Pád Třetí říše

Adolf Hitler: „Copak si myslíte, že budu nečinně přihlížet, dokud mě ty svině židovský neoddělají? To vše je součástí gigantického zastíracího manévru. Nechal jsem nepřítele proniknout do Říše, už si připadá jako vítěz, ale to bude zlé procitnutí! Dönitz mobilizuje na severu, Kesselring na jihu, sevřeme nepřítele do obřích kleští a pak ho jediným pohybem rozdrtíme. Zároveň vpadnu Rusům do zad třemi armádami, které vyrazí od Prahy!”
Generálmaršál Robert von Greim: „Ale já neměl ani ponětí, mein Führer, že máme takové rezervy!”
Adolf Hitler: „Učinil jsem opatření, Greime, abyste měl zakrátko k dispozici tisíc moderních tryskových stíhaček. Tím obnovíte údernou sílu letectva.”

Profesor Ernst-Günther Schenck: (Zvedne telefon.) „Schenck.”
Generál Wilhelm Mohnke: „Mohnke. Jsem v bunkru Nového říšského kancléřství. Vůdce mě jmenoval oblastním velitelem vládni čtvrti. Potřebuji vaši pomoc.”
Profesor Ernst-Günther Schenck: „Tady už je všechno evakuované. Zůstal jsem tu sám s pobočníkem.”
Generál Wilhelm Mohnke: „Jste lékař?”
Profesor Ernst-Günther Schenck: „Ano, internista.”
Generál Wilhelm Mohnke: „Zrekvírujte nějaké vozidlo a dovezte sem léky: morfium, penicilín, obvazivo, zkrátka všechno, co najdete.”
Profesor Ernst-Günther Schenck: „Uvidím, co se dá dělat.”
Generál Wilhelm Mohnke: „Děkuji. Pospěšte si.” (Položí telefon.)

Adolf Hitler: „Měl jsem veliké plány, s Němci i se světem. Nikdo mě nepochopil, dokonce ani mí nejstarší spolubojovníci. Jaké my měli možnosti... Světovláda byla na dosah! Pozdě... K dobru si mohu přičíst jedině, že jsem otevřeně bojoval proti Židům a že jsem německý životní prostor vyčistil od židovského jedu. Nebude mi zatěžko odejít, je to pouhý mžik. A pak už jen věčný klid.”
Albert Speer: „Ale ušetřete přece národ, mein Führer.”
Adolf Hitler: „Jestli můj národ při této zkoušce neobstojí, nemohl bych nad tím uronit ani slzu, nic jiného by si nezasloužil. Takový osud si pak musím přičíst sám sobě!”

Otto Günsche: „Gruppenführer Fegelein není k nalezení, tady v bunkrech není.”
Adolf Hitler: „Co to má znamenat, není k nalezení? Tak ho prostě budete muset hledat. Chci Fegeleina vidět. Okamžitě! Jestli se vzdálil bez rozkazu, je to dezerce, zrada. Přiveďte ho! Fegeleina! Fegeleina! Fegeleina!”

(Na bojovém stanovišti pod nepřestávající ruskou palbou.)
Generál Helmuth Weidling: (telefonuje) „Bojové stanoviště mám... Nepřesunul jsem stanoviště... Proč na západ? Stojím tu tisíc metrů od nepřítele!”
Voják: „Letí sem! Kryjte se!”
(Shodí před výbuchem generála na zem, generál se zvedne, poklepe vojáka po rameni a znovu bere telefon.)
Generál Helmuth Weidling: „Haló?”
(Položí telefon.)
Voják: „Nějaké hlášení, pane generále?”
Generál Helmuth Weidling: „Mám být zastřelen.”
Voják: „Cože? A proč?”
Generál Helmuth Weidling: „Prý jsem ustoupil před nepřítelem na západ k Döberitzu.”
Voják: „Bylo to rozumné, pane generále.”
(Generál zvedne čepici ze země.)
Generál Helmuth Weidling: „Pojďte se mnou.”

