Alkohol a neřesti

Karen: (před oslavou) „Grace, zlato, co se to tu děje? Na porcelánu jsou otisky prstů, na stříbře jsou fleky a ta vodka je teplá! Copak jsme na střední škole?”

(Barman nechá udělat doktorovi, kterého právě skolila jediná whiskey, ‚napružováka’.)
Barman: „Jen deset minut a bude živej jak pastor před nedělní mší!”

Jack: „Po mně tam střílej, a vy tady chlastáte!”

Jakub: „Kdyby víc hulili, tak by si nemohli tolik lhát, možná by se i přestali opouštět. Hulení tady prostě nemá zatím vybudovanou tradici.”

Franta: „Arzíme, Arazime, při pondělku narazíme.”

Caroline: „Musím s tebou o něčem mluvit.”
Max: „O moje pití jít nemůže, nemám prachy na to, abych byla opravdový alkoholik.”

(Russel stojí opilý na střeše.)
Russell Hammond: „A v ‚Rolling Stones’ můžeš napsat, že má poslední slova byla: ‚Jsem na drogách!’” (Dav začne jásat.)
William Miller: „Na posledních slovech ještě zapracujeme.”
Russell Hammond: „Dobře, chápu. Chápu, chápu. Mám lepší. Poslední slova: ‚Žeru muziku.’ (Dav nespokojeně hučí.) „’A jsem na drogách!’” (Dav jásá.)

(Anna vysvětluje Molesleymu, jaké má podávat víno a že je ho spousta.)
Molesley: „Hrome... Div, že vyjdou do schodů.”

Phil: „Co je s těma slepicema?”
Leslie Chow: „Zloběj se. Krmím je kokainem a kuřaty.”

Neo: „Máš někdy pocit, že nevíš, jestli sníš nebo bdíš?”
Feťák: „To je po meskalynu, nejlepší trip, co znám.”

(Paní Ulrichová nabízí detektivům - možná - otrávený likér.)
Brůžek: „No, tak to taky vypij, ať milostpaní neurazíme, že jo? Bouše: Madam, na vaše zdraví!”
Ulrichová: „Na vaše, dobrý muži!”
Brůžek: „Tak, teď jsme na tom stejně, Pepku, umřeme spolu!”

Paní Bhamrová: „Cigarety? Tys kouřila?”
Jesminder ‚Jess’ Kaur Bhamrová: „Ne!”
Paní Bhamrová: „Jsi načichlá cigaretama!”
(Podívá se na otce.)
Paní Bhamrová: „Napomeň ji!”

Colton James: „Zmizel jako rumová bábovka na setkání anonymních alkoholiků.”

(Komisař Philippe Jordan zatkl v Cite Berger, v bytě paní Kemal, tři muže převážející v břiše drogy. Právě sepisuje na stanici protokol.)
Šéf Garnier: „Zpráva o paní Kemal? Zbytečně se neunavujte. Ta záležitost začíná i končí v Cite Berger.”
Komisař Philippe Jordan: „Chcete říct, že propustíte ty tři...”
Šéf Garnier: „Tři diplomaty? Ano. Dnes večer budou v Istanbulu.”
Inspektor Rojinski: „Ale...”
Šéf Garnier: „Žádné ale, Rojinski! Nemůžeme je zadržet bez jakýchkoliv důkazů.”
Komisař Philippe Jordan: „Důkazy mají ti diplomati v břiše!”
(Do místnosti vstoupí muž jménem Mensur, v obleku a s kufříkem.)
Mensur: „Snad byste je nechtěl rozpůlit a prohlédnout zevnitř?”
Komisař Philippe Jordan: (na Mensura) „Co je tohle?”
Mensur: „Já se jmenuji Mensur - kulturní atašé tureckého velvyslanectví.”
Komisař Philippe Jordan: „A proč k nám přišel pan Mensur?”
Mensur: „Rád bych totiž vyřídil panu velvyslanci vaši omluvu. Nebo politování či něco v tom duchu.”
Komisař Philippe Jordan: (na Garniera) „Co tomu říkáte? Jste pro?”
(Komisař Philippe Jordan přistoupí k Mensurovi.)
Komisař Philippe Jordan: „Vyřiďte, že stáhnout ocas je už naším starým zvykem.”

Bobby: „Co musíme udělat pro to, abychom byly Bety?”
Stifler: „U mě už to máte dobrý, chlapi, ale teď musíte udělat dojem na předsedu Weslyho, už jste ho viděli? Ne? Je vedle, seznámím vás.”
(O pár minut později.)
Stifler: „Nenechte se zmást jeho vzhledem, říká se mu skrytá hrozba! Je super student, až na to, že se někdy zpije do němoty, vypne mu mozek, udělá hroznou paseku a ráno si nic nepamatuje!”