Památné výroky

Brumbál: „Teď spolu se mnou přivítejte rozkošné dámy z Akademie v Krásnohůlkách a jejich ředitelku, madam Maxime.”

Béda: „Takže mně vyhlašuješ válku?”
Jarda: „Ty blbečku, ve válce už dávno jsme. Akorát sis to nevšim!”

Marcy: „No kdybys chtěla skutečně na víkend vypadnout, my bychom si děti na tu chvíli vzali, že ano, Steve?”
Steve: „Ee... jó... jako ty seshora?”

(Simona s Janem Bendigem.)
Simona: „Jééé, no ty jsi Honzík, ten ze suprstár.”
Honza: „Dobrý večer, no my sháníme vývrtku.”
Simona: „No ty chudáčku... ale ježíš, ty seš opravdu jak malý mimino, takovouhle tvářičku, no a takovýhle děcka oni pouštěj do šoubyznysu, ty máš nádherný kokrhle!”

Bud: „Oh, můj kapesník?”
Barry Kellogg: „Jo. Tohle je hnus. Koupím ti tucet nových. S tvým jménem.”
Bud: „Ne, ne, potřebuju tenhle! Chci říct, dala mi ho žena minulé Vánoce k narozeninám. Mám narozeniny o Vánocích. Jako Ježíš.”

(Jarda je u Bedřicha, aby si vylil srdíčko poté, co našel snímek z ultrazvuku.)
Jarda: „Co když to dítě nebylo vůbec moje? Co když jsem se dneska ráno díval na malýho tělocvikáře?”

Gimli: (na Aragorna) „Ty jsi ten nejšťastnější a nejzbrklejší člověk, jakého znám.”

Ryan: „Dělám snídani, chceš taky?”
Patrick: „Co to je? Vegetariánská?”
Ryan: „Ne, tohle je nic s obličejem. Muckiina dieta.”
Patrick: „Co takhle ryba?”
Ryan: „Co je s ní?”
Patrick: „Jí ryby a ty mají obličej.”
Ryan: „Ne milý a chlupatý.”
Patrick: „Ale milý rybí!”

(Marge je nafouklá a odlétá pryč. Vernon se ji snaží držet při zemi.)
Teta Marge: „Neopovažuj se mě pustit!”
Vernon Dursley: „Promiň!”
(Pustí ji.)

Ella: „Musíme jít. Moje kmotřička někde flámuje.”

Ivy Walkerová: „Viděla jsem tě z okna.”

(Kelly štve, že Budovi Al pomáhá a na ni kašle.)
Kelly: „To je typický, řeší se klučičí problémy, zatímco tvá dcera sedí na zadním sedadle!”
Bud: „To děláš ráda, Kelly!”

Nick: „Zní to, jako by byl někdo nahoře.”
Wu: „Zní to, jako... Ne. Nejsem si jistý, jako co to zní.”

(Kapitán, Hank a Nick připravuji Wua na jeho první setkání s vooge. Bud se před ním promění a Wu leknutím ucukne. Wu kouká vyjeveně na již zpátky proměněného Buda, pak se posadí zpět na židli.)
Wu: „Uděláš to znovu?” (Zeptá se Buda s komickým výrazem ve tváři.)

Jake: „Víte, co mě vždycky rozveselí? Něco k zakousnutí.”