Hlášky z filmů a seriálů

Ed: „Tohle je ta část hororu, kdy to přicmrndávač schytá.”
Nick: „Drž se u mě.”

(Marcy se spraly šaty a má doma návštěvu - takhle nemůže domů.)
Peggy: „Tak si oblíkni něco mýho!”
Marcy: „To bych tam nakonec mohla jít takhle...”

Alan: „Jake je neobroušenej diamant.”
Charlie: „Jake je lejno v punčový sklenici.”
Charlieho přítelkyně: „Charlie, takhle se o dítěti nemluví!”
Charlie: „Není to dítě ale špatně ostříhaná postpubertální tasemnice.”

Babička Seidlová: „Jdu si pro ručník.”
Seidl: „Ty si vozíš na návštěvy s sebou ručníky?”
Babička Seidlová: „Ne, proč? Copak já jsem něco řekla o ručníku?”

Cartouche: „Kdo jsi?”
Venuše: „Jmenuju se Venuše, je mi dvacet. Nemám rodiče, jen milence. Nemám sice vychování, ale tančím, kradu a žiju!”

Abraham Whistler: „Co jsi to vyváděl?”
Blade: „Jak jsem měl vědět, že je to člověk?”
Abraham Whistler: „Jsi zbrklej, Blade. Zabíjení upírů je v klidu. V popelu žádný důkazy nezůstanou. Zabíjet lidi není jen tak. Snad tě nikdo nepoznal.”

(Marcus Burnett stojí na záchodě v baru u mušle a všimne si, že se na něj dívá jeho ‚kolega’ od vedlejší mušle.)
Detektiv Marcus Burnett: „Budweiser. Jako bych jich vypil milion.”

Roman: „Pane faráři? Myslíte, že existuje romská duše?”
Farář: „Je jenom jedna duše a ta patří bohu.”
Roman: „Kam by ji ten mizera jenom dal?”
Farář: „Možná byste neměl tolik přemýšlet.”

(Přijíždí policejní auto.)
Jack Reacher: „Tomu říkám výjezdová rychlost, kluci.”

Pepa Novák: „Když se daří, tak se daří.”

(James Bond sděluje Kaře Milové, že ji pošle do Londýna a sám pojede pro generála Georgie Koskova. Kara Milová je nahněvaná.)
Kara Milová: „Nebudu na tebe čekat.”
James Bond: „Dobře.”
Kara Milová: „Ty hloupý, tvrdohlavý, pitomý...”
(Kara Milová začne vzteky mluvit nesrozumitelně slovensky a mlátit Jamese Bonda polštářem.)
James Bond: „Co to znamená?”
Kara Milová: „Zadek koně.”
James Bond: „Ty mi nadáváš do koňských zadků?”

Sherlock Holmes: (při pohledu do novin) „To už je listopad?”

Brumbál: „Teď spolu se mnou přivítejte rozkošné dámy z Akademie v Krásnohůlkách a jejich ředitelku, madam Maxime.”

Marcus: (v duchu o mámě) „Ale aspoň jí to slušelo. Vzala si ten pěkný svetr s chlupem a ty náušnice, co jí poslala kamarádka ze Zimbabwe.”
Will: (v duchu) „Ten kluk to snad bral jako rande. A co se týká jeho mámy, tak ta byla očividně na hlavu a ještě ke všemu přišla převlečená za Yettiho.”

Liu: „S každým se dá vyjít, ale s někým se musí vyběhnout!”