Hlášky z filmů a seriálů

Denton Van Zan: „Bojíš se?”
Alex Jensenová: „Ne.”
Denton Van Zan: „Byl to tvůj nápad jet sem.”
Alex Jensenová: „Já myslela, že to bude z výšky tisíc metrů.”
Denton Van Zan: „No jo a já, že s sebou budu mít dvě stovky mužů. V životě se to občas chumelí.”

Liu: „Kdyby někdo slušnej koupil flašku a pozval mě...”
Mike: „Tak dobře, já od tebe koupím tu tvoji hadí hrůzu!”
Liu: „Tak jo, tři sta!”
Burák: „Tři sta, to je nějaký levný, ne, za dva hady?”
Liu: „Tak čtyři sta!”
Mike: „Tak děkuju!”

(Quinn se ptá na parašutisty.)
Quinn Abercromby: „A tihle?”
Alex Jensenová: „Archandělé.”
Quinn Abercromby: „Hm?”
Alex Jensenová: „Sedmnáct vteřin. Takovou mají životnost, když vyskočí z letadla.”
Eddie Stax: „Nenapadlo vás dávat jim padáky?”

(Deke dal Max na účet milion dolarů a Max chce společně s Caroline skončit v bistru.)
Han: „Max, Caroline...”
Max: „Ne!”
Han: „Ani nevíš, co jsem chtěl.”
Max: „Ať je to cokoli, tak ne! Máme milion dolarů.”
Caroline: „Jo, máme milion dolarů!”
Max: „Jo, máme milion dolarů a já tady končím!”
Caroline: „Já taky, holka! Nesnáším tuhle díru od prvního dne.” (na Hana) „Sayonara, malý pivo!”

Dr. Josh Keyes: „Přeskočil jsem opilost, mám rovnou kocovinu.”

(Řídí Nivu.)
James: „Znamená to, že jsme našli komunistické auto, co by se nám líbilo?”
(Nivě chcípne motor a nejde nastartovat.)
Jeremy: „Ne!”

(Q předvádí Jamesi Bondovi nové auto.)
Q: „... a za čelními světly rakety Stinger.”
James Bond: „Výtečně. Přesně to člověk potřebuje pro odreagování po dlouhém dni v kanceláři.”
Q: „Nula nula sedm, musím vám připomenout, že máte povolení zabíjet, a ne porušovat dopravní předpisy!”

(Rambo s plukovníkem Trautmanem jedou v džípu.)
Plukovník Samuel Trautman: „Je těžké tomu uvěřit, Johne.”
John J. Rambo: „Čemu, pane?”
Plukovník Samuel Trautman: „Nerad to říkám, ale pravda je, že trochu měkneme.”
John J. Rambo: „Možná jen trochu, pane. Jen trochu.”

Danny Archer: „Někdy si říkám, jestli nám Bůh odpustí, co jeden druhýmu děláme, ale když se rozhlídnu, tak je mi jasný, že Bůh musel tohle místo už dávno opustit.”

Žena: „Ale na tomto lístku je napsáno ‚jedno pivo zdarma’. Je tohle hospoda u Vočka, ne?”
Vočko: „Ne. Tohle je... Hospoda u Cvočka.”

(Homer si koupil drahý běhací pás se zabudovanou televizí.)
Marge: „Na tom pásu buď běhej, nebo ho vrať!”
Homer: „A kde budu sledovat televizi?”
Marge: „Na televizi!”
Homer: „A po čem budu chodit?”
Marge: „Po zemi!”
Homer: „A kde?”
Marge: „Hloupější hádku jsme nikdy neměli.”
Homer: „Vsaď se, že měli!”

Mycroft Holmes: „Jsem zde, abych odvrátil strašlivou katastrofu. Jestliže se záležitosti dvou národů, které nebudu jmenovat, ale řeknu, že hovoří francouzsky a německy, nevyřeší dnes večer, budu nucen jet do Švýcarska.”

(Zešílevší tajemník Kudrna dorazí do hospody zároveň s Andulou, která se chce přiznat ke své noční přítomnosti na hradě.)
Pupencová: „Tady je! To je ona! Musí to dosvědčit! Byla jsi na hradě?”
Andula: „Byla!”
Tajemník MNV: „A tady je ten kostým.”
Tajemník Kudrna: „Všude nastolit atmosféru důvěry!”
Pupencová: „Spala jsi s mým mužem, couro?”
Referent Dr. Tomeček: „Ale to není možný, pan správec byl celou noc se mnou.”
Andula: „Já se takhle urážet nenechám. Já jsem byla celou noc s tímhle pánem.” (Žene se k Dr. Boukalovi, který si při pohledu na Kudrnu rychle balí věci.)
Tajemník Kudrna: „Soběstačnost v krmivech na přední místo!”
Psychiatr Dr. Boukal: „Moje řeč! S fortelem na silážní jámy!”
Andula: „Tak řekni všem, že jsem byla s tebou celou noc!”
Tajemník Kudrna: „Za další zvýšení!”
Psychiatr Dr. Boukal: „A vždy suché boty pro stavbaře!”
Předseda MNV: „Helejte, vy jste tady jedinej střízlivej. Je vám to jasný?”
Referent Dr. Tomeček: „Ne, ne...”
Tajemník Kudrna: „Dohnat a předehnat!”
Psychiatr Dr. Boukal: „Dobrý odchov, zdravé tele!” (Cpe Kudrnu s Tomečkem ven z hospody do auta.)
Tajemník Kudrna: „Kupředu! Za další úspěchy!”
Psychiatr Dr. Boukal: „No, nesmíte si to tak brát. Pojďte, posadíme se spolu pěkně do autíčka, no pojďte, pojďte.”
Tajemník Kudrna: „Pusťte mě, já se bojím.”
Referent Dr. Tomeček: „Au, von mě kope!”

Paní Wilkinsonová: „Pane Clegu, kolik košilí to na sobě máte? Jednu, dvě, tři, čtyři... Je to opravdu nezbytné?”
Terrence: „Samozřejmě. Šaty dělají člověka. A čím méně je člověk člověkem, tím více šatů potřebuje.”

Frankie Dunn: „Musíš se do toho opřít! Mlať ji do prsou, až jí zmodraj a upadnou.”