Hlášky z filmů a seriálů

(Telefonát.)
Kapitán: „Kolikrát jsem vám výslovně říkal, abyste od Ershona dali ruce pryč?”
Allen: „Terry, kapitán se ptá, kolikrát nám říkal, abychom dali ruce pryč od Ershona...”
Terry: „Dvakrát.”
Allen: „Dvakrát, pane.”

Roman: „Zkoušel na tebe metodu ‚čum a řiď’? To jsem ho naučil já.”

Hyacinthe: (na Mika a Jane) „A jestli se přestanete hádat, můžete zejtra plout v gondole kolem Dóžecího paláce.”

Fechner: (na Sergia) „Ty tlustej požírači špaget, tvoje poslední tři filmy byli tak špatný, že je dobročinné spolky odmítli promítat zadarmo.”

Mike: „Jsem takový dobrák, že tě zvu něco zakousnout k Lilly.”
Jane: „Můžeš ji ode mne pozdravovat, protože já jsem na dnešní večer zadaná. Jdu na večeři. Večeřím totiž se Sergem. Samozřejmě, že né u něj. V Lido. A teď můžeš jít.”
Mike: „V Lido?!”

Mike: (na Jane) „Drahoušku, pospěš si.”
Bruno: „UŽ JDU! Ty jsi se rozhod... úplně mě pobláznit... ty, pojď.”
Mike: „Bruno, měj rozum, neblázni, prosím tě nech toho, neblbni, vopravdu. Zůstaň tam.”

Helena: „Nechodíš s tím plastickým chirurgem?”
Vilma: „To je pasé. Prsa už mám, ne?”

Inspektor Finch: „Jedna věc platí pro každou vládu. Nejspolehlivější záznamy jsou ty daňové.”

Marjane Satrapi: „Na jednom z večírků jsem potkala Fernanda. Na první pohled jsem věděla, že je to ten pravý.”
(Ráno sedí Marjane smutně na lavičce, když se z křoví vynoří Fernando.)
Fernando: „Marjane? Jsi tu? V noci jsem všechno pochopil. Díky tobě. Pomohla jsi mi objevit sám sebe. Když to nešlo s tebou, nepůjde to s žádnou jinou. Teď už to vím. Jsem homosexuál. To je úleva, říct to nahlas. Děkuju ti, Marjane. Děkuju.”
Marjane Satrapi: (překvapeně) „Není zač.”

Dr. Henry Devlin: „Co to k sakru... Kdo je pan Gray? Copak se mi snažíš říct, Jonesy?” (Na chvíli přestane mluvit.) „Ty nejsi Jonesy.”

Ned Flanders: „Bere tě tvůj táta někdy na ryby?”
(Bartovi se vybaví vzpomínky na rybaření.)
Bart Simpson: „S váma bych šel na ryby asi radši.”

Larry: „Pusťte ho!”
Carlos Santana: „Pustit ho? My jsme v přesile. Co chceš dělat? Všechny nás pobiješ sám?”
Larry: „Ne. Zabiju jenom tebe!”
Carlos Santana: „To mě nenapadlo.”

(James Bond je v centrále MI6. Přichází do místnosti slečny Moneypenny a uvidí zezadu krásnou ženskou postavu, jak se snaží narovnat obraz.)
James Bond: „Jsi den ze dne krásnější.”
(Slečna Moneypenny se mezitím zvedne zpod stolu.)
Slečna Moneypenny: „Já jsem tady.”
James Bond: „Samozřejmě.”
Slečna Moneypenny: „Toto je slečna Penelope Smallbonová, moje nová asistentka.”
James Bond: „Co mohu říct, Moneypenny? Snad jen, že je tak atraktivní a okouzlující...”
Slečna Moneypenny: „Jako kdysi já?”
James Bond: „To jsem neřekl.”
Slečna Moneypenny: „Ty jsi ale lichotník.”
James Bond: „Přece víš, že tobě se žádná jiná nikdy nevyrovná.”
Slečna Moneypenny: „To už mi říkáš hodně dlouho.”

Robin Hood: „Co máš s okem?”
Bejk: „Přepadlo nás deset...”
Much: „Dvanáct!”
Bejk: „Patnáct! Chlapi jako hory!”

Julian Noble: „Když potřebuju, lžu, když můžu, říkám pravdu.”