Hlášky z filmů a seriálů

David: „Takže nejsi mrtvá, pořád žiješ!”
Elizabeth: „Ano, Davide. Ale jsem v kómatu, není to dobré.”
David: „Pořád lepší než bejt mrtvá.”

Kněz: (krade šperky i obrazy) „Budu potřebovat pár vašich osobních věcí.”
Dan: „Hej! To je ale krádež!”
Kněz: (praští ho do obličeje) „Pardon, démon posedl mou pěst.”

C. C. Babcock: „Já chci muže, se kterým se mi rozklepou nohy a rozbuší srdce.”
Fran: „To mluví přesně pro Nilese. Jděte s ním klepat koberce.”

Plukovník Samuel Trautman: „Překvapuje mě, že ještě nezabil nikoho z vašich mužů.”
Šerif Will Teasle: „A to už proč?”
Plukovník Samuel Trautman: „Po pravdě řečeno, udělal chybu. Můžete být rád, že dýcháte.”
Šerif Will Teasle: „To je vážně skvělý. Přijel jste zjistit, proč jeden z vašich strojů vykopal válečnou sekeru?”
Plukovník Samuel Trautman: „Vy si asi nechcete přiznat, že bojujete s expertem na partyzánskou válku. S mužem, co je nejlepší se zbraněmi, s noži, ale i s holýma rukama. S mužem, který je tvrdě cvičen, aby ignoroval bolest anebo počasí. Aby jedl věci, po kterejch bleje i prase.”

Naomi: „Za chvilku máš to rande.”
Scarlet: „Jsem terno, co? Doma mám dvě dorůstající dětičky a za nehtama kompost.”
Naomi: „Ale zadek máš jako dvanáctiletej kluk.”

(Isabel přede všemi křičí na Jacka.)
Jackův manažer: „Co kdybys šla do šatny a vzala si prášek?”
Isabel: „Ty buď zticha, jinak ti přidělám ocas!”

Tess: „Střední škola není nic tak těžkého.”
Anna: „Nevydržela bys tam jeden jedinej den.”
Tess: „Myslím, že vydržela. A zvládla bych to i bez trestů.”

Kevin: (o svatbách) „Nemyslíš, že je to až příliš moc rituálů na něco, co má asi jen padesátiprocentní šanci na přežití?”
Jane: „Uh, jak příjemné - muž, co nevěří v manželství!”
Kevin: „Jen poukazuju na pokryteckou atrakci.”
Jane: „Jak vznešené! Obcházíš taky děti, abys jim řekl, že Santa Claus neexistuje?”

Anna: „A co ten Texter?”
Mary: „Tak Texter ještě musí provést verbální kontakt. Klidně by mohl prodělat operaci, po které by musel mluvit přes přístroj a dýchat dírkou v krku, a já bych nepoznala rozdíl, protože jsem ještě neslyšela jeho hlas.”

Tiffany: „Může aspoň jedna pitomá konverzace proběhnout bez toho, aniž bys mi musel pořád připomínat, že je můj zatracený manžel mrtvý?!”

Sandra: „Mám pro tebe dárek pro družičku. Vzpomínáš na toho kluka, jak jsem ti říkala? Na Brada?”
Jenny: (snaží se jí vykroutit) „Ne ne ne, říkala jsem ti, ať mi nikoho nedohazuješ. Prosím, nenuť mě...”
Sandra: „Zlato, zlato! Tohle je Brad.” (Ukáže na vysokého pohledného černocha.)
Jenny: „Dobře, ale tohle je naposled.”

(Duch bývalé přítelkyně Allison ze střední školy ho vezme do doby jeho úplně první lásky - Jenny.)
Malý Connor: (udělá fotku Jenny) „Nechám si ji navždycky.”
Dospělý Connor: „To jsem určitě neřek, je to sestříhaný!”
(Allison přetočí vzpomínku o kousek a nechá ho to opakovat.)
Dospělý Connor: „Vážně to není můj brácha? Ten vždycky říká ty ufňukaný věci.”
(Allison přetočí jeho repliku ještě několikrát.)
Dospělý Connor: „Už chápu. Řekl jsem to.”

Chon Wang: „Zabils mi přítele.”
(Přesekne lano.)
Chon Wang: „Zabils mi otce.”
(Přesekne další lano.)

Frank Dixon: „Pochopte a představte si, že tyto chipsy jsou Krakózia. A to jablko...”
Viktor Navorski: „Velké jablko.”
Frank Dixon: „Velké jablko reprezentuje povstalce. OK?”
(Udeří jablkem do sáčku s chipsy.)
Frank Dixon: „Není více Krakózie. Nové zřízení. Revoluce.”

Jacob: „Pomůžu ti znovu objevit tvý mužství. Máš ponětí, kde ho tak pozbyl?”
Cal: „Zřejmě v roce 1984.”