Ať žijí duchové

Jenda: „Hele, pane rytíři, buď se dohodneme a nebo bude boj.”
Brtník: „Kuš.”

Leontýnka: „Stěžuji si svému stínu, kdo mně podá kopretinu, kdo mi srdce zahřeje, když mám na něm závěje.”

Malý chlapec: „Vy jste všichni poseloutkové!”

(Jouza rovná zboží do regálu a přijde za ním řídící.)
Řídící: „Máš novou čepici, Jouzo, praktickou. Takovou už dlouho sháním.” (Sundá Jouzovi čepici. Jouza má zalepené čelo, protože se poranil, když spadl z hradního okna při strašení dětí.) „Ale, copak se ti stalo, chlapče?”
Jouza: „Ale, vo regál, soudruhu řediteli, vo regál...”

Malý chlapec: „Já plostě nic nevidím.”
Vendelín: „Když neumíš číst, tak ho nemůžeš vidět.”

Jouza: „Švagrová, jaks mohla zradit. Jaks mohla?”
(‚Černá kronika’ mu ukáže výstřižek z novin.)
‚Černá kronika’: „Čti.”
Jouza: (čte) „Pětičlenná rodina v Praze - Kobylisích snědla košík... košík jedovatých hub v domnění, že se jedná o žampiony. A kvůli tomu jsi hlasovala proti žampionům?”
‚Černá kronika’: „A taky je tam o úplatcích. A my jsme upláceli, Toníku, ty řemeslníky. V obci Chuchvaly u Kolína se na to přišlo a hnali to k soudu.”
Jouza: „Chuchvaly u Kolína. U Kolína je rovina, tam je hned všecko vidět! Kdežto my jsme v kopcích!”

‚Černá kronika’: „Ale švagře, snad ne autem? Vždyť jsi požil!”

(Noční výšlap na hrad.)
Boháček: „Ve dne to není ono, ve dne se tam pasou kozy.”

Jenda: „Vědecky vzato, Bílá paní neexistuje!”

Hajný: „Sekerečku vem a zatni. Copak to jde? Strom je státní! Zadarmo se nezíská!”
Žena hajného: „Z toho koukaj želízka.”

Jenda: „Bojíš se hodně?”
Vendelín: „Středně.”
Jenda: „Jak středně?”
Vendelín: „No vršek by šel, ale spodek nechce.”

Rytíř Brtník z Brtníku: „Tak to byla první výstraha!”

Rytíř Brtník z Brtníku: „Vyberu si kouzlo na dalších sto let dopředu.”

Jouza: „Švagrová, ty se z tý černý kroniky jednou zblázníš.”

‚Černá kronika’: „Zlatá slova, zrak mi plane, to je, švagře, zlatý důl, žampiony nadívané, máslo, žloutky, a pak sůl.”
‚Černá kronika’ a Jouza: „Žampiony nadívané, máslo, žloutky, a pak sůl.”