Hlášky z filmů a seriálů

Holly: „Tři miliony let v budoucnosti Dave Lister, poslední žijící člověk, otěhotní po románku se svým ženským já z paralelního vesmíru. Porodí dva chlapce. Protože však dvojčata byla počata v paralelním vesmíru s odlišnými fyzikálními zákony, trpí extrémně zrychleným růstem. Oba dosáhnou osmnácti let tři dny po svém narození. Aby jim zachránil život, vrátí je Lister do vesmíru jejich původu, kde mohou žít normální život. Tedy pokud je normální, když je váš otec žena a vaše matka muž a když je vám osmnáct let tři dny po narození.”

Božetichová: (přivede Karfíka do sborovny) „Holky, přírodní úkaz! Pojď.”
Karfík: „Dobrý den.”
Božetichová: „Učitel.”
Učitelka: „No jo, ale strašně mladej. Z toho si tak budou něco dělat, ten je ani neseřve.”

Hawkeye: „Copak je dneska k snídani?”
Trapper: „Včerejší večeře...”
Hawkeye: „Skvělé! Ta byla včerejší oběd...”

Jason: (o dívce, do které se zamiloval) „Crystal, určitě se jmenuje podle toho šampaňského.”
Hoyt: „Uvědom si, odkud pochází. Vsadím se, že její druhé jméno je Meth.”

(Arthur, Selenie a její bratr plují v kusu brčka.)
Seleniin bratr: „Nesnáším hromadnou dopravu.”

Leonard: „Chystám se na rande.”
Sheldon: „Nemůžeš se divit, že mě to nenapadlo hned.”
Leonard: „Proč? Je tak neobvyklé, že mám rande?”
Sheldon: „No, statisticky vzato...”

(Karfík vyjde z WC.)
Božetichová: „Copak, copak? Osmičky jsou nahoře, co tu děláš? Šup, šup, šup. A jak to, pouští se až za sedm minut. Ty používáš příslušenství sboru! Jméno?”
Karfík: „Já jsem tu, prosím, nový. Já jsem učitel. Karfík Michal.”
Božetichová: „Božetichová Marcela. A jak že jsi to, Karfík?”
Karfík: „Ano.”
Božetichová: „Tak to ti budou ti rošťáci říkat Karfiol. Tak pojďte. Pojď.”

Pes Chance: „A tak jsme šli. A šli. A pak pro změnu zase šli. V hlavě se mi rojily otázky: Kde jsme? Jak se dostaneme domů? Kdo řekl, že čivava je pes? A to nejdůležitější: Co budeme jíst?”

Albert Horák: „Ničeho se nebojte, přátelé. My nejenom, že máme talent, my si zvolíme i taktiku. Co to budu popisovat. Já vám slibuju, že tak skvělý týden jste nikdy v životě nezažili.”

Kuchař Igor: „Hrášek nebo mrkev, pane?”
Hawkeye: „To je jedno.”
Kuchař Igor: „To je dobře, protože stejně nevím, co je co.”

Stella: „Musíme zjistit, co dělal, než došel do kláštera. Řídím já!”
Don: „Né, prosím, nechte řídit mě!”
Stella: „Ne.”
Don: „Máte v autě aspoň sušenky, nebo tak něco?”
Stella: „Proč?”
Don: „Protože nestihneme jídlo!”

(Dean vsypal Alastairovi do pusy sůl.)
Alastair: „P-promiň. Něco se mi zachytilo v krku. Myslím, že je to můj krk.”

(Derek přijde k sobě do karavanu poté, co hledal Meredith u ní doma, a mezi stromy vidí dům ze svíček.)
Meredith: „Blbá, uhozená, pitomá! Nechápu, jak jsem tohle mohla udělat, srab jeden pitomej. To je ale, mohla jsem bejt doma... Rainman pitomej!”
Derek: „Meredith...”
Meredith: „No kde jsi byl? Já tu na tebe čekám a čekám! A já jsem se přitom tak blbě a trapně ponížila, a zrovna, víš, jsem ti chtěla říct, že tady tohleto... je naše kuchyně! A tohle je náš obývák. A tamhle... tam si můžou hrát naše děti. Pořád se mi honilo hlavou, že postavím dům, ale nemůžu, protože jsem chirurg! A teď jsem tady a je mi jako ztroskotanci! Už jsem z toho vyléčená a ty sem nepřijdeš, a všechno je zničený, protože ti trvalo, než jsi přišel domů, a nemohla jsem najít šampaňský!”
(Derek zvedne láhev, co jí vytáhl z koše, když třináctá pacientka jejich klinickou studii konečně přežila.)
Derek: „Hm... to je kuchyň? Obývák? Trochu malý. Myslím, že odtud je lepší výhled. A tady si budou hrát děti? Kde je ložnice?”
Meredith: „Mám na tebe vztek. A nevím, jestli ti věřím! Chci ti věřit, ale nevím, jestli mám. Tak já to zkusím, já to zkusím, protože věřím, ale, ale chci, abys věděl, že chci být nezávislá a nesmíš mě k ničemu nutit, já... já budu...” (Nedořekne to, protože jí Derek dá pusu.)

Arthur: „Abys mohla mít děti, potřebuješ manžela.”
Selenie: „Já vím. Ale nedělám si starosti, mám na to přece ještě dva dny...”

Archer: „Myslím, že kdysi někdo definoval kompromis jako řešení, se kterým není spokojená ani jedna strana.”
Shran: „V tom případě byly tyto rozhovory extrémně úspěšné.”