Hlášky z filmů a seriálů

Sharona: „Půjdete do pekla.”
Monk: „Já už v pekle jsem.”

(Oliver se snaží Janě dohodit dalšího chlapa.)
Jana: „Kdo to vlastně je?”
Oliver: „Dobrej chlap. Pěknej. Policajt.”
Jana: „Jak ho vlastně poznám?”
Oliver: „No bude u sebe mít policejní průkaz...” (smích) „Dělám si srandu.”

Monk: „Jste zapsaná k volbám?”
Sharona: „Nikdy nevolím. To jim pomáhá.”

(Kriminalisté najdou auto v rokli. Na místo přijíždí soudní lékař Karel Benkovský.)
Benkovský st.: (na Ivana a Olivera) „Hej! Pánové, no - kdo mně pomůže?”
Ivan: „Jéžišmarjá... Tak já ti tam pošlu šerpu.” (Poplácá Olivera po rameni.)
Oliver: „Jako já, jo?”
(Oliver jde k Benkovskému, vezme mu tašku a jistí ho, aby nespadl.)
Benkovský st.: „Nastav hřbet.” (Chytí se ho.) „Tak, pojď.”
Oliver: „Za to bych měl dostat příplatek...”

(Spencer rychle šplhá po stromě.)
Alex: „Jak to dělá?”
Fridge: „Šplhání je jeho přednost... Já vybouchnu po buchtě.”

Charlie: „Nemůžu uvěřit, že jsem prošvihl takovou tutovku, jen abych seděl na záchodě a poslouchal, jak nekadíš...”

Monika: „Už nejsem nevěsta!! Jen něčí manželka!!”

(Phoebe ukazujou přátelé lístek se vzkazem od Chandlera.)
Phoebe: „Co je to? Řekni Monice, ať se nezlobí! Řekni si jí to sám!”

Mistr Yoda: „Senátorko Amidalo. Ta tragédie při přistání... Hrůza. Že vy v pořádku, srdce moje pookřálo.”
Senátorka Padmé Amidala: „Netušíte, kdo za tím stojí?”
Mistr Mace Windu: „Podle našich informací nespokojení horníci z měsíců Naboo.”
Senátorka Padmé Amidala: „Podle mě to zosnoval hrabě Dooku.”
Rytíř Ki-Adi-Mundi: „Je to politický idealista, ale není vrah.”
Mistr Mace Windu: „Víte přece, že Dooku byl kdysi Jedi. Nemohl by nikoho zabít. To by nedokázal.”

Plukovník Henry Blake: „Nemůžu dovolit, aby se mezi sebou moji mladší důstojníci mlátili.”
Kapitán Duke Forrest: „Sakra, Henry, Frank Burns je hrozba. Pokaždý, když mu umře pacient, řekne, že je to vůle Boží, nebo vina někoho jinýho.”
Kapitán Benjamin Franklin ‚Hawkeye’ Pierce: „Tentokrát z toho obvinil nějakýho kluka, kterej byl tak hloupej, že mu uvěřil.”

Soudkyně: „Lid versus Ana Kapicová. Vražda prvního stupně a pokus o čtyřnásobnou vraždu. Jak se cítí obžalovaná?”
Calhounová: „Nevinná, vaše ctihodnosti.”
Soudkyně: „Pane Barbo, chcete stanovit kauci?”
Barba: „Vzhledem k závažnosti obvinění a možnému napojení na organizovanou zločineckou skupinu žádáme o setrvání obžalované ve vazbě. Je bosenské národnosti a je tu na studentské vízum. Nemá žádné vazby na místní komunitu, a hrozí tak obrovské riziko útěku.”
Soudkyně: „Paní Calhounová?”
Calhounová: „Navzdory tomuto vášnivému, patriotickému a xenofóbnímu projevu pana Barby...”
Soudkyně: „Přejděte k věci.”

(Monk během terapie mluví o tom, že Sharona dala výpověď.)
Monk: „Je to zvláštní, protože před dvěma týdny mi koupila hrnek s nápisem ‚nejlepší šéf na světě’. Copak se to dělá, koupit někomu hrnek a potom si jen tak odejít?”
Kroger: „Myslím, že hrnek není právně závazný, Adriane.”

Tomáš: „Dneska nejsi v cyklistickým.”
Emil: „Ne, ne, ne. Dneska ráno bylo hrozně sychravo. Jsem se bál, že bych mohl prochladnout. Z toho se dá umřít, normálně.”

(Kluci mají ve vazbě černocha. Přichází jeho advokát.)
Advokát: „Gratuluji. Našli jste dalšího neozbrojeného černocha. Asi bychom měli být rádi, že jste ho nezastřelili.”
Fin: „Měl u sebe zbraň.”
Advokát: „Vážně? Kdo mu ji podstrčil?”
Barba: „Vzpamatujte se.”

Tomáš Benkovský: „Co máte proti Bončajovi?”
Rudolf Janák: „Proč bych proti němu měl něco mít?”
Tomáš Benkovský: „Protože jste ho sháněl tak usilovně, že jste při tom zlomil dva prsty panu Hýkovi a když jsme vás chytili, tak jste vohrožoval Bončaje nožem.”