Hlášky z filmů a seriálů

Paní Bláhová: „V tomhle triku budeš teď, jak se říká, hin.”
Simona: „In, mami!”

Simona: „Jakou máte pračku?”
Lumír: „Bílou.”

Simona: „Ženy, já jsem napnuta jak dědovy kšandy...”

Žena: „Bude vážně dobrý.”
Rex Racer: „Ne, bude ze všech nejlepší. Pokud ho předtím nezničí.”

Dr. David Hawthorne: „Proč vás potřebuje, Samueli?”
Samuel: „Nepotřebuje. Byli jsme spolu na lovu mnohokrát. Dobře ví, že se lvů bojím.”

Mladá Iris Murdochová: „Až se o mně všechno dozvíš - budu mrtvá!”

(Faramir se snaží domluvit se Sméagolem, ten se mu před očima změní zpět v Gluma.)
Faramir: „Kam je vedeš? Odpověz.”
Glum: „Sméagole?” (Sméagol pláče.) „Proč pláčeš, Sméagole?”
Sméagol: (plačtivě) „Kruťasi nám ubližují. Pánešek nás ošidil.”
Glum: „Ovšemže. Říkal jsem ti, že šidí. Že je falešný.”
Sméagol: (plačtivě) „Pánešek je nás přítel.”
Glum: „Pánešek nás zradil.”
Sméagol: (plačtivě) „Ne. To není naše věc. Nech nás.”
(Glum se začíná rozčilovat.)
Glum: „Špinaví hobiti! Ukradli nám to!”
Sméagol: (plačtivě) „Ne. Ne.”
Faramir: „Co ukradli?”
Glum: (naštvaně) „Mého miláška!”

Alvy Singer: „Nedělají nic jiného, než že dávají ceny. Tomu nemůžu uvěřit. Nejlepší fašistický diktátor - Adolf Hitler.”

Quentin: „Mám udělat koně, co se chce projet?”

Gandalf Šedý: „Palantír je nebezpečný nástroj, Sarumane.”
Saruman: „Proč? Proč bychom se ho měli bát?”
Gandalf Šedý: „Neví se, kde jsou všechny ztracené Vidoucí kameny. Nevíme, kdo jiný se třeba dívá.”

(Peterka jde žádat o navrácení knihy Žlutý ďábel.)
Peterka: „Echm, echm.”
Profesor Šeda: „Ha, šejk Peterka. Copak nám nesete?”
Peterka: „Prosím, pane profesore, chtěl jsem vás prosit, abych nemusel panu řediteli hlásit...”
Profesor Šeda: „Pro tentokrát vám to ještě promíjím, ale ať se mi to neopakuje. Jděte.”
Peterka: „Prosím, pane profesore, chtěl jsem vás prosit, jestli byste nebyl tak laskav a tu knížku mi vrátil.”
Profesor Šeda: „Co?”
Peterka: „Chtěl jsem si dočíst jen kapitolu.”
Profesor Šeda: „Ven!”
Peterka: „Jestli byste mi neřekl, zda se podařilo Ahmedovi uniknouti.”

(Rudy telefonuje s Jardou Jágrem.)
Rudy: „Děkuju, že jste si na mě našel čas, pane Jágr. Dobře, tak Jardo. Předem děkuju za rozhovor, bude to rychlovka. Vím, že máš před další sezonou.” (Okolo něj proběhne dcera se sušenkou v ruce.) „Co chceš dělat s tou sušenkou? Okamžitě ji polož! Polož to!” (Opět mluví do telefonu.) „Ne, to nebylo na vás... na tebe. Jo, ty ses leknul, to jsem fakt nechtěl. Aha, já jsem nevěděl, že si dáváš sušenku.”

(Pepan jako pravěký muž s profesorem Kreuzerem.)
Kreuzer: „No ne, to jste se mně nikdy nesvěřil, odkud pocházíte, to, co máte na sobě, je národní kroj nebo jen tak oblastní?”
Pepan: „Já jsem neandrtálec.”
Kreuzer: „Aha, konečně jsme se domluvili na nějakém faktu.”

(Pepan si po vypití piva velmi hlasitě krkne.)
Lojza: „Otíku, prosím tě, přelož mi, co Pepan říkal.”

Lumír: „To jseš ty?”
Nyklová: „Ne, Lady Gaga.”