Vtipy a srandičky

Joy: „Co tak čumíš?”
Buddy: „Seš perfektní...”
Joy: „Já vím.”

(Homer si vyčistil zuby a pak si celý šťastný lehá k Marge do postele.)
Homer: „Má oblíbená žena v mé oblíbené místnosti.”
Marge: „Jsem ráda, žes měl prima den.”
Homer: „Nezníš nadšeně.”
Marge: „Protože nejsem.”
Homer: „Ale řeklas, že jsi ráda.”
Marge: „Nauč se číst mezi řádky.”
Homer: „A proč? Vždyť je tam jen bílé místo.”

(Tacho leží postřelený v sanitce a Turbo stojí vedle něj a přijdou Semir s Benem.)
Semir: „Tak co, kolegové?”
Turbo: „Kolegové? Hezký by to bylo, ale asi z toho nic nebude.”
(Semir s Benem se na sebe uličnicky usmějí.)
Semir: „Mluvili jsme s ředitelem... k závěrečným zkouškám vás pustí.”
Turbo: „Fakt? Děkujeme, kluci.”
Ben: „To nic, ale běda, jestli se přihlásíte k nám.”
(Ben a Semir odchází.)
Turbo: (Křičí na Bena a Semira.) „Budeme Kobra 12.”
Semir: „Ta už kdysi byla.”
Ben: „Spíš Slepejš 13.”
Semir: „Jo a nebo Zlatej křeček 14.”
Ben: „A nebo Slimák 15.”
Semir: „Centrála volá Slimáka 15... to vypadá na drsnou akci.”

Leonard: „Co uděláš se svým podílem?”
Rajesh: „Jako zodpovědný dospělý investuji peníze do CD, počkám, až se CD zhodnotí, a pak si koupím tygra.”

(Alex jde k soudu.)
Joey: „Ahoj, jednou jsem taky hrál právníka...” (cituje) „Námitka. ctihodnosti, jak může jít o nestrannou porotu, když čtyři porotci jsou androidi?”
Alex: „Aha... takže film z budoucnosti?”
Joey: „Ne, točilo se to před šesti lety.”

(Ben a Semir po bouračce na dálnici, kdy je všechno bolí.)
Ben: „Cítím se jak po koncertě DJ Boba.”
Semir: „Indiáni neznají bolest.”
Ben: „To máš smůlu, že jsi Turek.”
Semir: „Happy Birthday.”
Ben: „Vítejte v blázinci.”

Bernadette: (o svém těhotenství) „Je to dar. Takový, o který jsme si neřekli, ani jsme si ho nevybrali...”
Howard: „A jeden už máme...”
Penny: „Víte, vždycky když si koupím hezký top, tak se pak vrátím a koupím si ho ještě v jiné barvě.” (Všichni se na ni divně dívají.) „Což snad nebude i váš případ.”

Rudy Baylor: „Přísahu jsem složil hlupákovi a podpořil mě lump. Konečně se ze mě stal advokát.”

Penny: (o malé Halley) „Namočila jsem jí dudlík do bourbonu a odpadla.”
Bernadette: „Doufám, že vtipkuješ.”
Penny: „Samozřejmě. O bourbon se nedělím.”

Sophie: „Myslím, že Barbara není moc chytrá. Ani mi neodpovídá na maily! Asi bude mít Olegovu DNA.”
Max: „Stejně jako většina židlí tady.”
Oleg: „Proto si svou židli nosím každý den z domu. V metru je to sice trapné, ale tam si taky nesednu.”

Frank: „Kluk, co bydlí támhle přes ulici, ten Tommy Jenkins, co mu říkáte?”
Al: „Tommy Jenkins? Slepej jak patrona, úplně levej a hází jako holka?”
Carol: „Já mám nápad. Co kdybyste hráli s Markem?”
Al: „Jaké číslo má Tommy?”

(JT převlečený za holku jde zpívat v dívčí kapele.)
Pořadatel: „A kde máš syna?”
Frank: „JT? Ten... má rande.”
Pořadatel: „Jo, to znám. Kluci jsou kluci.”
Frank: „Jo, občas.”

(Chlap se snaží přesvědčit Jardu, aby zařídil remízu v příštím fotbalovém zápasu.)
Chlap: „Ten fotbal se prostě musí dělat s pružnejma klukama, jako jsi ty. Se nechci dožít doby, kdy budu chodit na fotbal, aniž bych věděl, jak to dopadne, ne?”

(Earlovi odtáhli El Camino a on tam propašoval Kennyho v autě.)
Earl: (vypravěč) „Byl to takovej náš trojskej kůň. Tehdy sice měli dřevěnou sochu plnou válečníků, zato my měli malýho Peugeota plnýho čtyřicetikilovýho teplouše...”

Tim: „Kdes byla tak dlouho?”
Jill: „Ten kopec mi dělal problémy, sjela jsem ho.”
Tim: „Je ti něco?”
Jill: „Ne, jsem v pořádku, zarazil mě strom.”