Hlášky z filmů a seriálů

Bibi Dahlová: (na Jamese Bonda) „Snědla bych tě zaživa.”

Posel: „Ave, Caesar, přijel tvůj syn.”
Julius Caesar: „My víme. Egypt má sedm ran, Caesar má Bruta.”

Sonja: „Chci s tebou mít dítě.”
Boris Grushenko: „Jaké dítě?”
Sonja: „Malé dítě.”
Boris Grushenko: „No jasně, ty větší bývají opožděné.”
Sonja: „Chtěla bych tři. Od každého jedno.”

Gretchen Wienersová: „Vestičku nemůžeš nosit dva dny a culík můžeš mít jen jednou týdně... Takže sis vybrala dnešek. A džíny nebo tepláky nosíme jen v pátek. Když některý pravidlo porušíš, nemůžeš s náma sedět u oběda. Heleď, kdybych si dnes vzala džíny, seděla bych támhle s umělcema. O tom, koho pozveme ke stolu, hlasujeme. Musíš být taktní.”

Warden: „Vedeme války, přinášíme oběti, roníme slzy nad těly bratrů a proč? Protože nám Bůh dal násilnou povahu, abychom bojovali jeho jménem.”
Teddy Daniels: „Myslel jsem, že nám Bůh dal morálku.”
Warden: „Nejčistší morálka je tato bouře. Vlastně morálka neexistuje. Není nic než tohle: Silnější vyhrává.”

Vypravěč: „A soudružka učitelka začala lomit rukama.”
Soudružka učitelka: „A co školní osnovy? No to je nadělení. Savci mluví, ptáci mluví. S takovou přírodopis neplatí. S takovou se budou muset pololetní zkoušky opakovat.”

Riley: (na Dannyho) „Můžeš objednat šampaňské? Nebo je to zase něco, co zapomeneš a já se o tom dozvím až o sedm let později?”
Paní Perrinová: „Trefa, zlato. Něco, co Dannyho trenér nikdy neřekl.”

Zelda: (o dárku) „Doufám, že takový ještě nemáš.”
Sabrina: „Černej hrnec? Máš pravdu. To nemám.”
Zelda: „To je kotlík.”
Sabrina: „Ještě lepší. Můžu do něj dávat tužky.”

Královna: „Proč nemůžeš spát?”
Růženka: „Jen zavřu oči, tak ho před sebou vidím. A chce se mi trochu brečet.”
Královna: „Trochu plakat a hodně se smát?”
Růženka: „Hm.”
Královna: „A pořád na něho musíš myslet? A všechno ti připadá hezčí a nové, když jsi s ním?”
Růženka: „Jak to víš?”
Královna: „Tak ho miluješ, Růženko, a to je štěstí, veliké štěstí.”

Petronel: „Nemeje si uši, nezdraví, nafukuje žáby, plive v obchodě, prdí ve škole, prdí v kostele. Suma Sumárum, zralej pro peklo.”

Petronel: „A ty, Vašíku, jen slibuješ a nic nesplníš, svoje lumpárny házíš na bráchu a ještě ke všemu jsi pokousal pana učitele.”

Ředitel školy: „... ale hlavně musíte vědět, jakého živočicha byste chtěli vědecky pozorovat.”
Šebestová: „Prosím, nejlepší by byl asi slon, toho by mohl pozorovat i tadyhle Mach, protože špatně vidí.”

(Steve se setká před budovou s Natem, chlápkem pracujícím pro NSA. Nat sledoval Stevovu práci. Ví, co dokáže s počítačem, a tvrdí mu, že je dobrým materiálem pro jejich agenturu.)
Steve: „Vážně? Hej, neodposlouchávate náhodou moje telefonáty se Snotem?”
Nat: „My jsme NSA. Máme důležitější věci k práci, než poslouchat dvě zmatené děti, jak spolu flirtují.”
Steve: (zasměje se) „To se mi ulevilo.”

Tomeček: „Já ti řeknu, kdo udělal tu spořitelnu - ty dvě báby!”

Král: „Na ostrově hovňousek zakokrhal kohoutek.”