Hlášky z filmů a seriálů

Saša: „Ivo, musíš mě schovat.”
Iva: „Co je?”
Saša: „Rychle! Asi jsem nabízela letáky špatným lidem.”
Iva: „Co?”
Saša: „No oni vypadali tak sympaticky a křičeli, že mají rádi kuřata.”
Iva: „No?”
Saša: „Tak jsem jim zkusila dát pár letáků a oni začali křičet, že maso je vražda, že jsem fašista a začali mě honit.”
Iva: „Klid, vegoši tě domů sledovat nebudou.”
Lexa: „Ségra? Doma tě hledali nějaký divný lidi a chtěli vidět, co jíme.”
Saša: „Proboha.”
Lexa: „No tak jsem jim ukázal kaštany a zas odešli.”
Iva: „Vy jíte kaštany?”
Saša: „Jenom někdy.”
Lexa: „Nejsou moc dobrý.”

Quentin: „Zdravíčko! Zabili jsme Vogela, ale musíte nás rychle pustit, máme teď totiž jiné plány.”

(Caroline uvidí svého bývalého kluka Andyho a snaží se schovat za okenní tabuli.)
Andy: „Ahoj Max, tvoje tabule má moc pěkný nohy.”

(Na stanici jsou hasiči z Toronta, Otis si je nechá proklepnout.)
Otis: „Ohledně těch Kanaďanů... Víš, odkud jsou?”
Mouch: „Z Kanady?”

(Danny se nastěhuje k Benovi a Tuckerovi.)
Ben: (na Dannyho) „Jsi rodina. Můj byt je i tvůj byt, chlape.”
Tucker: (Přitáhne obří kufr.) „Prakticky vzato je to můj byt! Dobře, a až příště řeknu: ‚Počkej, já ti s tím pomůžu’, zkus říct: ‚Ne, díky, to je dobrý.’”

Bonnie: „Málem jsem zapomněla na svůj dárek! To je tak vzrušující.” (Odbíhá pro dárek.)
Ben: „Není možné, že jich je víc! Jako vážně, co budeme dělat s ohřívačem ručníků?!”
Tucker: „To jsem si chtěl vlastně nechat. Co? Emma je jediná, kdo dokáže ocenit uklidňující účinek teplých vlhčených ubrousků?”

Senátorka Padmé Amidala: „Musí to být těžké, být Jedi. Nesmět navštěvovat místa, která máš rád, dělat, co máš rád...”
Padawan Anakin Skywalker: „Být s lidmi, které mám rád.”
Senátorka Padmé Amidala: „Mít někoho rád? Myslela jsem, že to nesmíte.”

(Velitel Boden oznámí, že budou mít skříňky po dvojicích a můžou si vybrat, s kým budou sdílet skříňku.)
Otis: „Prosím vás, kdokoliv, jen ne Cruz.”
Cruz: „Já budu s Otisem.”
Otis: „To nemyslel vážně.”

Prodavačka: „Jak ten mobil využijete?”
Max: „No, nic tak složitého. Chci telefon, co přimaluje lidem kníry a občas zavolá mojí matce a hned zavěsí.”

Juan / Zahara: „Otec Manolo... Ten zestárl!”
Paquito: „Už to není holčička.”

(V Káhiře.)
Bodo: „Páni, konečně jsem zase v Africe.”
Caputo: „Poslouchej, tobě se vážně líbí Afrika víc než Neapol?”
Bodo: „Caputo! Afrika, to je přece moje vlast.”
Caputo: „No, tak já ti ji ukážu. Podej mi ruku, nebo mi frnkneš.”

(Augustus nabízí Karlíkovi čokoládu.)
Augustus Gdoule: „Nechtěl bys čokolate?”
Karlík Bucket: „Jasně.”
Augustus Gdoule: „Tak sis ji měl přinýst!”

(Při první hodině obrany proti černé magii.)
Zlatoslav Lockhart: „Dovolte mi, abych vám představil nového učitele obrany proti černé magii. Mě. Zlatoslav Lockhart, nositel Merlinova řádu třetí třídy, čestný člen Ligy na obranu proti černé magii a pětinásobný vítěz ceny Týdeníku čarodějek v soutěži o nejkouzelnější úsměv. Ale o tom teď nemluvím. Tu smrtonošku v Bandoru jsem nezahnal úsměvem.”
(Zasměje se.)

Loki: „Víte, co činí člověka mravným? Strach.”

(Tomáš pomáhá Saše s Iviným domácím úkolem. Zazvoní telefon z obchodu, zvedne to Iva.)
Iva: „Haló. Co? A kdo?” (Otočí se na Tomáše.) „Hele, volá nějakej cizí pán z obchodu.”
Tomáš: „A co říká?”
Iva: „Nic. Pláče.”
Tomáš: (Má nohy v lavoru.) „Boty!”
(Iva s Tomášem dorazí do obchodu, kde už jsou jen Ozzák a Marcelka.)
Tomáš: „No, tak vidím, že jste se tady už začali zařizovat. Tak, kde je ten pán, co tady plakal?”
Marcelka: „Vyštval ho!”
Ozzák: „Ty vole, chtěl Madonnu!”