Hlášky z filmů a seriálů

Han: „Na koni jsem v Koreji jezdil neustále.”
Max: „Na tom mechanickým před supermarketem?”

Těhotná žena: „Objednala jsem si.”
Caroline: „Já nemůžu. Nic proti tomu nemám, ale pozvracela bych se.”

June: „... a potom upadl na můj nůž. Upadl na můj nůž desetkrát.”

(Caroline se tváří divně.)
Max: „Co ten smutný výraz? To jsi už viděla záchod?”

Caroline: (Mluví o bytě Max.) „Vypadá to jako skvělé místo k odpočinku a vaření cracku.”

(Max a Caroline nakupují.)
Caroline: „Mám ho. Našla jsem mléko. A našla jsem ho ještě rychleji než máslo.”
Max: „Oni ho před tebou neschovávali. Tohle je sámoška, ne hra na schovávanou.”

(Caroline mluví o ženě, která bydlí nad nimi.)
Caroline: „Co si o mně myslí? Že se nechám koupit za tubičku Chanelu?”
Max: „No, když ti ji nabídla, pomalu jsi dělala ve vzduchu kotrmelce.”

Caroline: „Max, muž na dvojce chce nechat zazpívat své ženě k padesátým narozeninám.”
Max: „Kdybych dostala dolar pokaždé, když mě chlap požádá, abych něco udělala jeho ženě, je ze mě milionářka.”

(Earl se hádal s Hanem.)
Max: „Co se děje, Earle?”
Earl: „Zrovna mi vyhrožoval chlap, co se musí u filmů pro děti prokazovat občankou.”

(Max řekne Hanovi, aby šel na dámské záchody. Han si zakryje oči.)
Han: „Všem počestným... Muž na dámských záchodcích. Omlouvám se za nepatřičné chování.”
Max: „Nemusíte si zakrývat oči. Jsou to dámské záchodky, ne zatmění slunce.”

Han: „Zítra k nám do restaurace zavítá Amorek.”
Max: „Neměla jsem srdce mu říct, že Amorek je mrtvej. Jo, srazil ho náklaďák, když přecházel přes silnici. Jeho tlustej zadek zabalený v plenkách je rozplácnutý na předním skle.”

(‚Holky’ přišly k zubaři.)
Caroline: „Není to tak zlý. Není to tak zlý.”
Max: „Ne, na zubní ordinaci v metru to docela ujde. Vážně, jak to, že odtud neutečeš?”
Caroline: „Nemám na výběr. Když jsem byla bez peněz a bez pojištění, musím si zvyknout na tyhle poměry třetího světa.”
Max: „Třetího světa? Tohle jsou poměry v podsvětí.”
(Uvidí neprůstřelné sklo, ve kterém je kulka, a za sklem sedí chlap.)
Caroline: „OK, je tu neprůstřelné sklo a v něm kulka.”
Max: „Takže to sklo funguje.”

(Tajemník Kudrna se pokouší o likvidaci Bílé paní oklikou přes kostel.)
Tajemník Kudrna: „Pochválen buď pán Ježíš Kristus. Dobrý den. Vy jste tu, soudruhu, farář?”
Farář: „To jsem, milý synu.”
Tajemník Kudrna: „Chápejte, pane faráři, mám takový problém...”
Farář: „Poslouchám vás, milý synu.”
Tajemník Kudrna: „Je to věc taková ožehavá.”
Farář: „Ach tak, bylo by snad lépe ve zpovědnici?”
Tajemník Kudrna: „Nenene, nebude třeba, já jsem totiž z ministerstva školství. Kudrna.”
Farář: „Aha, těší mě. Vaněček. Půjdeme nahoru, postavíme na kafíčko.”
Tajemník Kudrna: „Nenene, není třeba. Abyste chápal, jde o Bílou paní. Celá věc se tak neblaze vyvinula...”
Farář: „Uvedu to na pravou míru i z kazatelny.”
Tajemník Kudrna: „Nemohl byste ji vykropit? Aby se přestala zjevovat.”
Farář: „Jak to, vy věříte ve zjevení, soudruhu?”
Tajemník Kudrna: „A jak to, že vy na ně nevěříte? Vy, jako farář, jste tu jenom státní zaměstnanec.”
Farář: „To tedy račte mít pravdu.”
Tajemník Kudrna: „A stát vás platí jako duchovního. Je tedy vaší přímou povinností věřit v existenci nadpřirozena.”
Farář: „Jenže ve dvacátém století...”
Tajemník Kudrna: „Já vás vyzývám, prosím, abyste konal svou povinnost! Odeberete se na hrad k obrazu a provedete veškeré úkony zaručující konečnou likvidaci mocností pekelných!”

(Max uvidí v restauraci holku, která jí ukradla tričko. Caroline ji jde pomstít. Vezme boršč a ‚náhodou’ ho na ni vylije.)
Holka: „Idiota! Tohle tričko mě stálo čtyři dolary!”
Caroline: (Začne se omlouvat španělsky.) „Ještě jsem trochu nešikovná. Jsem tu první týden. Přinesu ti na to sodu, ale upřímně, než to uschne, tvůj přítel už bude pryč.” (Jde zpátky za pult k Max.)
Max: „To bylo super!”
(Žena se na Caroline začne řítit, Max se na ženu podívá.)
Caroline: „Co? Chystá se na mě?”
Max: „Zdrhej!”
(Obě utečou.)

(Sophie nabídne Max a Caroline, že je odveze.)
Max: „Když mi naposledy někdo nabídnul odvoz, skončila jsem v kanalizační rouře v New Jersey.”