Van Helsing

Aleera: „Zdravím tě, Anno.”
Anna Valeriová: „Taky tě ráda vidím, Aleero.”
(Uplyne jiná scéna.)
Anna Valeriová: „Udělala jsem ti něco v minulém životě?”
Aleera: „Nehraj si na upejpavou, princezno. Vím, co se skrývá ve tvém roztouženém srdci.”
Anna Valeriová: „Doufám, že máš srdce, Aleero, abych ti do něj mohla vrazit kůl.”

Kardinál Jinette: „Když jsme tě našli polomrtvého na schodech tohoto kostela, věděli jsme, že budeš poslán vykonávat Boží dílo.”
Van Helsing: „Proč je nevykonává sám?”
Kardinál Jinette: „Nerouhej se!”

Anna Valeriová: „Vy tam! Otočte se!”
(Carl a Van Helsing se otočí.)
Anna Valeriová: „Chci vás vidět!”
Van Helsing: „Proč?”
Anna Valeriová: „Tady cizincům moc nevěříme.”
Hrobník: „Cizinci tu moc dlouho nevydrží.”
(Bere Carlovi míry.)
Hrobník: „Sto sedmdesát centimetrů na sedmdesát centimetrů.”

Van Helsing: „Už jste to někdy viděla?”
Anna Valeriová: „Ne. Co to je?”
Van Helsing: „Potomci.”
Anna Valeriová: „Cože?”
Van Helsing: „Muž se třemi nádhernými ženami čtyři sta let?”

Van Helsing: „Doktore Jekylle, hledají vás Rytíři Svatého řádu...”
Pan Hyde: „Teď jsem pan Hyde!”
Van Helsing: „... pro vraždu dvanácti mužů, šesti žen, čtyř...”
Pan Hyde: „Dětí, třech koz a pro ošklivý masakr na drůbeži.”

Hrabě Dracula: „Je pozdě, příteli. Mé děti žijí!”
Van Helsing: „Pak jediný způsob, jak je zabít, je zabít vás.”
Hrabě Dracula: „Správně.”
Van Helsing: „Tak to uděláme.”
(Začne se transformovat.)

Velkan Valerius: „Raději bych zemřel, než pomáhal!”
Hrabě Dracula: „Nebuďte nudný. Všichni zemřou.”

Anna Valeriová: „Ptáte se na mnoho věcí!”
Van Helsing: „Většinou se ptám na dvě. Co je to a jak to zabít?”

Kardinál Jinette: „Bez nás by se svět ocitl v temnotě. Vlády a říše vznikají a zanikají, ale my chráníme lidstvo před nebezpečím již od nepaměti. Jsme poslední obranou proti zlu, o jehož existenci nemá lidstvo ani ponětí.”
Van Helsing: „Pro vás jsou tyhle zrůdy jen zlo, které je potřeba vymítit. Ale já stojím u jejich smrti, kdy se stávají zase lidmi, jimiž byli.”
Kardinál Jinette: „Pro tebe je to zkouška víry.”

Van Helsing: „Už to není váš bratr, Anno!”
Anna Valeriová: „Vy jste to věděl?”
Van Helsing: „Ano.”
Anna Valeriová: „Předtím nebo potom, co jsem vám nedovolila střílet?”
Van Helsing: „Předtím.”
Anna Valeriová: „A přesto jste ho chtěl zabít.”
Van Helsing: „Je to vlkodlak. Bude zabíjet lidi!”
Anna Valeriová: „Nemůže za to! Není to jeho vina!”
Van Helsing: „Bude zabíjet!”
Anna Valeriová: „Víte, co je odpuštění?”
Van Helsing: „Ano. Často ho žádám.”

(Van Helsing chodí městem v mlze, hledá vlkodlaka.)
Van Helsing: „Kdo tady koho honí?”

(Hrobník stojí v rakvi opřené o zeď.)
Hrobník: „Krásná noc. Mně je trochu těsná, ale pro vás bude přesná. Jaká souhra náhod.”
(Odejde kopat hrob.)
Hrobník: „Vidím, že vás vlčí muž ještě nedostal.”
Van Helsing: „Ale snaží se. A vás to nijak neznepokojuje.”
Hrobník: „Já ho neohrožuju. Jsem ten, co po něm uklízí. Jestli mi správně rozumíte.”
Van Helsing: „Na kopání hrobů je trochu pozdě.”
Hrobník: „Na to není nikdy pozdě. Nikdy nevíte, kdy se vám bude čerstvý hrob hodit.”
(Napadne Van Helsinga lopatou, ten na něj namíří pistoli.)
Hrobník: „Pardon. Jsem už taková povaha.”
(Skočí po nich vlkodlak, Van Helsing uhne, vlkodlak sejme hrobníka, ten spadne do hrobu. Jeho lopata se zabodne do země a na její tyčku spadne jeho klobouk.)

Carl: „To je můj nejnovější vynález. Plynný pohon. Dokáže katapultovat šípy velkou rychlostí v rychlém sledu. Zmáčni kohoutek a drž ho. Znám historky z Transylvánie. Tohle potřebuješ. Dílo génia.”
Van Helsing: „Jestli to neříkáš jen ty.”
Carl: „Říkám to já.”

(Carlovo udělátko vylidní zámek plnej upařů.)
Van Helsing: „Carle, ty jsi génius.”
Carl: „Génius s přístupem k nestálým chemikáliím.”

Pan Hyde: „Tak vy jste ten skvělý Van Helsing.”
Van Helsing: „A vy jste vyšinutý psychopat.”
(Hyde si potáhne z doutníku a vyfoukne na Van Helsinga kroužek.)
Pan Hyde: „Každý máme něco.”
(Típne si doutník o jazyk a sní ho.)