Hlášky z filmů a seriálů

Trivette: „Už mě nebaví sedět u počítače, zatímco ty se bavíš.”
Walker: (ukazuje si na krvavý ret) „Připadá ti, že jsem se bavil?”

(Hawkeye chová miminko.)
Hawkeye: „Ona mě miluje. Koukni, jak se usmívá.”
B. J.: „Jen prdíky.”
Hawkeye: „A když se usmívala na tebe, to nebyly prdíky?”
B. J.: „To víš, někdo sklidí všechnu lásku a někdo prdíky.”

(Poirot se snaží pomoci s vyšetřováním potrhlé Ariadně Oliverové.)
Oliverová: „Ah, už to chápu. Někdo si bude něco pamatovat.”
Poirot: „Vždy si někdo na něco vzpomene.”
Oliverová: „Myslíte slony. Omlouvám se, myslela jsem na slony při té večeři včera večer.”
Poirot: „S váháním se ptám proč.”
Oliverová: „Protože mi sněhová pusinka uvízla v zubech.”
Poirot: „Chápu. Cesta logiky, ta tam někde je.”

Simona: „Horvy mi nabízel chlaďák za pakatel. Mně by se sem nehodil, je na něm nápis ‚pošta’.”
Ozzák: „Ten nápis by mi nevadil, ale nemám ten pakatel. Nestačily by mu prachy?”

(Umírající pacient dal jinému pacientovi orgány, Winchester mu dal svou krev.)
Hawkeye: „Bude to z části Harold, z části George.”
Winchester: „A taky Winchester!”
Hawkeye: „Jo, až se vzbudí, nebude vědět, jestli být víc štědrý, statečný anebo pompézní.”

Poirot: „A vy, Hastingsi, nikam nespěchejte. Pro vás mám totiž také práci.”
Hastings: „Oh, po pravdě, uvažoval jsem, že odpoledne zaskočím do Cine...”
Poirot: „Ne ne, to tedy nezaskočíte.”
Hastings: „Známý vlastní nohu koně, který tam poběží.”
Poirot: „Hm, kdyby vlastnil čtyři nohy, zaskočil bych tam s vámi.”

(Admirál se dívá na nástěnný obraz základny v jeho kanceláři.)
Admirál Thomas „Tug” Benson: (k plukovníkovi) „Koukněte se. Flákači! Nikdo se ani nehne!”

Marcelka: „Tomáši, můžu si vzít na dnešek volno?”
Tomáš: „Jasně, klidně celý týden.”
Ozzák: (potichu) „To je málo.”

Lexa: „Jo proto ti to tak vadilo! Ale proto jsi nemusela tolik křičet.”
Iva: (cedí naštvaně skrze zuby) „Lexo, já nekřičela.”
Saša: „Ivo, křičela. Křičela jsi: ‚Proč jsi to udělal,’ klečela jsi Lexovi na krku, Lexa brečel a hyena ho skrz mříž olizovala.”
Lexa: „Já jsem nebrečel! To byly Iviny sliny.”
Iva: „No dovol?!”
Lexa: „Myslím tý druhý Ivy. Tý šikovný.”

(Petr Kraj po odchodu rozhněvaných vesničanů promlouvá ke svému psovi, který během jeho nepřítomnosti zpustošil skoro celou vesnici a zakousl slepici.)
Petr Kraj: (důrazně na psa) „Pojď sem. Zakousl jsi slepici, ty blbče. Slepici!” (Ztiší hlas, aby ho neslyšeli.) „Já jsem jasně říkal kohouta.”

(Hastings se pokouší uspořádat soutěž ve střelbě na hliněné holuby, zatímco kotví v přístavu.)
Kapitán: „Nemůžeme to udělat uprostřed Alexandrijského přístavu.”
Hastings: „Nechápu, proč ne? Když budeme střílet směrem na otevřené moře, moc lodí tam neparkuje.”

Hastings: „Nechte si poradit od starého ženáče, Poirote.”
Poirot: „Hastingsi, je pravda, že vás žena požádala, abyste odjel?”
Hastings: „No, to je, ale...”
Poirot: „A je pravda, že vás požádala, abyste opustil nejen dům, ale dokonce i zemi, ve které žijete?”
Hastings: „Ano, ale jen na dovolenou. Potřebovala si odpočinout.”
Poirot: „Pak doufám, že mě laskavě nebudete poučovat jako odborník na ženskou psychologii.”

Rizzo: „Jako milenec absolutně nepřipadám v úvahu. Kdyby se náhodou vrátil váš pan manžel, nevlezu se do skříně.”

(Columbo vyslýchá Santiniho a zajímá ho, jaké jméno dříve používal.)
Columbo: „Můžete mi říct, který jméno to bylo? Bylo to Arlington nebo Kensington?”
Santini: „Ani jedno z nich. Washington.”
Columbo: „A měl jste taky křestní?”
Santini: (už vytočeně) „Martha!”

(Hawkeye se hádá s Margaret, v čím stanu bude miminko přebývat.)
Margaret: „Ten kanál, ve kterým bydlíte, je přehlídkou starých ponožek, špinavýho prádla a včerejšího chlastu.”
Hawkeye: „Je to perfektní místo. Nemůže udělat nepořádek.”