Památné výroky

(Sarah projde skrytým otvorem ve zdi.)
Sarah: „No tohle.”
Červ: „Hej, počkej.”
Sarah: „Díky, velmi jsi mi pomohl.”
Červ: „Tamtudy nechoď.”
Sarah: „Co jsi říkal?”
Červ: „Říkám, tamtudy nechoď. Tamtudy nikdy nechoď.”
Sarah: „Oh, díky.”
Červ: „Bože, kdyby šla pořád tamtudy, došla by rovnou k tomu svýmu hradu.”

Lucy Wyman: „Čau bobře!”

(Lara k mnichovi.)
Lara Croft: „Můj telefon mokrý.”

James Bond: „Přemýšlel jsem o vašich satelitech, jak jste je rozmístil po celém světě.”
Elliot Carver: „Jsou to pouhé nástroje k šíření informací.”
James Bond: „Nebo dezinformací. Kdybyste chtěl ovlivnit vládní politiku. Veřejné mínění. Nebo dokonce kurzy lodí.”
Elliot Carver: „To je velice zajímavé, pane Bonde. Na bankéře máte bujnou představivost. Měl byste pro mě napsat román.”
James Bond: „Bože, to ne. V tom bych plaval. Bez cíle.”

John Kramer: „Musíš poznat smrt, aby ses mohla znovu narodit.”

Detektiv poručík William Somerset: „Kdyby se mu otevřela lebka, a z hlavy mu vylítlo UFO, musíš na to bejt připravenej!”

(Inspektor Richard ve své kanceláři dává Isabele, dceři Jessicy, autíčko na hraní.)
Richard: „Na, zlatíčko.”
Isabela: „To je pro kluky! Nemáš tady barbíny?”
Richard: „Moje barbíny pracují.”

Tmavá helma: „V tom se nedá dejchat!”

Hermiona Grangerová: „Nádherný den.”
Ron Weasley: „Paráda. Pokud tě někdo neroztrhal na kusy.”
Harry Potter: „Na kusy? O čem to mluvíš?”
Hermiona Grangerová: „Ronald ztratil svoji krysu.”
Ron Weasley: „Neztratil! Tvůj kocour ji zabil.”
Hermiona Grangerová: „Nesmysl.”

Major Tůma: „Neříkej mi starej.”
Kapitán Líbal: „Provedu.”

Seržant: „Gumpe, jaký je váš jediný cíl v armádě?”
Forrest Gump: „Plnit vaše rozkazy, pane seržante.”
Seržant: „Hergot Gumpe, vy jste snad génius. Nejdokonalejší odpověď, kterou jsem kdy slyšel. Vy musíte mít IQ aspoň 160. Vy máte na víc, vojíne Gumpe.”

(Komisař Rizzo s Caputem a Bodem jedou městem v policejním autě se zapnutou sirénou.)
Komisař Rizzo: „Je to strašný, každej den se opakuje totéž. Tenhle rošťák přijde pozdě do školy. Vypni sirénu, jsme celý Neapoli k smíchu.”
Caputo: „Jasně.”
Bodo: „Strejdo, za to může Caputo, protože když se ráno nevzbudím první a nevstanu, tak na mě rohlík nepočká.”
Caputo: „Vidíte to? Teď se tváří jako utlačovaná menšina.”
Komisař Rizzo: „Bodo má pravdu, protože jsme se na tom dohodli. Kluk žije se mnou a ty ho budeš ráno vodit do školy.”
Caputo: „Je mi líto, ale pak to vzdávám, nebo z toho kluka dostanu infarkt.”

(Pevensiovi na Cair Paravelu jdou do podzemní pokladnice.)
Petr: „To je k nevíře! Všechno tady zůstalo!”
(Pevensiovi se rozběhnou ke svým pokladnicím.)
Lucie: „Byli jsme vysocí.”
Zuzana: „Taky jsme byli starší.”
Edmund: „A teď, o několik století později, jsme zase mladší.”
(Lucie mluví na Zuzanu.)
Lucie: „Co hledáš?”
Zuzana: „Svůj roh. Asi zůstal viset na sedle, když jsme se vrátili.”
(Petr otevře svou pokladnici a vytáhne meč.)
Petr: „Když Aslan zuby cení, rampouch se ve květ mění.”
Lucie: „A svou hřívou zas, jarní přivolá čas. Naši přátelé, pan Tumnus a Bobrovi, už nežijí.”
Petr: „Je načase zjistit, co se tady děje.”
(Ostatní přitakají.)

Elizabeth Swannová: „Přišli jsme tě vysvobodit.”
Kapitán Jack Sparrow: „Skutečně? To je od vás laskavé. Ale protože já mám loď a vy ne, potřebujete zachránit spíš vy a já nevím, jestli mám náladu.”
Kapitán Hector Barbossa: „Já svou loď vidím. Přímo támhle.”
Kapitán Jack Sparrow: „Ani vidu. Bude asi nějaká mrňavá, že se za Perlou schovala.”

Jack na levém rameni: „Nesmrtelný kapitán Sparrow.”
Kapitán Jack Sparrow: „To se mi líbí.”