(V Hitlerově bunkru.)
Generál Helmuth Weidling: (na generály Krebse a Burgdorfa) „Co se to tu děje? Proč mám být zastřelen?”
Generál Hans Krebs: „Vůdce všem výslovně zakázal úhybný manévr na západ. Důstojníci, kteří se tomuto rozkazu nepodřídí, mají být zastřeleni.”
Generál Helmuth Weidling: „O čem to mluvíte? Moje jednotky čelí už celé dny nejtěžším bojům. Naše stanoviště je pouhý kilometr od první bojové linie.”
Generál Wilhelm Burgdorf: „A dál...”
Generál Helmuth Weidling: „Vidíte tohle?” (Ukáže svůj Rytířský kříž.) „Vyprošuji si ten arogantní tón! A nyní konejte svou povinnost.”
Generál Wilhelm Burgdorf: „Myslím, že byste to měl přednést Vůdci osobně. Pojďte s námi!”

Adolf Hitler: „Vydal jsem dnes rozkaz ‚Clausewitz’. Berlín bude frontovým městem. Vy převezmete jako oblastní velitel zabezpečení vládní čtvrti.”
Generál Wilhelm Mohnke: „Dojde-li v Berlíně k bitvě, budeme bojovat do posledního muže. Ale ve městě je přes tři miliony civilistů. Musíme je evakuovat.”
Adolf Hitler: „Rozumím vašim obavám, Mohnke, ale musíme být neoblomní. Teď nemůžeme brát ohledy na takzvané civilisty.”
Generál Wilhem Mohnke: „Při veškeré úctě, co se stane s ženami a dětmi? A tisíci zraněnými a starými?”
Adolf Hitler: „Ve válce, jako je tato, žádní civilisté nejsou.”

(Hitler telefonuje s Kollerem.)
Adolf Hitler: „Kollere, víte, že je Berlín pod dělostřeleckou palbou?”
Koller: „Ne.”
Adolf Hitler: „Copak vy tu palbu neslyšíte?”
Koller: „Ne. Jsem ve Wildparku Werder.”
Adolf Hitler: „Ve městě je obrovský zmatek. Rusové prý mají železniční most přes Odru.”
Koller: „Nepřítel nedostal přes Odru žádnou železniční baterii.” (Přečte si vzkaz od svého posla.) „To nejsou dalekonosná děla. Protiletecké stanoviště u zoo hlásí, že jde o malodrážní děla. Ruská baterie zaujala bojové postavení u Marzahnu.”
Adolf Hitler: „To je jen dvanáct kilometrů do centra. To jsou Rusové tak blízko? Celé vedení letectva by se mělo okamžitě pověsit.” (Zavěsí telefon a promluví na generály.) „To je neslýchané! Rusové stojí dvanáct kilometrů od středu města a já se to dozvím až na vlastní žádost.”

Němec: „Pošlete telegram maršálu Žukovovi...”
Telegrafista: „Maršálu Žukovovi?”
Německý generál: „Co se to tu děje?”
Němec: „Musíme Berlín předat Rusům!”
Německý generál: „Musím vás zastřelit, za to, že nerespektujete rozkazy vůdce!”

Joseph Goebbels: „Kapitulovat? Nikdy! To je skandální! Před lety jsem město na rudých dobyl a budu Berlín proti rudým bránit do posledního dechu! Těch pár hodin, které mi jako Říšskému kancléři zbývají, nepoužiji k podepisování kapitulačního protokolu.”

(Zájemkyně o místo sekretářky čekají na přijetí u Hitlera.)
Hannah Potrovská: „Jak máme toho... jak se zdraví Vůdce?”
Heinz Linge: „Vůdce vás pozdraví jako první, vy jen odpovíte Heil, mein Führer!”
Traudl Jungeová: „A kdy se zdraví Heil Hitler?”
Heinz Linge: „Děláte si zbytečné starosti. Vůdce nehledá nové vojáky, ale sekretářku.”
(Všichni se zasmějí.)