Památné výroky

Amalthea: „Ne, bojím se svého lidského těla. Bojím se ho víc než Rudého býka. Mám strach!”

Kate Sullivanová: „Hele, Japonci taky slaví Vánoce?”
Muž: „Ne. Ale prý si je kupují.”

Čalouník Josef: „Nesnáším rasisty! Stejně jako Židy a černochy.”

Detektiv Mike Lowrey: „Tak teď seš ale protivnej.”
Detektiv Marcus Burnett: „Snažím se přežít.”

Ironhide: „Ti rodiče jsou fakt otravní, mám je utišit?”

Pan Oti: „Slyšel jsem, že nejsi tak starý, jak vypadáš. Jen ostatní klameš. Co se ti stalo? Dostal jsi madžembe?”
Benjamin Button: „Co je to ‚madžembe’?”
Pan Oti: „Červy.”
Benjamin Button: „Myslím, že nemám červy. Prostě jsem takový.”

John Anderton: „Každý z nás utíká!”

(James Bond s Melinou Havelockovou, Milosem Columbem a jeho muži přicházejí v oblasti Meteora ke klášteru svatého Cyrila. Columbo vysvětlí Bondovi, jak se dostane do kláštera. Bond se rozloučí a odchází.)
Milos Columbo: „Měli jsme přivést víc lidí.”
Melina Havelocková: (o Jamesi Bondovi) „Spoléhá na překvapení.”
Milos Columbo: „Ale máme jen pět mužů.”
Melina Havelocková: „A jednu ženu.”

Cobb: „Co od nás chcete?”
Saito: „Vnuknutí. Je to možné?”
Arthur: „Samozřejmě, že ne.”
Saito: „Když dokážete ukrást myšlenku z něčí mysli, proč ji neumíte i vložit?”
Arthur: „Dobře, vnuknu vám teď myšlenku. Řeknu ‚nemyslete na slony’. Na co myslíte?”
Saito: „Na slony.”
Arthur: „Ano, ale není to vaše myšlenka, protože víte, že jsem vám ji předal. Mysl vždycky pozná původ myšlenky. Inspiraci nelze zfalšovat.”
Cobb: „To není pravda.”

Vláďa Ptáčník: „Zlatej civil, hoši. Zlatý digi... zlatý adidy... Ty vole, škoda hára.”

(Geňa hraje hru Slepá bába a má uhádnout hosta, kterým je Lucie Bílá.)
Geňa: „Teď, teď jsem cejtil parfém. Je to ženská... nebo někdo z Karlštejna.”

Astrid: „Přišel jsi o všechno. O otce, o kmen i o nejlepšího přítele.”
Škyták: „Děkuju, že jsi to pěkně shrnula.”

Patrick Verona: „Máte pravdu, je nakrknutá.”
Michael: „Obnov svou sílu, lásko.”
Patrick Verona: „Ticho! Neříkej tyhle kraviny. Slyšej tě lidi.”
Cameron James: „Tys tu holku ztrapnil. Obětuj něco na oltář důstojnosti a vyrovnej skóre.”
Michael: „Hele, neříkej tyhle kraviny. Slyšej tě lidi.”

Holous: „A co děláš dneska večer?”
Čuřil: „Jdu do kina. Pojď taky! Jestli nemáš mergle, tak to za tebe zatáhnu.”
Holous: „A co hrajou?”
Čuřil: „Ve víru vášní.”
Holous: (zklamaně) „To mě nebaví.”
Čuřil: „Ale člověče! Máme to zakázaný.”
Holous: „Jo? Zakázaný? To bych šel.”

Wendy: „Kdo z vás nesnědl můj rostlinný dort? No tak! Věřte mi. Musíte jenom překonat ten smrad.”