Památné výroky

Joan: (vyděšeně na Jacka poté, co usekne hadovi hlavu) „Je to zvíře mrtvé?”
Jack: „Ano, je. A je velmi chutné.”

Ava: (o Waldenovi) „Mami, může sir Schmidt s námi do zoo?”
Zoey: „Sir Schmidt? Hm, tak to nevím.”
Ava: „Prosím, je to můj věrný poddaný.”
Zoey: „Ano, pokud bude chtít.”
Walden: „Já žiju, abych sloužil královně.”

(Darnell v poušti vystupuje z dodávky, která patří agentům z ochrany svědků, a potkává Catalinu.)
Catalina: (něco dlouze španělsky)
Darnell: „Promiň, děvče. Mluvím francouzsky, rusky a arabsky, takže... čau fešando!”

Licitátor: „Jedno bidýlko!”

Nakupující u Emila: „Já budu hned zpátky, pane Emile. Takový hon na selátka, ó to je můj sen!”

Cuddyová: „Doktor Riley zvrací. Rozhodně nemůže přednášet.”
House: „Byla jste u toho?”

Dr. Emmett Brown: „U všech Skotů!”

Sammi: „Myslel jsem si, že ty nejsi věřící, Rady.”
Rady: „Spiritualita není víra. Náboženství lidi rozděluje. Ale víra v něco je spojuje.”

Paul Varjak: „Koupím ti dárek. Tys mi koupila pásku do stroje a přinesla mi štěstí.”
Holly Golightlyová: „Tak jo, ale u Tiffanyho může být pěkně draho.”
Paul Varjak: „Mám svůj šek a deset dolarů.”
Holly Golightlyová: „Nedovolím ti rozměnit tvůj šek. Ale dárek do deseti dolarů přijmu. I když nevím, co za deset dolarů u Tiffanyho najdeme.”

(Homer se dívá na televizi, najednou přiběhnou Bart s Lízou a sednou si k němu.)
Bart a Líza: (Křičí.) „Ki-Ya Karate monstra!”
Homer: „Co to sakra je?”
Bart: „Náš oblíbený pořad.”
Líza: „Máma říkala, že se můžeme dívat.”
Homer: (nevěřícně) „Vážně vám to řekla?”
Bart: „Půjdeš se jí nahoru zeptat?”
(Střídání záběrů na schody a Homerovu zoufalou tvář, jak se na ně dívá a hraje při tom dramatická hudba.)
Homer: „Ne.”

Danny: „Kam jdeš?”
Jack: „Chytit jedno očko.”

Hostinský: „Starosto, vy se do toho nepleťte, já mluvím s nima.”
Arazím: „Vy s náma nemluvíte, vy na nás řvete!”

Gabi: „Vy jste mezi 500 nejbohatšími a pro mě je 500 jmění.”

Zahálka: „Jistě, pane veliteli Ptáku.”

(Midge, Donna a Kitty stojí v kuchyni a přemýšlejí, co budou dělat.)
Kitty: „Tak co budeme dělat?”
Donna: „Měla jsem jet na lov.”
Kitty: „Ne, bude to zábava! Můžeme si to užít po svém. Třeba...”
Donna: „Já péct nebudu!”
Kitty: „Hmm. Dobře! Nedáte si želé?”
Donna: „Vždyť to se peče!”
Kitty: „Ne, ne, ne. Želé se vaří!” (Začnou se s Midge smát.)