Hlášky z filmů a seriálů

Glenn: (Poté, co rozdají půlku svých zbraní, se ptá Ricka.) „Přiznej to, že ty ses vrátil do Atlanty jenom kvůli klobouku?”

Gregory: „Takže teď tady tomu velíš ty?”
Jesus: „Ne. Ale ty tomu taky nevelíš. Maggie a Sasha tu zůstanou. Já zůstávám. Budeme jedna velká, šťastná, dysfunkční rodinka.”

Cersei: „Zabil jsi vlastního bratra.”
Euron: „Měla bys to zkusit. Je to báječný pocit.”

Arya: „Valar Morghulis.”

Sheldon: „Takže Nebelvír se teď vyspí s Mrzimorkou? Jak skandální!”

Sherlock: „Máš výjimečný mozek, Moriarty. Já ho obdivuju. Připouštím, že se možná vyrovná i tomu mému.”
Moriarty: „Jsem dojat. Jsem poctěn.”
Sherlock: „Ale když přijde na řadu neozbrojený souboj na okraji propasti... Poletíš do vody, skrčku.”

John: (u Sherlockova hrobu) „Jednou jsi mi řekl, že nejsi hrdina. Byly i časy, kdy jsem si myslel, že nejsi ani člověk.”

John: (po tom, co Lestrade vypil skleničku alkoholu) „Holmesi, zmýlil jste se v diagnóze.”
Sherlock: „Pak mě opravte, doktore.”
John: „On se napít nechtěl, nýbrž potřeboval. On se nestydí, on má strach.”
Sherlock: „Můj Bosswel se učí. Dospívají tak rychle.”

Sherlock: „Je to očividné! Na to by přišel i Lestrade.”
Lestrade: „Tak díky.”

Sherlock: „Sériové vrahy miluju, vždycky je na co se těšit.”

Morgan: „Michonne?”
Michonne: „No?”
Morgan: „Tehdy... když jsi byla v tom místě... jak jsem tam žil. Nevzala sis náhodou moji proteinovou tyčinku?”
Michonne: „Ne.”
Morgan: „Protože bych přísahal, že mi tam zbyla ještě jedna s burákovým máslem.”

(Sherlock vyjde z koupelny po společné koupeli s Janine.)
Sherlock: (na Johna) „Teď předpokládám, že na mě máš pár otázek.”
John: „Jednu dvě.”
Sherlock: „Přirozeně.”
John: „Tak ty máš přítelkyni?”
Sherlock: „Ano, mám. Ale zpět k Magnussenovi.” (Začne mluvit o tom, jak mu je z Magnussena špatně.)
John: „A to jen tak?”
Sherlock: „Co prosím?”
John: „Jen tak máš přítelkyni?”
Sherlock: „Ano, chodím s Janine. Přišlo mi to zjevné.”
John: „No to jo.” (po chvíli) „Ty máš vztah?”
Sherlock: „Ano.”
John: „Ty a Janine?”
Sherlock: „Ano, já a Janine.”
John: „Nechceš to rozvést?”
Sherlock: „Jsme na tom teď dobře. Je to... Ujišťující.”
John: „To máš z knížky.”
Sherlock: „To každý.”
(Janine navrhne, aby John přišel s Mary na večeři a odejde. Sherlock se znovu rozmluví o Magnussenovi.)
John: (Přeruší ho.) „Večeře?”
Sherlock: (nechápavě) „Jaká večeře?”
John: „Já a Mary máme dojít na večeři s... vínem a sezením.”
Sherlock: „Právě jsem ti řekl, kdo západní svět ovládá ze svého domu, a ty tu meleš o večeři?”

(Sherlock správně odhadl klienta - pana Henryho Knighta.)
Henry: „Jak jste si toho mohl všimnout?”
Watson: „To není důležité.”
Sherlock: „Podle zbytku papíru odštípnutého lístku.”
Watson: „Ale no tak, Sherlocku.”
Sherlock: „Prosím vás, nudím se tu celou věčnost.”
Watson: „Předvádíte se.”
Sherlock: „Ovšem, že se předvádím. To já dělám.”

Floki: „Rollo! Zrádce bohů a všeho, co je v Midgardu svaté. Pojď sem, ty hade! Pojď ke mně, ať má sekera může uhasit svou žízeň tvou krví!”

(Glenn přijde na to, že Hershelovi lidé mají ve stodole zamčené chodce. Maggie mu později přinese koš s jídlem.)
Glenn: „Zkoušíš si koupit moje mlčení sušeným ovocem?”
Maggie: „Jistěže ne. Je tam i sušené maso.”