Alkohol a neřesti

Ozzák: „Pivo, pivson, pivíčko. Já vůbec nechápu, jak jsem moh bez těch slov vůbec vydržet.”

Ozzák: „Neexistuje nemoc, kterou by nedokázal vyléčit půllitr Ferneta. Bolí mě noha, dám si Fernet. Je to v pohodě. Bolí mě hlava, dám si Fernet a je to zase v pohodě. Bolej mě játra, tak si ho nedám. Fernet léčí všechno.”

Lorne: „Špatné zprávy většinou zvládám celkem dobře, dám si láhev vychlazaného ginu s tonikem, do toho plátek citrónu, ale tady bohužel gin NEVEDOU!!!”

Špelec: „Liqueeere, liquééére...”
Kačaba: „Toníčku, nepí už tu kořalku, víš, já tě znám, ty se po tom neznáš...”
Špelec: „Ale prosim tě, neznáš... Tak jsi měl zařídit, aby mi dali medajli... Já medajli nemám, tak piju... Liqueeere, liquééére...”
Kačaba: „Tak si dej pívo, na...”
Špelec: „Já neci pííívo, nenuť mě do píva! Liquééére...”

Nick Carter: (je namol) „Komisaři, díky, ta vaše Praha, ta mě vzala... ty velebné paláce, ty staleté chrámy, člověk zrovna cítí dech dějin...” (spadne na zem)
Komisař Ledvina: „Ty na nich teda dejchly... A to jsme ještě nebyli u Pinkasů! Tam je výčepní, teda ten to pivo úplně hejčká...”
Nick Carter: „Vždy ve střehu...”
Komisař Ledvina: „Tak pojď, jdeme domů...”

Škopková: „Prosim tě, řekni mi, co na tom chlastu máš...”
Škopek: „Já ti to řeknu, a ty začneš chlastat taky...”

Policajt: „Už tady byli dvakrát z Národního výboru, že pálíš alkohol!”
Děda Drchlík: „Prosim tě, jakej alkohol? Mně tady hnijou jabka, to je mám vyházet nebo co?”

Knotková: „Dospělej člověk! Vědec! A on se takhle ztříská! Prosím tě, o čem jste si mohli celou noc povídat? A jak tě vůbec napadlo jít spát k nějakým Pivoňkům!”

(Švejka přivede do bytu feldkuráta Katze zcela opilá patrola.)
Švejk: „Poslušně hlásím, že jsem zde...”
Katz: (zcela namol) „... a to jste vy, Švejku... Poslyšte, pijete kořalku?”
Švejk: „Poslušně hlásím, že kořalku nepiju, jenom rum...”
Katz: „... tak to je dobře... Tohohle pucfleka jsem si pučil od oberleutnanta Feldhubera, je to pfuuj... abstinent... že se nestydíš, čoveče...”
(Jeden voják z eskorty padne ožralý na zem.)
Katz: „Vy jste se opili... ve službě... Jdu volat do ka... ka... kasáren, ať si pro vás přídou!”
(Katz mluví do zástrčky od lampy jako do telefonu.)
Katz: „Haló, haló. Co tam děláte na tý centrále? Haló, žádám sofort K und K, Korpskomando. Co? Ale já vám nerozumím... Já se nějak do těch kasáren nemůžu dozvonit... Tak jděte domů a uvědomte si, dobytkové, že ve službě se chlastat nesmí! Marš ven!”

Fry: „Bendere! Ty jseš strížlivej jak dělo!”

Tomáš: „Dobré odpoledne, Marcelko. Tak co, jak to dneska šlo?”
Marcelka: „Až na to Ozzákovo zpoždění dobře.”
Tomáš: „Tak znáte Ozzáka, půl hodinky sem, půl hodinky tam.”
Marcelka: „Teď je to 7 hodin a 34 minut.”
Tomáš: „Vida, nový rekord.”
Marcelka: „Zapomněl jste na těch 14 dní letos v březnu?”
Tomáš: „To měli u Jezevce dny prémiového ležáku.”

(Rimmer se vzbudí s kocovinou a po čtyřech vyleze z postele.)
Lister: „Ježišmarja... kolik je hodin?”
Rimmer: (kouká dlouze na budík): „Úterý...”

(Strážmistr Flanderka a závodčí se ráno vzbudí po noci prochlastané se ‚špionem’ Švejkem.)
Závodčí: (zvrací do sudu s vodou) „Blééé, bl-ééé...”
Vachmajstr: „Závodčí?! Dou sem!”
Závodčí: „Ehe...”
Vachmajstr: „Závodčí, voni se včera zase vyznamenali! Řvali před tou naší babou, ať žije Rusko!”
Závodčí: „No vy jste si taky nebral servítky, pane vachmajstr... Říkal jste, že ruský car bude českým králem a císař Vilém, že je zvíře!”
Vachmajstr: „Cože? To že sem řikal?”
Závodčí: „Jo, a eště ste křičel...”
Vachmajstr: „Tak dost! To si nechaj! Voni si to můžou pamatovat, měli prasečí vočička a místo do dveří lezli na kamna! Já jim dycky říkal, že alkohol je zhouba! Proč to pijou, když to neuměj!”

Bernard: „Ah. To víš, tohle je pro tebe velmi obtížné období. Ale můžeš přece požádat o odbornou pomoc.”
Fran: „Myslíš, že bych si měla promluvit s...”
Bernard: „Barmanem, jistě. Do hospody, hned.”

Bender: „Jdu pryč.”
Leela: „Podívej se mi do oka a slib mi, že si nesedneš za volant bez flašky v ruce.”