Sám doma

Harry: (převlečený za policistu) „Promiňte, jsou tu páni rodiče?”
Jedna z dívek: „Jo, ale nejsou mí.”

Harry: (převlečený za policistu) „Poslyš.”
Dívka: „Ano?”
Harry: „Jsou doma vaši rodiče?”
Dívka: „Ano.”
Harry: „A bydlejí tady?”
Dívka: „Ne.”

(Starý pan Marley posypává chodník a Bazz, Jeff a Kevin ho sledují oknem.)
Bazz: „Pojď se kouknout. Dědek Marley. Kruci.”
Jeff: „Kdo je to?”
Bazz: (straší, protože je s nimi Kevin) „Slyšels někdy o zabijáku ze South Wandu?”
Jeff: „Ne.”
Bazz: „Tak to je on. V osumapadesátým vyvraždil celou rodinu a ještě polovinu ulice lopatou na sníh. Dodneška se tady v okolí schovává.”
Jeff: „Dobrý, ale když je to ten zabiják, tak proč ho nezavřou?”
Bazz: „Nemají dost důkazů, aby ho mohli zašít. Nebožtíky nikdy nenašli. A přitom všichni vědí, že to spáchal on. Právě teď se blíží období, kdy zas někoho zavraždí.”
Jeff: „Co dělá teď?”
Bazz: „Bloumá venku noc co noc a sype na chodníky sůl.”
Jeff: „Třeba už si dá s vraždama pokoj.”
Bazz: „Ani nápad. Vidíš tu plechovou bednu se solí? Tam ukládá svý oběti. Sůl udělá z těch mrtvejch těl mumie.”
Jeff: „No né!”
Kevin: „Mumie?”
(Pan Marley je uvidí.)
Bazz, Jeff a Kevin: (vystrašeně) „Jééé...” (a radši zatáhnou závěs u okna)

Rozvažeč pizzy: „Hele, někdo mi tady dluží sto dvacet dva padesát, jo?”

Kevin: (řítí se ze schodů) „Pizza! Pizza!”

Jeff: „Kevine, ty seš jak zimnice!”
Kevin: „Drž hubu!”

(V televizi, scénka s opilým Santou Clausem.)
Žena v televizi: „Santa Clausi, jak si to představujete, opít se, to se přece nedělá.”
Santa Claus v televizi: „To je odjakživa, milostivá, chlap se musí něčím zahřát.”

Harry: „Kam se ztratil?”
Marv: „Třeba spáchal sebevraždu.”

Muzikant: „Dovolte, abych se představil, Gus Polinski. Král polky na Středozápadě.”

Kevinova matka: „V domě je patnáct lidí a jen ty jedinej děláš potíže!”
Kevin: „Jedinej nespravedlivě potrestanej!”
Kevinova matka: „Jedinej, kdo se chová nemožně, tak jdi pěkně nahoru!”
Kevin: „Jsme nahoře, nevidíš, krucinál?”

Hlasatel v televizi: (čte vánoční přání dítěte) „Loni jsem dostal sestřičku, letos bych chtěl radši stavebnici.”

Muzikant: „Dovolte, abych se představil: Gazz Polinski. Moc mě těší. Král polky na Středozápadě. Znáte kapelu Snar Kikkers?”
Kapelníci: „Ahoj.”
(Kate McCallisterová naznačí, že ne.)
Muzikant: „No, to nevadí, já myslím, že byste si vzpomněla. V posledních letech jsme měli pár hitů, třeba tenhleten: Polka, polka, polka, polka, polka, polka, ne? Twinlikes polka, Tweitin polka, nebo Kiss me polka, polka Twist...”
Kate McCallisterová: „To jsou písničky?”
Muzikant: „No, my fakticky velký hity, to víte... Prodali jsme šestsettřiadvacet desek s těmahle písničkama...”
Kate McCallisterová: „I v Chicagu?”
Muzikant: „Ne...”
Kate McCallisterová: „Neříkal jste předtím, že mi pomůžete?”
Muzikant: „Jo, jistě, skáču jako blecha...”

Marv: „Voknem? Já voknem nelezu.”
Harry: „Ale polezeš, voknem, Marve. Se bojíš, co? Pojď, vyskočíme.”

(Harry má na břiše pavouka. Marv se toho pavouka pokouší zabít šperhákem.)
Marv: „Ani hnout.”
Harry: „Co... Co mě mlátíš, Marve?”

Marv: „Já toho parchanta zabiju!”