Hlášky z filmů a seriálů

(Watson najde svého psa ležet na zemi bez známek života.)
Doktor John Watson: (na Holmese) „Kolikrát ještě zabijete mého psa?”

(Felix Leiter s členy protidrogové centrály honí Sanchezovy poskoky. James Bond měl podle Leiterova příkazu zůstat u vrtulníku a vše pouze pozorovat. Zaplete se však také do přestřelky a pár zločinců zneškodní.)
Felix Leiter: „Hej, pozorovateli. Chceš se nechat zabít?”
James Bond: „Když tě nedopravím na tu svatbu, jsem rozhodně synem smrti.”

Houslista: „Dámo, vraťte mi ty housle!”

Ellen Ripleyová: „Máte v hrudi příšeru. Tadle parta přepadla vaši loď a prodala vaši kryoschránku tomuhle člověku. A ten do vás vložil vetřelce. Je opravdu hnusný. Za pár hodin se vám prodere hrudním košem ven a vy zemřete. Máte nějaké dotazy?”
Hostitel: „A kdo jste vy?”
Ellen Ripleyová: „Já jsem matka té příšery!”

Speed Racer: (na Royaltona) „Táta měl pravdu. Jste ďábel.” (Royalton otočí oči v sloup.)

Paní Buttlerová: „A tento švihák ze světa je Gunstick Uncle Poeta!”
Gunstick Uncle Poeta: „Vždy, když jsem tak pochválen od rozšafných a krásných žen, mám touhu se své slávy vzdát...”
Paní Buttlerová: (Vstoupí mu do řeči.) „A přestaň už veršovat.”

(Při modlitbě.)
Francis: „To je můj pásek.”
Peter: „Můžu si ho půjčit?”

Louis: „Plachetnice vystřídaly parníky, které chrlily nekonečné menu chutných cizinců.”

John Bayley: „Tomu, jak mluvíš, říkám hudba...”

Steve Jobs: „Oni si snad myslej, že dělaj revoluci. Jediní revolucionáři jsme tady my.”
Steve Wozniak: „Vážně?”

Al: „Přál bych si, aby byl svět moucha a já velký srolovaný noviny!”

Al: „Jsme chlapi. Jsme na světě kvůli toulání, dobývání, vládnutí. Když jsme se oženili, tak je to v čudu.”

(Ve válce, mluví na generála.)
Boris Grushenko: „A co vyhrajeme?”
Generál: „Co vyhrajeme, vojíne? Představte si své milované podrobené Napoleonem, donucené žít pod nadvládou Francie. Chcete, aby se museli cpát těmi tučnými jídly s hustými omáčkami?”
Boris Grushenko: „Nééé.”
Generál: „Chcete ke každému jídlu soufflé a croissant?”

Deckard: „Je to pravý had?”
Zhora: „To víte, že ne. Myslíte si, že bych tu pracovala, kdybych si mohla dovolit pravého hada?”

Gregorio Cortéz: „Jsou to moje děti, budu je hledat podle svého!”
(Chvíle ticha.)
Babička: „Bla bla bla. Já mu nerozumím. Divný přízvuk, že?”