Hlášky z filmů a seriálů

Anakin Skywalker: „Cítím hraběte Dooku.”
Obi-Wan Kenobi: „Já cítím past.”
Anakin Skywalker: „A co dál?”
Obi-Wan Kenobi: „Vlezem do pasti.”

(Martin Riggs a Roger Murtaugh bleskově vytasí a namíří své zbraně na tesaře Mickeye McGeeho, který pracuje na rozestavěné Rogerově dílně a těsně předtím použil automatickou pistoli na nastřelování hřebíků do dřeva, jejíž zvuk připomíná výstřel.)
Mickey McGee: „Kriste Ježíši! Co s váma sakra je?”
Martin Riggs: „Promiň, jednali jsme trochu ukvapeně.”
Mickey McGee: „Jo ukvapeně? Tak se mi podívej do trenek!”

Dallas: „Takže, asi jste si všimli, jsme tak asi na půl cesty domů.”
Parker: „Cože?”
Dallas: „Matka náhle změnila kurz naší cesty.”
Kane: „Proč?”
Dallas: „Má jeden program, takže to za jistých okolností může udělat.”
Ellen Ripleová: „Za jakých?”
Dallas: „Vypadá to, že zachytila signál neznámého původu. Proto nás vzbudila.”

John McLoughlin: „9/11 nám ukázalo, čeho jsou schopné lidské bytosti. Zlo, ano, jistě. Ale taky ukázali dobrotu, na kterou jsme zapomněli, že existuje. Lidé se o sebe navzájem starají bez zvláštních důvodů a dělají správnou věc. Je pro nás důležité o tom dobru mluvit, zapamatovat si ho.”

(Kopečkovic.)
Jarda: „Děti, mámě právě ruplo v kouli.”
Milada: „Jestli mi nepomůžeš, tak tě nakopnu, prdne v kouli tobě a nepomůže ti ani skákání na patách.”

Dr. Martin: „Ta ženská má pár vážných problémů s důvěrou... Nebo je to jen vzteklá mrcha.”

(Kopečkovic.)
Milada: „Tak kde ti mladí jsou? Květa si byl vybírat svatební oblečení a takhle prošvihnou večeři. Chrousti už budou studený.”
Jarda: „Počkej, my máme k večeři chrousty?”
Milada: „Ne, Jaroušku, to byl vtip. Máme smažený vepřový klouby.”

Agent FBI: „Jedem na tik tak pro bubu.”

Agent FBI: „Jste obklíčeni, odhoďte bubu.”

Homer: „Líza je mrtvá a nic nám ji nevrátí. Ledaže?”
Líza: „Tatí, já nejsem mrtvá!”
Homer: „Díky bohu, ty jsi živá. Ledaže...”

Homer: „Je skvělé, že Maggie konečně našla otce. Počkat, já jsem její otec!”

Hlavní lékař Leonard McCoy: „Spocku, vy jste se vůbec nezměnil. Jste přátelský a společenský jako vždy.”
První a vědecký důstojník Spock: „Ani vy ne, doktore. Se svou neutuchající tendencí k emocionálním výlevům.”

Kudláková: „Chtěla bych s tebou padat volným pádem...”

Théoden: „Poslední dobou jsem měl temné sny.”

Hlas: „Ano.”
William Parrish: „Ano co?”
Hlas: „Ano je odpověď na tvoji otázku.”
William Parrish: „Na jakou otázku?”
Hlas: „No tak, Bille. Na tvoji otázku. Na kterou se ptáš sám sebe stále častěji. Když lapáš po dechu při squashi, když dobíháš letadlo, včera v noci v posteli a dneska ráno v kanceláři. Otázku, která ti vězí v hrdle, dusí krev ve tvém mozku, která ti znovu a znovu zvoní v uších, když si ji pokládáš.”
William Parrish: „Ta otázka...”
Hlas: „Ano, Bille. Ta otázka. Ta otázka.”
William Parrish: „Umřu?”
Hlas: (Poprvé se ukáže.) „Ano.”