Alkohol a neřesti

Sam Witwicky: (na policistu) „Nejste sjetej?”

Bonnie: „Tak, kdy ses mi chystala říct, že jsi přestala pít?”
Christy: „No, bála jsem se, že kdybych ti zavolala, zase bych začala.”

(Steve přemluvil nejlepšího fotbalistu, aby šel do důchodu, jelikož mu otřesy mozku způsobovaly vážné problémy. Lidé jsou za to na něj naštvaní, tak se rozhodne jít do sportovního rádia a všechno vysvětlit.)
Moderátor: „Vítejte zpátky u langleyského sportovního rádia The Fist, kde se ke mně připojil Steve Smith, ten malý parchant, co přemluvil Johnnyho Hlavotřeska k důchodu.”
Steve: „Cože?!”
Moderátor: „Mohl bys upřesnit, kdy přesně jsi se rozhodl, že zničíš největší skálu naší komunity?”
Steve: „Nic jsem zničit nechtěl. Jenom blouznil kolem, jako by byl pod vlivem.”
Moderátor: „Protože jsi ho nadrogoval.”
Steve: „Ne! Žádné drogy jsem mu nedal!”
Moderátor: „Protože jsi je všechny potřeboval pro sebe. Jestli jste si nás zrovna naladili, je tady Steve Smith a je sjetý drogami, které plánoval dát Johnnymu Hlavotřeskovi.”

Oliver Hajn: „Tohodle chlapa jste tady neviděl?”
Barman: „Jo, byl tady včera. Víte, takovýhle lidi sem moc nechoděj. Měl voblek a takový to... (naznačí rukama)
Oliver Hajn: „Motýlka? Si splet lokál.”

Oliver Hajn: „Hele, ten Holý mohl bejt u tý Gumový hlavy klidně štamgast.”
Tomáš Benkovský: „No jasně a chodil tam balit mladý rokerky.”
(Oba se tomu zasmějí.)
Oliver Hajn: „No to máš pravdu, s tím motýlkem u krku asi těžko.”

Ivan Tomeček: „Ve skladu toho hotelu jsme našli takový zásoby načerno vyrobený kořalky, že by to vystačilo na půlku Prahy.”
Dagmar Kopecká: „Taky mi major Novotný vřele děkoval. Prý už léta nelil tolik alkoholu do záchodu.”

(Oliver se opije v hospodě a dva kolegové ho přivezou na oddělení.)
Oliver: „Dobrej večer.” (Svalí se na gauč.)
Ivan: „Doufám, že tady už není šéfová.”
Ruda: „Odešla v pět.”
Ivan: „Jo.” (na kolegy) „Díky.”
Oliver: „Se vomlouvám, to je služební vopice.”
Ivan: „Já mu jdu udělat smrťáka.”
Ruda: „Ivane, počkej. Ty daktylky - víš co, vzpomněl jsem si na tu vykradenou Kohoutkovic drogerii. Víš, místní kriminálka chtěla usvědčit Červeňákovy, vzala - aby vyloučila podezření - otisky i Kohoutkovým. No, a Kohoutkovi si přece taky půjčovali. Možná, že by v těch otiscích mohla být nějaká shoda.”
Ivan: „No, tak až budeš vědět něco konkrétnějšího, tak se ozvi. Tenhle bourák už dneska dopátral.”
(Oliver spadne z gauče.)

Grégoire de Fronsac: „Versailles to není, ale víno je dobré.”

Simona: (o hospodě) „Kdybys byl člověk, plivla bych ti do ksichtu, ty hnusnej pajzle!”

Prášek: „Alkohol nepatří mezi doporučené prostředky stresových situací.”

Charlie: „Není to žádnej večírek! Jen banda lidí, který nemám rád, pije můj chlast na Vánoce v mým domě...”

Homer: „Hele, mozku. Nemáš rád mě a já zas tebe. Ale tohle musíme udělat a pak tě vyřídím jedním pivem.”

Charlie: „Prodáváš mi mariánku?”
Doktor Russel: „To není mariánka. Já to nazývám O, jak jsem sjetý.”

Oliver: „Nejdem na panáka?”
Tomáš: „Jsem unavenej.”
Oliver: „To znamená jo nebo ne?”
Tomáš: „Na jednoho.”

(Po uzavření chladnokrevného případu se tým napije.)
Lída: „Já vlastně tvrdý nepiju.”
Oliver: „No, vypadá to, že už jo.”