Památné výroky

Sonny: „Vypadněte!”
Ryan: „Nikdy!”

(Jim se podívá na Johna a usměje se.)
Jim Halsey: „Tak, řeknete mi, kam jedete?”
John Ryder: „Jo, jasně!”
(John Ryder se nepříjemně dívá na Jima.)
Jim Halsey: „Proč se na mě tak díváte?”
John Ryder: „Jen tak.”
(Jim Halsey spatří na kraji silnice automobil. V tom ho John Ryder chytí za stehno.)
Jim Halsey: „Proč jste to udělal? Na něco jsem se ptal!”
John Ryder: „Děsím tě?”

Dr. Reston: „Máš nějaké problémy v práci?”
Frankie: „Jsem kadeřnice.”

Jim Halsey: „Proč mi tohle děláte?”
John Ryder: „Seš chytrej kluk! Ty na to přijdeš.”

Karel Doubek: „Edo, co budem dělat?”
Eda Brandejs: „No teď už můžeme dělat jedině dojem.”

Dr. Reston: „Nějaké jiné vážné problémy?”
Frankie: „Dá se říct.”
Dr. Reston: „A jaké?”
Frankie: „Jsem dost bezvýznamná.”

Filip: „Takovýho troubu, jako jsem já, stejně nečeká nic dobrýho.”

Star: „Ale! Budu se muset nechat opravit.”

Lois: (na Clarka) „Oh né! Zase se probudil pan Hyde?”

Profesor Ramler: „Ano, mládí má zápasit, ale netřeba mu ten zápas ztěžovat. Po špičkách se má chodit kolem mládí, a ne řinčet řetězy! Protože tam, kde je skutečné, životaschopné mládí, tam je bolest. Mládí klesá a trpí, vstává a trpí. Spikli se proti němu! Zdraví se mrzačí, ranění se neobvazují a zbloudilým se cesta neukazuje. Ano, mládí má zápasit, snad i krvácet. Padne-li, znovu se vztyčovat! Musí i ledacos ztratit - jenom když stále slyší svůj stříbrný vítr...”

Joe Sullivan: „Mohli bychom, aspoň jedinkrát, umírat bez toho všeho hádání kolem?”

Clark Kent: (k vrchnímu bistra) „Moc se omlouvám za tu škodu, pane. Trochu jsem... posiloval.”

Ratkin: „Na tvůj hrob, Jene Ratkine, včerejší a pošetilý.”

Franky: „Vyhlašte poplach pro obojživelné jednotky.”

Mace: „Vezeme nálož do naší nejbližší hvězdy. Děláme to proto, že ta hvězda umírá. A když umře, my umřeme taky. Všechno umře. To je náš úkol. Nemůže existovat nic důležitějšího. Tečka.”