Památné výroky

(Sammy vysvětluje Deanovi, kdo může chytnout nemoc ducha a proč ji chytil zrovna on.)
Sam Winchester: „Všechny oběti byly jistým způsobem prevíti.”
Dean Winchester: „Takže ty mi říkáš, že jsem prevít?”
Sam Winchester: „Ne, ne, ne.”

(V laboratoři.)
Astrid Farnsworthová: „Waltere, co se stalo agentu Kashnerovi?”
Dr. Walter Bishop: „Zdrogoval jsem ho.”
Astrid Farnsworthová: „Zdrogoval jste ho? Waltere... neříkejte mi, že jste mu dal ten čip do hlavy.”
Dr. Walter Bishop: „Ne, ale chtěl jsem.”

Mladý Strnad: „Hele, já abych zavolal svýmu otci, to je jako kdybys ty tady na chodbě přede všema zfrancouzákoval Krátkýho!”

Seržant Doakes: „Panebože, ty jsi řezník ze zálivu!”
Dexter: „Nesnáším tohle označení...”

Jack O’Neill: „Takže potřebujeme energii.”
Samantha Carterová: „Nevidím tu žádné elektrické zásuvky.”

Krákorová: „Dobrý den. Krákorová, sociální péče. Hledám Simonu Bůčkovou.”
Ozzák: „No Simona je ještě v hospodě.”
Krákorová: „No z hospody. To jsou otázky...”
(Po chvíli, když přijde Simona.)
Simona: „A tady Igor spí ve skříni jen, když chce. Že máš rád skříň, Igorku, že?”
Tomáš: „Moje skříň. Moje!”

(Susan měla trapas na pohřbu a schovává se mezi mrtvolami.)
Ian: „Susan! Hledal jsem tě všude! Nenapadlo mě začít v, ehm, balzamovací místnosti.”
Susan: „Ano... budu mít noční můry... což si úplně zasloužím.”

Lorelai: „No né, to je dobrý.”
Emily: „Vážně?”
Lorelai: „Určitě.”
Emily: „Nekupují se takové věci u myčky aut?”
Lorelai: „No, jasně. Má to kouzlo.”

Eli Wallace: „Ať si myslíte, že jsem udělal cokoli... máte špatného člověka!”
Důstojník: „Vypadám jako někdo, kdo by tu stál, kdyby o tobě nevěděl úplně všechno?”
Eli Wallace: „Vlastně ani ne...”
Důstojník: „Tak vidíš!”

(Do továrny na hračky přišel papež.)
Francis: „Svatá Matko, to je Svatý Otec, nejsem hoden!”

Miles: „A od Jima Toma se učím. Mám neuvěřitelné síly.”
Sabrina: „To měl i Spiderman. Ale ten nechtěl po lidech vrtulník.”

Horatio: (čte) „Zvláštní agent Wynn.”
Marisol Delková: „Znáš ho?”
Horatio: „Ne.”
Marisol Delková: „Horatio, máš problémy?”
Horatio: „Já ne, on.”

Quentin: „Spíš? Spíííš?!”
Ruby: „Už ne!”
Quentin: „Nechtěl jsem tě vzbudit, ale moc se mi to nelíbí...”

(Peter a Ethan jsou u Darryla na kafi.)
Peter: „Pff... To kafe je příšerný, chutná jako chcánky.”
Ethan: „Mně teda šmakuje...”
Darryl: „To chápu... Moje došlo, tak jsem udělal to, co jste přivezli.”
(Darryl neví, že Ethan si vozí popel svého otce v plechovce od kafe.)
Peter: „Panebože...”
(Ethan se začíná jakoby dusit a kašlat, Peter si utírá pusu.)
Peter: „To mu zbylo po tátovi.”
Darryl: „No a co? Tak mu koupím jiný, omlouvám se, vždyť se nic neděje.”
(Darryl se znovu napije kafe.)
Peter: „Ne, ne, ne, ne, ne. Jeho táta je to kafe. Umřel a jeho popel je v té piksle.”
(Darryl vyprskne kafe.)
Darryl: „Hned si ho odveď!”

Pacient sanatoria: „Já do sanatoria nepatřím.”
Horatio: „Máte pravdu, vy totiž patříte do vězení.”