Buffy, přemožitelka upírů

(Giles zkouší Buffy, na co se používají různé nerosty.)
Giles: „Tenhle?”
Buffy: „Ametyst.”
Giles: „Používá se...?”
Buffy: „Ústní voda?”
Giles: „Talismany, finanční kouzla a na čištění aury.”
Buffy: „A jak se pozná, že má člověk špinavou auru? Někdo jde kolem a prstem mu na ni napíše - umyj mě?”

Riley: „Čau prcku.”
Dawn: „Já nejsem prcek!”
(Po rozhovoru s Buffy.)
Riley: „Čau prcku.”
Dawn: „Já nejsem prcek!”

Willy: „Ahoj Angele. Nepoznal jsem tě v té tmě. A co pro tebe můžu udělat?”
Angel: „Potřebuju informaci.”
Willy: „Jo? Páni, to je smůla, protože já už se od všeho držím stranou. Žiju spořádaně.”
Angel: „To jistě, Willy. A já se rád opaluju.”

Spike: „Dostal jsem svalovou křeč... Buffy mi pomáhala...”
Tara: „Svalovou křeč? Uhm... nejspíš v kalhotách...”
Spike: „Co?! To se stává...?”
(Později.)
Buffy: „Ták, jedem dál, stejně jste všichni vzhůru...”
Spike: „Znám jinou aktivitu, abych měl co dělat do rána.”
Tara: „Co tvoje křeč, Spikeu? Ještě tě trápí?”
Spike: „Co?! ... Eh... jo.”
Tara: „Možná by sis měl na to dát led.”

(Ford přijde do Spikova úkrytu.)
Ford: „No to je báječný! Tady bych chtěl žít.”
Spike: „Mám tady vůbec někoho na stráži? Říká se tomu ochranka. To všichni spíte?” (jde k Fordovi) „Nebo jsme konečně našli restauraci s donáškou?”

Illyria: „Illyria bylo všechno, co lidé kdy potřebovali!”
Spike: „A pak vynalezli internet!”

(Při útoku upírů.)
Gunn: „Co děláš?”
Wes: „Snažím se vžít do Johna Vanea ve filmu Rio Bravo. A ty?”
Gunn: „Austin Stoker, přepadení třináctého okrsku.”
Cordy: „Jestli to přežijeme, prodejte DVDčka a někam si vyrazte.”

Spike k miminku: „Ahoj juniore. Mé jméno je Spike... A naštěstí pro tebe... jsem na přísné dietě.”

Buffy: „Tak, cos dělal celej den?”
Angel: „Trošku jsem četl.”
(Buffy se podívá na poličku a všimne si, že tam leží její deník.)
Angel: „A přemýšlel jsem o spoustě věcí. Buffy, já...”
Buffy: (hystericky) „Můj deník? Tys četl můj deník? To není slušný. Deník je jako nejintimnější místo člověka. Vždyť ani nevíš, o čem tam píšu. Fešák může znamenat spoustu věcí... ošklivejch a když píšu, že tvý oči jsou pronikavý, tak tím myslím vypoulený.”
Angel: „Buffy...”
Buffy: (nepustí ho ke slovu) „A to ‚A’ náhodou vůbec neznamená Angel, znamená to Ahmed. Jeden krásnej zahraniční student, takže to s tebou nemá vůbec nic společnýho.”
Angel: (využije toho, že se Buffy potřebuje nadechnout) „S tím deníkem hnula tvá matka, když sem přišla uklízet. Viděl jsem ji ze skříně. Nečetl jsem to, přísahám.”
Buffy: (ztrapněně) „Oh! Oh.”

Buffy: „Cos dělal venku, Spiku?”
Spike: „Prostě jsem si vyšel s jednou holkou...”
Buffy: „Aha, hm...”
Spike: „Ty žárlíš?”
Buffy: „To ani náhodou!”
Spike: „Samozřejmě, že žárlíš, prostě jsem si zazpíval s jiným ptáčkem a ty jsi z toho naprosto odrovnaná!”

(Spike se stěhuje ke Xanderovi.)
Buffy: „Bude pro něj lepší bydlet tady a ty, Xandere, projev trochu dobré vůle...”
Xander: „Tak jo, Spiku - nebudeš tu dělat bordel, nebudeš si sem zvát návštěvy a nebudeš šahat na moje jídlo!”
Spike: „Kašlu ti na tvoje hnusný jídlo!”
Buffy: „Xandere, řekni, že ho vítáš v novém domě, prosím...”
Xander: „Tak jo, tak tedy - vítej v novém domě!”
Spike: „Trhni si!”
Xander: „Blbečku!”
Spike: „Zmlkni!”
Xander: „Chcípni!”

Buffy: (telefonuje s Willow) „... cože? Vyrval jim srdce z těla zaživa? Jejda... a jak ti dopadl ten zápis do fyziky?”

(Buffy, Willow a Alex míří do třídy. Giles se zastavuje a pozoruje je.)
Alex: „Tak to je skvělej plán. Spousta škol není na Bráně pekla.”
Willow: „Zkus něco vyhodit do vzduchu. To určitě není dovoleno.”
Buffy: „Přemýšlela jsem spíše o nějakém jemnějším způsobu. Třeba se jen cíleně neučit.”
(Giles se otáčí a míří do knihovny.)
Giles: „Svět je odsouzen k záhubě!”

(Buffy učí Dawn jak bojovat s upíry na hřbitově.)
Buffy: „Tak teď uvidíš, jak upír leze z hrobu - budu tě jistit, jakmile vyskočí, hned ho zakolíkuj!”
(Upír se škrábe z hrobu, Dawn čeká v bojové pozici.)
Upír: „Dobrý den, prosím vás, nemohly byste mi pomoct ven, noha se mi zahákla asi za nějaký kořen stromu... děkuji vám...”
Dawn: „Jistě že vám pomůžu, pane...”
Buffy: „Dawn, co to vyvádíš?”

Buffy: „Určitě jsi utahaná.”
Joyce: „To jsem. Nemáš představu, kolik i malá galerie...”
Buffy: „Tak si běž lehnout nahoru do postele a já ti přinesu horkej čaj.”
Joyce: „To je milé... co jsi provedla?”