn, a stejně to bylo pomalu.”

Zubaty: „Chtěl bych si dát inzerát do faseho fafofisu.”

Chytrý princ: „Na hlupáky se musí zchytra. O tom já něco vím. Chytrost... Chytrost je můj obor. To máte jako ten princ, co osvobodil princeznu ze spárů dvacetihlavé saně...”
Princezna Zpěvanka: „A to jsi byl ty.”
Chytrý princ: „Já? Vůbec ne. To byl hlupák. Já jsem tu princeznu náhodou znal. Ta nestála za to, ovšem... Kdyby vy jste byly v těch spárech, nechci malovat čerta na zeď, ta saň by mohla mít čtyřicet hlav... Padesát! Co říkám, že jste to vy, sto hlav by mohla mít...”

Lucie: „Víte co, pojeďme spolu do Indie. Hm? Já jsem o sobě zjistila, že jsem v jistým ohledu kráva. A krávy, ty jsou v Indii posvátný. Tobě by tam určitě postavili chrám a chodili se ti klanět.”

Syn: „Co je novýho?”
Otec: „Prosim tebe, novýho není na světě nic už dvě miliardy let, všechno jsou to jenom variace na téma uhlík, vodík, kyslík a dusík...”

(V Hitlerově bunkru.)
Generál Helmuth Weidling: (na generály Krebse a Burgdorfa) „Co se to tu děje? Proč mám být zastřelen?”
Generál Hans Krebs: „Vůdce všem výslovně zakázal úhybný manévr na západ. Důstojníci, kteří se tomuto rozkazu nepodřídí, mají být zastřeleni.”
Generál Helmuth Weidling: „O čem to mluvíte? Moje jednotky čelí už celé dny nejtěžším bojům. Naše stanoviště je pouhý kilometr od první bojové linie.”
Generál Wilhelm Burgdorf: „A dál...”
Generál Helmuth Weidling: „Vidíte tohle?” (Ukáže svůj Rytířský kříž.) „Vyprošuji si ten arogantní tón! A nyní konejte svou povinnost.”
Generál Wilhelm Burgdorf: „Myslím, že byste to měl přednést Vůdci osobně. Pojďte s námi!”

(Kůň veze vyjednávače bez hlavy zpět k armádě.)
Maximus Decimus Meridius: „Jejich odpověď je ne.”

Šéfinspektor Clouseau: „Jak se jmenujete?”
Zahradník: „Shork.”
Šéfinspektor Clouseau: „Kuchař.”
Zahradník: „Zahradník.”
Šéfinspektor Clouseau: „Á, tak už se nám to rýsuje.”

(Na nástupu.)
Poručík Harris: „Jmenuju se poručík Harris... Kdo to ještě neví. To, je seržant Callahanová... Kdo to ještě neví. Jsme ti nejostřejší instruktoři, protože vy jste ta nejhorší chamraď. Tvoříte četu - D. D - dacani, když křiknu: „Hej, dacani”, jste to vy. Budete mě mít plný zuby, co budete na světě. Budete litovat, že jste se sem vůbec hlásili. Teď. Je to taková tradice v akademii, že každá četa má dva vedoucí. Vybral jsem vám kadety, Blankse a Copelanda. Předstupte. Když ti dva vám dají rozkaz, poslechněte ho. Teď. Myslím, že by bylo hezké uzavřít naše první společné odpoledne procházkou po dvoře.”

Sarah: „Tě bůh, ty jsi fakt ze CIA.”