Hlášky z filmů a seriálů

Mistr Obi-Wan Kenobi: „Vypadáš nějak nervózně.”
Padawan Anakin Skywalker: „Vůbec ne.”
Mistr Obi-Wan Kenobi: „Takhle ses tvářil, když jsme spadli do gandarkova hnízda.”
Padawan Anakin Skywalker: „To vy jste tam spadl, mistře. A já vás zachránil, víte?”

(Zelda přichází do domu.)
Zelda: „Náš soused, pan Tobias, je neprotivnější člověk na planetě. Už zase nám rozsypal smetí.)
(Zelda pokládá na stůl zmačkanou popelnici.)
Salem: „To byla moje oblíbená popelnice. Takový vzpomínky nemůže nic nahradit.”
(Zelda kouzlem spravuje popelnici.)
Salem: „To není ta popelnice, co jsem myslel.”

Paní Popowská: „Tímto končí zevrubná prohlídka našeho klubu. Já jsem paní Popowská. Kdyby byly nějaké problémy, moje kancelář je vám vždy otevřená. Je mezi zdí a fritézou.”
Sabrina: „Paní Popowská, mám špatnou jmenovku. Jmenuji se Sabrina, ne Salinas.”
Paní Popowská: „To přežiješ.”
Valerie: „A já jsem Valerie, ne Fred.”

John: „Seamus O’Toole.”
Jeremy: „Bobby O’Shea.”
John: „Těším se, jak se nalijem!”

Správce: „Ten člověk vypadal jako...”
Dorota Máchalová: „Čert!”
Správce: „Ano.”
Dorota Máchalová: „A bojí se peří!”

Sabrina: „Jak ti to šlo o víkendu v klubu?”
Valerie: „Hrozně. Tradičně jsem připálila pár pizz... Když hasiči odjeli a Popowská se probrala, dala mi vyhazov.”

Hilda: „Argh... To je ale hloupá křížovka.”
Zelda: „Že to nepopadne tak katastrofálně jako onehdá piškvorky?”
Hilda: „I přes zkušenosti s muži si nemůžu vzpomenout na samce krůty.”
(Přichází Sabrina.)
Sabrina: (unaveně) „Kafe!”
Hilda: „Ne, má to šest písmen!”

Bryce: „Takže, zase jdeme zachraňovat svět?”
Lara Croft: „Rozhodně!”

Chlápek v baru: „Chovej se slušně.”
James T. Kirk: „Klid, fešáku. To byl vtip.”
Chlápek v baru: „Vidláku, možná neumíš počítat, ale jsme na tebe čtyři.”
James T. Kirk: „Takže jich pár ještě zavolejte, pak to bude na férovku.”

(Morgan, Roxy a Sabrina jsou zaskočené, že na lodi jsou samí důchodci.)
Roxy: „Myslím, že jsi našla něco starého a ty vlasy jsou určitě trochu modré.”
Morgan: „A všichni žijí na půjčený čas, takže...”
Sabrina: „Pššt! Uslyší tě!” (o vteřinu později) „Možná.”

Jake: „Jo, volala úča, že máš přijít do školy!”
Alan: „Kdy?”
Jake: „Minulej tejden...”

Zelda: „Hildo, věděla jsi, že jsme v novinách?”
Hilda: „Vážně? Kde?”
Zelda: „Na stránce s nekrology. Tys mi neřekla, že jsi zemřela.”
Hilda: „Buď je posmrtný život úplně stejný jako předsmrtný... Nebo mi tu někdo něco vysvětlí.”
(Obrací se na Salema.)
Hilda: „Saleme?”
Salem: „No, každý přece ví, že hodnota děl vzroste, když umělec zemře. Tak jsem tomu trochu pomohl.”
Zelda: „O mně tu píší jako o dlouholeté společnici.”
Hilda: „To si budou všichni myslet, že jsem mrtvá!”
Salem: „A co ti vadí? Stejně vycházíš z domu jen málokdy.”

(U pístu, když se jim začne bortit plán na zlikvidování vetřelce.)
Ellen Ripleyová: „Kam jdou? A co náš plán?”
Dillon: „Vy jste imunní. Oni ne.”
Ellen Ripleyová: „Tak co teda děláme?”
Dillon: „Improvizujeme.”

Alan: „Nevím, co myslíš tím lidé jako vy, protože lidé jako já v minulosti byli buď oběti nebo potrava...”

Sabrina: „Jsem ráda, že máme naši situaci pod kontrolou. Možná že bychom příští středu nemuseli nikam chodit.”
Peter: „Perfektní. Nevyzvednu tě v sedm.”