Památné výroky

Áda: „Zelená je tjáva, fotbal, to je hja.”

(Část týmu jede na zápas v Matějkově autě s Ludvou za volantem, který zabloudil.)
Jarda: „Vole. Vole, Psojedy.” (naštvaně) „To není možný, vole, Psojedy. Pusť mě k tomu, ty vole.”
Ludva: (Brání volant.) „Matějka říkal, že mám výslovně řídit jenom já.”
Jarda: (Naštvaně drží Ludvu.) „Psojedy snad ani nejsou na mapě. Nejsou! Psojedy neexistujou.”
Ludva: (urputně) „Matějka mně důvěřuje.”
Jarda: (Dere se k volantu.) „Pusť mě k tomu!”

(Emily pozvala Luka na večeři a přijela i Lorelai.)
Emily: „Co tady děláš?”
Lorelai: „Přišli jsme na večeři.”
Emily: „Ale tebe jsem nezvala.”
Lorelai: „Mami, v tom vzkazu jsi mluvila o večeři. Tak jsme tady.”
Emily: „Tebe jsem nezvala. Zdravím, Luku.”
Luke: „Dobrý večer.”
Emily: (na Lorelai) „Nepozvala jsem tě.”
Lorelai: „Měla bys trochu zapracovat na pohostinnosti, mami.”

Yin Yang: „Potřebuju víc peněz.”
Barney Ross: „Proč?”
Yin Yang: „Protože jsem menší. Jizvy jsou větší, protože jsem menší. A když jdu, tak musím jít dýl...”
Barney Ross: „Protože jsi menší.”
Yin Yang: „Ano. Můj život je těžší, než se zdá.”

Slečna: „Co, vážně? Mount Everest?”
Jeremy: „Nerad o tom mluvím. Přišli jsme tam o spoustu dobrejch chlapů.”

Émilien Coutant-Kerbalec: „Umíš lyžovat?”
Daniel Morales: „Ne, ale umím řídit.”
Émilien Coutant-Kerbalec: „To je les!”
Daniel Morales: „Ty se v lese bojíš?”
Émilien Coutant-Kerbalec: „V autě jo.”

James Bond: „Dal jste zase dohromady Lotus?”
Q: „Ignoruji vaše posměšky na adresu našeho vybavení! V terénu ho za směšné nepovažujete.”
James Bond: „To tedy ne.”

D’Artagnan: „To je velitelství mušketýrů?”
Athos: „Ne. To bylo velitelství mušketýrů.”
D’Artagnan: „Je přemístěno?”
Athos: „Ne, mušketýři byli rozpuštěni. Už neexistují. Můžete si vzít pár suvenýrů, jestli chcete.”
D’Artagnan: „Počkejte chvíli! Jak se mám stát mušketýrem, když je rozpustili?!”
Athos: „Tak to máte problém.” (Odchází.)
(D’Artagnan ho chytí za rukáv.)
D’Artagnan: „A vy my s ním nepomáháte.”
Athos: „Co takhle lekci v chování?”
D’Artagnan: „Kdykoliv.”
Athos: „Přijďte za město, sejdeme se u zřícenin. Dnes v poledne.”
D’Artagnan: „Já přijdu.”

Laurie Juspeczyk / Silk Spectre II: „Nějak se nám ta zábava vyhýbá...”
Daniel Dreiberg / Nite Owl II: „Co bys čekala? Komediant je mrtvý.”

(James Bond se chystá do Bratislavy.)
James Bond: „Vezmu si Astona Martina na vyjížďku.”
Q: „Buďte opatrný. Právě jsme ho přelakovali.”

Kapitán Elizabeth Swannová: „Bratři budou i tak spoléhat na nás, na Černou perlu, že je povede! A co uvidí? Vystrašené mořské krysy na zchátralé lodi? Ne! Ne, uvidí svobodné muže a svobodu! A nepřítel uvidí záblesky z našich děl. Uslyší řinčení kordů a poznají, co dokážeme! V potu svých tváří, silou svých svalů a odvahou svých srdcí. Pánové, vyvěste vlajky.”

Rose DeWitt Bukaterová: (Platí Jackovi za kresbu.) „Jako platící zákazník, očekávám to, co chci.”

(Probírají plány Alcatrazu.)
Velitel Anderson: „Řekněte mi o těch chodbách.”
John Patrick Mason: „Kdo ovládá systém, dostane se, kam jen bude libo.”
Velitel Anderson: „Dobře... Tady je při odlivu vidět nějaká chodba. Tudy by to šlo nejlíp?”
John Patrick Mason: „Jo, přesně tudy jsem vylez.”
Velitel Anderson: „Pod touhle nádrží vede kanálizační stoka. Kolik to má stop.”
John Patrick Mason: „Sedmapadesát kroků.”
Velitel Anderson: „A kam to směřuje?”
John Patrick Mason: „Všechny cesty vedou do Říma... Dobrá otázka. Jenže to nevím.”

Jarda: „Já se ráno probudím a deprese. Já jdu do práce a deprese. Já jdu z práce...”
Ludva: „A deprese?”
Jarda: „Když jdu z práce, tak nemám. To je zajímavý. Jenom v úterý, když vyzvedávám kluka ze školky, to mám.”

Rory: „Ahoj!”
Lorelai: „Takhle vypadáš po cestě letadlem?”
Rory: „Takhle zdravíš lidi?”
Lorelai: „Seděla jsi sedm hodin v létající plechovce s dalšími cestujícími, kteří trpí tuberkulózou, záškrtem, svrabem, mají psy se vzteklinou a neumí zvládnout děti, co ti útočí na sedadlo a kradou drobné.”
Rory: „S jakou firmou létáš?”
Lorelai: „Měla bys být oteklá a poďobaná. Měla bys rozcuchaná zpívat ‚I Dreamed a Dream’, zatímco by ses podbízela francouzským dělníkům v docích. Jenže vypadáš dokonale. Že ty čteš blog Gwyneth Paltrow?”
Rory: „Ne.”
Lorelai: „Určitě cvičíš jógu v kašmírových teplákách mezi sedadly, zatímco tvůj asistenční pes sleduje na hodinkách Zoolandera 2.”
Rory: „Protahuju si nohy, mám na hlavě kšiltovku a pupínky si natírám zubní pastou. Fuj, to jsem se zadýchala.”
Lorelai: „To jsi dlouho nedělala.”
Rory: „Bylo to fajn.”