Hlášky z filmů a seriálů

Nikopol: „Má duše, vzpomínáš si, mé drahé štěstí? V tom letní ráno, nádherné a svěží.”
Horus: „Mršinu strašnou viděli jsme na rozcestí.”
Nikopol: „Díky. Ta nechutná scéna, jak uprostřed štěrku leží s nohama ve vzduchu jak vilná žena.”

Tia Dalma: „Býval jsi všelijaký, Davy Jonesi. Ale ne krutý. Zpronevěřil ses svému poslání i sám sobě. A ukryl jsi to, co mělo věčně patřit mně.”

Anna: „No mami, jestli tím chceš říct, že Luboš je něco jako sněžnej muž, tak to zas není. Na jaře byl přece v Praze.”
Annina matka: „To tedy byl. Pár dní. A to jenom proto, aby připravil expedici do Alp.”

(Martin Riggs sedí večer se svým psem Samem před karavanem na kamenitém břehu moře.)
Martin Riggs: (k Samovi) „Pořádně se kolem sebe rozhlédni. Jednou tohle všechno bude tvoje. Najdeš si nějakou pěknou fenku a vychováš pár štěňat.”

Jeremy: „Vidíš, jak se na mě dívá? Nelíbím se mu, Johne. Je to ministr financí. Určitě ví, že nemám v pořádku daně.”
John: „Nebuď paranoidní.”
Jeremy: „Děsí ho můj způsob tance. Bože! Proč jsem se jen tak předváděl? Teď se na mě zaměří. Jsem pitomec!”
John: „Tak dobrej tanečník nejsi.”
Jeremy: „Ale prosím tě. Oba víme, že jsem úžasnej tanečník.”

Bonnie: „Nikdo nebude mému děťátku říkat, co může a nemůže dělat! To je moje práce.”

Caroline: „Hane, jak se z toho chceš dostat?”
Han: „S pomocí mých dvou kamarádek?”
Max: „Bezva. Kde jsou?”

Hrabě Dooku: „Mistře Windu, bojovali jste statečně. Jistě se zapíšete do dějin řádu Jediů. A teď... je dokonáno. Vzdejte se a uniknete jisté smrti.”
Mistr Mace Windu: „Nebudeme rukojmí, se kterými můžeš obchodovat.”
Hrabě Dooku: „Pak je mi líto, příteli.”

(Jacka přitáhne magnetický plot a Jo se jen v povzdálí směje.)
Jack: „Jo! Mohla jsi mi říct, že je magnetickej!”
Jo: „Jé, já zapomněla. Promiň.”

Laurie Juspeczyk / Silk Spectre II: „Nevím, jestli mu na mně ještě záleží, nebo to jen předstírá.”
Daniel Dreiberg / Nite Owl II: „Pokud to předstírá, záleží...”

Kapitán Jack Sparrow: „Můj kompas... je unikát.”
James Norrington: „Unikátní je zřejmě tím, že nefunguje.”
Kapitán Jack Sparrow: „Má pravdu. Tenhle kompas neukazuje k severu.”
Elizabeth Swannová: „A kam ukazuje?”
Kapitán Jack Sparrow: „Směřuje k věci, kterou člověk chce ze všeho nejvíc.”
Elizabeth Swannová: „Och, Jacku... říkáš mi pravdu?”
Kapitán Jack Sparrow: „Pravdu pravdoucí. A ty přece nejvíc ze všeho chceš... najít truhlu Davyho Jonese, je to tak?”
Elizabeth Swannová: „Zachránit Willa!”
Kapitán Jack Sparrow: „Tím, že najdeš truhlu Davyho Jonese.”

(Martin Riggs se dostane ze svěrací kazajky před uplynutím limitu. Musel si však vykloubit jedno rameno.)
Detektiv Jerry Collins: „Jak jsi to sakra dokázal?”
Martin Riggs: „Lehce. Jednou jsem si vykloubil rameno. Od té doby to můžu udělat, kdykoliv se mi chce.”
Detektiv Jerry Collins: „Nebolí tě to?”
Martin Riggs: „Ano, bolí. Ale ne tolik, jako když si ho dávám zpátky.”
(Martin Riggs vší silou praští vykloubeným ramenem o skříň, aby ho vrátil do původní polohy.)
Detektiv Megan Shapirová: „To je cvok.”

(Admirál James T. Kirk se chystá s klingonskou lodí na cestu časem.)
Hlavní lékař Leonard McCoy: „Vážně pocestujeme časem v těchhle neckách?”
Admirál James T. Kirk: „Dělali jsme to i dřív.”
Hlavní lékař Leonard McCoy: „Jasně! Šup kolem Slunce, nabrat rychlost a profrčet časem. Při troše smůly tě to opeče.”

(Zoe má vypomáhat v domově důchodců. Dostala přidělenou jednu ženu, o kterou se má starat.)
Eugenia: „Co je to vůbec za jméno, Zoe? Nevíš?”
Zoe: „Je dost populární. Asi tak jako byla Eugenia kdysi za hospodářské krize.”

Ben: „Co si myslíš, Emmo? Tomuhle se říká večírek. Jednou vyrosteš a budeš dělat bordel v tátově bytě a cyklus života bude kompletní. Mám slzy na krajíčku, když na to pomyslím.”