Hlášky z filmů a seriálů

(Peter a Ethan jsou u Darryla na kafi.)
Peter: „Pff... To kafe je příšerný, chutná jako chcánky.”
Ethan: „Mně teda šmakuje...”
Darryl: „To chápu... Moje došlo, tak jsem udělal to, co jste přivezli.”
(Darryl neví, že Ethan si vozí popel svého otce v plechovce od kafe.)
Peter: „Panebože...”
(Ethan se začíná jakoby dusit a kašlat, Peter si utírá pusu.)
Peter: „To mu zbylo po tátovi.”
Darryl: „No a co? Tak mu koupím jiný, omlouvám se, vždyť se nic neděje.”
(Darryl se znovu napije kafe.)
Peter: „Ne, ne, ne, ne, ne. Jeho táta je to kafe. Umřel a jeho popel je v té piksle.”
(Darryl vyprskne kafe.)
Darryl: „Hned si ho odveď!”

Sir Humphrey Appleby: „A Philips-Berentzen?”
Sir Desmond Glazebrook: „O té se dá říct, že...”
Sir Humphrey Appleby: „Tunelovala?”
Sir Desmond Glazebrook: „No... Tak bych to neřekl.”
Sir Humphrey Appleby: „Odčerpávali ředitelské finance akcionářů do svých vlastních společností?”

Pacient sanatoria: „Já do sanatoria nepatřím.”
Horatio: „Máte pravdu, vy totiž patříte do vězení.”

(Giles ukazuje Buffy a Alexovi prázdnou knihu s obrázkem démona Molocha.)
Giles: „Nepřipadá vám to povědomé?”
Buffy: „Jo, jistě. Vypadá to jako kniha.”

Blade: „Jak se hne, tak ho usmaž.”

Údržbář: „Takže, Iane...”
Ethan: „Je to Ethan.”
Údržbář: „To je jedno. Máma říká, že máš problémy ve škole...”
Ethan: „Liam mi ukradl tašku... Chtěl jsem mu vrazit.”
Údržbář: „Špatně! My nikomu nevrážíme... Nikdy. Když někoho udeříš... hněv zmizí. Tvůj cíl je držet ten vztek uvnitř, aby narůstal. Víš, jako malý vzteklý dítě. Musíš se Liamovi dostat do hlavy! Najít jeho slabiny! Jako strach ze tmy, alergie na jídlo... Jak se zachová sám uprostřed jezera? Jestli má zvíře. Můžeš to zvíře přesvědčit, aby ho zradilo? Šel bys k plastickému chirurgovi, aby ti přeoperoval oči? Jen lidi s tak velkým odhodláním já hledám... ale možná plýtvám časem.”
Ethan: „Jste na drogách?”
Údržbář: „A ty?”

(Deanův a Samův spolubydlící chce, aby mu natřeli záda na modro.)
Dean Winchester: (ukáže na Sama) „Tohle je malíř se štětcem, je kamarád.” (na Sama) „Kousek jsi vynechal, támhle dole na zádech.”

Elliot: „Tak jak zjistíme Kelsův věk?”
Tod: „Zaplatíme sto lidem ve věku od jednoho do sta let, postavíme je do řady a uvidíme, kterému se víc podobá.”
(Elliot se tváří zoufale.)
Údržbář: „Já navrhuji, abysme Kelsovi uřízli nohy a spočítali letokruhy.”
Elliot: „To funguje jen u stromů.”
Údržbář: „A loutek!”
Elliot: „OK. Opravdu jste mi oba pomohli.”
Tod: (na údržbáře) „Já to věděl.”

Simon: „Pokud nám nenalejou, tak budu ztrapněnej před holkou, po který toužím od doby, co jí je osm.”
Neil: „Tobě se líbí osmiletý?”
Simon: „Ne, Neile... Naši rodiče se přátelí, oboum nám bylo osm.”
Neil: „Ale pořád se ti líbila osmiletá.”

Jack O’Neill: „Jaké měla vaše sestra šaty na naší poslední schůzce?”
Daniel Jackson: „Nemám sestru, Jacku. A i kdybych měl, tebe bych k ní nepustil.”

JD: „Proč to Carla prostě nenechá být?”
Carla: „Ty bys nebyl naštvaný, kdybys chytil manžela, jak se baví s bývalou přítelkyní?”
JD: „To jo. Ale spíš proto, že bych měl manžela.”

(Hyde a Kelso se snaží odnést alkohol.)
Kitty: „Nemůžu uvěřit, že mi kradete gin, děcka.”
Kelso: (na Hyda) „To nás mělo napadnout. Ta cítí chlast na míle daleko.”
Kitty: „Co prosím?”
Kelso: „Já... jen jsem řikal, že jste cítit chlastem na míle daleko.”

Otec Petr: „... čí je to vina, že krutost vládne a spravedlnost je jen pro ty mocnější?”

Antonio Riaz: „Jestli mě nezabijete, budu vám brát všechno, co máte rád.”
Horatio: „A víte, že vám to věřím? Opravdu.”

Mark: „Tak, pane Johnsone, to je zástava.”
Lydia: „Defibrilátor?”
Mark: „Proč ne?”
Lydia: „Nabít?”
Mark: „Vaše volba.”
Lydia: „Na 200?”
Mark: „Na 200. Pal! Další soutěžící... Slyším 300?”
Halehová: „Jo, 300.”
Mark: „300 od milé ženy v květovaných šatech. Pal! Vidím 360? Zvyšuju na 360! Pal!”