Památné výroky

Hostinský: „Jsem já ale čtverák, co?”

Peg: „Je tady Avon!” (nadšeně)
Sousedka: „Vždyť jsi tu byla nedávno...”
Peg: „Ne, naposledy vloni. Dnes jsem ti přišla ukázat naše nové měkké odstíny očních stínů, růže a rtěnky. Všechno, co potřebuješ, abys zvýraznila svůj měnící se vzhled.”
Sousedka: „Měnící se vzhled?” (smích) „To je dobrý.”
Peg: „Samozřejmě, že tu máme všechny staré oblíbené produkty, ty osvědčené výrobky, na které se můžeš spolehnout ve dne v noci, za každého počasí.”
Sousedka: „Hele, Peg, víš, že si nikdy nic nekoupím, ahoj...”
Peg: „Já vím, ahoj.”

Bašta: „Viděls? Zázračný pramen. A tohle je cítit po lese. Celičký les v tomhle malém kolečku. Čichni si.”
Zákazník: „Ne ne, díky.”
Bašta: „Nechceš čichat vonný les?”
Zákazník: „Příjemnou zábavu.”

Soudce: „Chtěl jsem říct, že tři miliony budou zmraženy. A vás odsuzuji k šesti měsícům skutečného manželství.”
Joy a Jack: „Námitka!”

Howard Marner: „Hej, kdo vám dovolil vzít si číslo jedna?!”
Newton Crosby: „Howarde, uvažuj, kdo nás ochrání před číslem pět? Tohle je naše nejlepší ochrana.”
Howard Marner: „Jasně, jasně. Takže místo jedenácti milionů nám zdrhne dvacet dva milionů.”
Ben Jabituya: „Připočítejme něco za benzín!”

Příručí: „Pánové si laskavě odloží.”
(Petrtýl, Prouza a Skopec se chvíli dívají jeden na druhého.)
Prouza: (k Petrtýlovi) „No tak, svlíkni se!”
Petrtýl: „Proč já první?”
Skopec: „Protože jsi ve straně.”

John: „Tenhle mejdan se dá nazvat jediným slovem: výbordelnej!”

Larry Daley: „Tady můj přítel výzkumník, jehož jméno mi uniká...”
Nick Daley: „To je Kolumbus.”
Larry Daley: „Jasně, Kolumbus, jasně, omlouvám se. Nemáš tam jmenovku. Takže, Kolumbe, vezmeš si neandrtálce a pročešeš to od bezobratlých až po plazy.”

Saint-Auban: „Jak daleko jste postoupil?”
Vojín Ferol: „Asi doprostřed země nikoho.”
Saint-Auban: „Co jste dělal potom?”
Vojín Ferol: „No, viděl jsem, že já a Meyer...”
Saint-Auban: „Neptal jsem se, co jste viděl. Soud nemá zájem zabývat se vašimi vizuálními zážitky.”
Vojín Ferol: „Šel jsem zpět, pane.”
Saint-Auban: „Jinými slovy, vojíne Ferole, ustopupil jste.”
Vojín Ferol: „Ano, pane.”

Jack: (zamyšleně) „Nečekal jsem, že na to zase vlítnem... Kecám, hnal jsem to na plný plyn, a stejně to bylo pomalu.”

Zubaty: „Chtěl bych si dát inzerát do faseho fafofisu.”

Lucie: „Víte co, pojeďme spolu do Indie. Hm? Já jsem o sobě zjistila, že jsem v jistým ohledu kráva. A krávy, ty jsou v Indii posvátný. Tobě by tam určitě postavili chrám a chodili se ti klanět.”

Šéfinspektor Clouseau: „Jak se jmenujete?”
Zahradník: „Shork.”
Šéfinspektor Clouseau: „Kuchař.”
Zahradník: „Zahradník.”
Šéfinspektor Clouseau: „Á, tak už se nám to rýsuje.”

(Na nástupu.)
Poručík Harris: „Jmenuju se poručík Harris... Kdo to ještě neví. To, je seržant Callahanová... Kdo to ještě neví. Jsme ti nejostřejší instruktoři, protože vy jste ta nejhorší chamraď. Tvoříte četu - D. D - dacani, když křiknu: „Hej, dacani”, jste to vy. Budete mě mít plný zuby, co budete na světě. Budete litovat, že jste se sem vůbec hlásili. Teď. Je to taková tradice v akademii, že každá četa má dva vedoucí. Vybral jsem vám kadety, Blankse a Copelanda. Předstupte. Když ti dva vám dají rozkaz, poslechněte ho. Teď. Myslím, že by bylo hezké uzavřít naše první společné odpoledne procházkou po dvoře.”

Sarah: „Tě bůh, ty jsi fakt ze CIA.”