Sherlock (seriál)

(Sherlock se s Watsonem baví o případu, najednou vytáhne růžový kufr.)
Watson: „To je kufřík růžové dámy. To je kufřík Jennifer Wilsonové.”
Sherlock: „Ano, očividně.” (Watson mlčí a pozoruje kufřík.) „Možná bych měl zmínit, že jsem ji nezabil.”

(Poté, co Sherlock neochotně řekne Mary, že skládá ubrousky z YouTube, Mary jakože zavolá její známá - smluvené heslo Mary a Johna, když si chtějí říct něco v soukromí.)
Mary: „Skládá ubrousky z YouTube.”
Joch: „No a tak se nudí.”
Mary: „Je strachy bez sebe!”

Sherlock: „Kdybych stál o poezii, přečetl bych si Johnovy e-maily jeho přítelkyni.”

Sherlock: (skoro dojatě) „Sotva mě teď budete potřebovat poblíž, když čekáte opravdové dítě...”

Sherlock: „Ach. Jako vždy se díváš, ale nenahlížíš. Pro tebe je svět neproniknutelné tajemství, pro mě otevřená kniha. Chladná logika versus romantický rozmar, to je tvá volba. Nedokážeš si spojit činy s jejich následky. Takže naposledy - jestli chceš mít to chrastítko, tak ho neházej na zem, hm?”

(Sherlock chce překvapit Watsona.)
Sherlock: „Stavím se na Baker Street. Třeba vyskočím z dortu.”

(Sherlock s Watsonem přicházejí na místo činu a Lestrade je informuje.)
Sherlock: „I my sledujeme zprávy.”
Watson: „Řekls nuda a přepnul to.”

Mycroft: „Tenhle spor mezi námi je zkrátka dětinský. Lidé budou trpět. A víš, jak to vždy rozčiluje mámu.”
Sherlock: „Já ji rozčiluji? Já? To jsem nebyl já, kdo jí rozčílil, Mycrofte!”
Watson: „Ne. Ne, moment... Máma? Kdo je Máma?”
Sherlock: „Matka. Naše matka. Toto je můj bratr, Mycroft.”

Sherlock: „Zavolal sis mě jen proto, abys mě ponižoval?”
Mycroft: „Ano.”

John: „Takže nemáš přítelkyni?”
Sherlock: „Přítelkyni? Ne. To opravdu není pro mě.”
John: „Dobře. Takže máš přítele? Což je v pohodě, mimochodem.”
Sherlock: „Já vím, že ano.”
John: „Takže máš přítele?”
Sherlock: „Ne.”

John: „Vážně, Sherlocku, co tady děláme?”
Sherlock: „Já nevím.”
John: „Máme audienci u královny?”
(Přichází Mycroft.)
Sherlock: „Tak zřejmě ano.”

(Sherlock a John leží opilí na schodech v jejich bytě.)
Sherlock: „Mám mezinárodní renomé. ty máš mezinárodní renomé?”
John: „Ne, nemám mezinárodní renomé.”
Sherlock: „Ne. Ale nemůžu si vzpomenout proč. Kvůli něčemu se zločinem, nebo tak něco.”

Faith: „Nemám na koho jiného se obrátit.”
Sherlock: „Ale já jsem zaneprázdněn. Musím vypít šálek čaje.”

Sherlock: „Watsone! Jsem připraven. Oblečte se, máme důležitou schůzku.”
Lestrade: „Neodstěhoval se doktor před několika měsíci?”
Sherlock: „Odstěhoval, že? S kým jsem si tedy celou tu dobu povídal?”

Mycroft: „Jsme v Buckinghamském paláci, samotném srdci britského národa. Sherlocku Holmesi, obleč si kalhoty.”